Agris.cz - agrární portál

Kauza kolem dovozu hovězího z Polska vypukla před více než týdnem

5. 2. 2019 | ČTK

Výběr hlavních událostí v kauze dovozu hovězího masa z problematických polských jatek:

26. ledna 2019 - Někteří polští chovatelé prodávají majitelům jatek nemocné krávy, jejichž maso může ohrozit lidské zdraví. Jatka mají o maso zájem, neboť výkupní cena je výrazně nižší než u zdravého dobytka a z jeho prodeje obchodníkům mají vyšší zisk. Informovala o tom polská televize TVN24, jejíž investigativní reportér natočil tuto nezákonnou praktiku skrytou kamerou. Nechal se zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na východě Polska a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy. Viditelně zkažené části jejich masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo 15 kusů nemocného dobytka.

28. ledna 2019 - Český ministr zemědělství Miroslav Toman o problému s polským masem jednal se svým polským protějškem Krzysztofem Ardanowským, kterého požádal o oficiální informace. Rovněž Státní veterinární správa (SVS) se obrátila na polské orgány s žádostí o informaci, zdali závadné maso mohlo zamířit do Česka. "Prioritou je pro mě ochrana našich spotřebitelů, proto jsme po dohodě s ústředním ředitelem SVS zahájili intenzivní kontroly zaměřené na polské hovězí maso zejména z Mazovského vojvodství," uvedl v prohlášení Toman.

29. ledna 2019 - Polské dozorové orgány informovaly české ministerstvo zahraničí, že maso z jatek v Polsku, kde se porážely nemocné krávy, nebylo vyvezeno do zahraničí, tedy ani do ČR. Jatka, kterých se kauza týká, jsou pod úředním dozorem uzavřena a dělají se v nich kontroly. "Žádné maso z těchto jatek nebylo exportováno mimo Polsko. Zítra (ve středu) bychom měli dostat další informace, v plánu mám rovněž schůzku s polskou velvyslankyní, po které budu chtít oficiální informace a seznam opatření, která polská strana přijme," sdělil ČTK Toman.

- Polská veterinární správa (GIW) na svých internetových stránkách uvedla, že jatka, kde se nemocné krávy porážely, přišla o povolení k činnosti. Maso, které z nich pocházelo a u něhož nebylo prokázáno, že prošlo veterinární kontrolou, bylo staženo z prodeje. Zároveň veterinární správa nařídila kontroly na jatkách.

30. ledna 2019 - Slovenská veterinární a potravinářská správa na svém webu uvedla, že maso z jatek v Polsku, kde se porážely nemocné krávy, bylo dovezeno na Slovensko. Podle slovenských veterinářů zmiňované maso dostali tři podnikatelé na východě země; detaily o dodávkách úřad neposkytl. České ministerstvo zemědělství uvedlo, že polské maso mířilo do šesti zemí Evropské unie a že podle polské strany se do ČR nedostalo.

31. ledna 2019 - Hlavní polský veterinář Pawel Niemczuk oznámil, že se ze země vyvezlo 2,7 tuny hovězího masa z jatek, kde se porážely nemocné krávy. Maso se dostalo do deseti zemí Evropské unie, třeba do Francie, Švédska nebo Finska, Česká republika mezi nimi není. Naopak na Slovensku ho podle tamní ministryně zemědělství skončilo 300 kilogramů. Ardanowski záležitost považuje za "nahodilý incident", který kazí pověst polských potravin. Naopak, podle televize TVN24 nejde v zemi o první případ.

1. února 2019 - Toman na mimořádném briefingu řekl, že se maso z problematických polských jatek dostalo i do Česka. Šlo celkem o zhruba 300 kilogramů hovězího v Praze, Varnsdorfu, Novém Bydžově a Kostelci nad Labem. Zásilka z Nového Bydžova o hmotnosti přes 100 kilogramů byla vrácena po apelu polského obchodníka zpět do Polska. Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád uvedl, že maso nemusí být závadné, ale zpracovávalo se v závodech, kam šla i problematická zvířata. Toman také řekl, že nevěří polskému systému veterinární kontroly, protože se informace od něj postupně měnily. Občany vyzval, aby se polskému hovězímu vyhýbali a dali přednost české produkci.

- Podle Evropské komise jsou skandálem podle dosavadních poznatků vedle Polska, Česka nebo Slovenska, kam se dostalo po upřesnění až 600 kilogramů hovězího, zasaženy také Německo, Francie, Španělsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Švédsko a Portugalsko. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume oznámil, že do země se dostalo 800 kilogramů zkaženého masa a z toho 150 kilogramů bylo zabaveno. Portugalské úřady uvedly, že zabavily 99 kilogramů podezřelého hovězího z Polska a nařídily ho zničit.

2. února 2019 - Podle Petra Majera z SVS se polovina z dodávky problémového masa z Polska, které se dostalo do Česka, již vrátila zpátky do Polska, nebo byla zadržena ve skladu obchodníka.

- Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM) vyzval své členy i další provozovatele potravinářských podniků v Česku, aby se do objasnění tohoto skandálu vyvarovali obchodu s polským masem včetně jeho využívání při výrobě masných výrobků či pokrmů.

3. února 2019 - Polská jatka, na kterých byly poráženy nemocné krávy, byla vyřazena ze seznamu závodů, jež mají povoleno prodávat svou produkci.

4. února 2019 - Mluvčí SVS Petr Vorlíček sdělil ČTK, že ze zhruba 300 kilogramů hovězího masa z problematických polských jatek, které se dostalo do ČR, se 137 kilogramů prodalo spotřebitelům nebo restauracím. Toman zopakoval, že ČR stále zvažuje zákaz dovozu hovězího masa z Polska. Čeští veterináři začnou od úterý intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem, kromě Olomouckého kraje.

- Do Polska přijeli inspektoři EU, aby vyšetřili podrobnosti skandálu. Aféra už má dopad na polský vývoz. Ceny polského hovězího začaly výrazně klesat a producenti by letos mohli přijít o 600 milionů zlotých (asi 3,6 miliardy Kč).

- Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uvedla, že Polsko ohlásilo případ atypické formy takzvané nemoci šílených krav (BSE) na farmě poblíž hranice s Českou republikou. Případ atypické nákazy bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) byl podle organizace zjištěn v polském městě Mirsk, které leží severovýchodně od Liberce. Nakažené zvíře bylo utraceno.


Zdroj: ČTK, 5. 2. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 26.04.2024 12:08