Agris.cz - agrární portál

Výroba hmyzu: Podnikání s dosud nedoceněným potenciálem

22. 3. 2019 | ASZ

Rada Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) přijala na svém březnovém jednání další členkou organizaci ASZ - Spolek výrobců hmyzu (SVH), pro někoho možná překvapivě nejvýznamnější organizovanou skupinu výrobců hmyzu v rámci EU. Z hmyzu se totiž novelou veterinárního zákona stane hospodářské zvíře, takže začlenění jeho producentů do zemědělských struktur má své opodstatnění.

Hmyz jako surovina k výrobě potravin je již několik let považován za „stravu budoucnosti“, ve skutečnosti se ale hmyzem živili již naši dávní i méně dávní předkové a v řadě míst na naší planetě je hmyz standardní součástí výživy i v současné době. V podmínkách naší země sice vzbuzuje jeho konzumace u řady lidí odpor, i tak lze ale předpokládat, že se hmyz nebo mouční červi a produkty z něj na trhu postupně prosadí, a to nejen jako potraviny pro člověka, ale například také pro jiná hospodářská, a samozřejmě i hobby zvířata. To se běžně dělo a děje i v současné době, statut hospodářského zvířete nicméně možnosti využití hmyzu a brouků rozšíří.

Na to spoléhá i Spolek výrobců hmyzu, mimo jiné i jako na možnost začlenit do spektra stávajících dotačních programů také podpory týkající se této kategorie podnikání. Stát by se tak mohlo například v rámci Evropského proteinového plánu, který nedávno publikovala Mezinárodní asociace pro hmyz jako potravinu a krmivo (IPIFF) a který je důkazem, že produkce hmyzu je tématem také pro EU. Naši výrobci hmyzu se přitom nemají za co stydět. Jak totiž připomíná předseda SVH Ivan Papoušek, ČR patří mezi největší výrobce hmyzu v Evropě a zhruba 70 až 80 procent tuzemské produkce jde na export. A to vše bez dotací.

V ČR je přitom podle Papouška v současnosti chováno zhruba osm nejrozšířenějších druhů krmného hmyzu, u kterých se dá předpokládat i využití v gastronomii. Jde o potemníky (moučné červy), rovnokřídlý hmyz (cvrčci a sarančata) a šváby. Každý chovaný druh přitom vyžaduje specifické podmínky, základní informace o nich poskytuje web www.spolekvyrobcuhmyzu.cz, který spolek založil i jako nástroj osvěty jak pro potenciální další chovatele hmyzu, tak pro laickou veřejnost.

Právě rozmanitost i specifika podmínek výroby hmyzu by měly respektovat připravované legislativní podmínky, jimiž bude výroba hmyzu regulována. Je přitom zřejmé, že nadměrná snaha úředníků tyto podmínky vtělit do detailně propracovaných standardů může být hlavní brzdou rozvoje, ba i samotné existence výroby hmyzu v ČR. Proto je velmi důležité, aby se mohl stát spolek, například prostřednictvím ASZ, připomínkovým místem jak k rámcovému veterinárnímu zákonu, tak i k dalším prováděcím předpisům, kde zejména hrozí, díky absenci zkušeností s tímto typem zemědělského podnikání, rizika přílišné kreativity úředníků, případně v rámci veterinárního zákona zákonodárců. Již takhle musí výrobci hmyzu čelit rizikům, která obecně vyplývají z vysoké koncentrace živočichů na malém prostoru. Ta spočívají především v možné invazi parazitů nebo i nadměrné kontaminaci chovů chemickými látkami, což je podobný problém, jako při intenzivní akvakulturní produkci ryb v recyklačních systémech. Ne každému je navíc známo, že hmyz je na chemické látky citlivější, než člověk. Z toho mimo jiné vyplývá, že krmení pro hmyz by mělo být co nejčistší, v zásadě v kvalitě bio, což je ovšem výzva i možnost zvýšení odbytu (respektive spíše likvidaci přebytků) ekologického zemědělství. Výrobci hmyzu toho ale mohou českému zemědělství (i potravinářství) nabídnout mnohem víc, jak si lze přečíst na webové stránce spolku. Každopádně jde o produkci kvalitní živočišné bílkoviny bez antibiotik, anabolik a jiné nežádoucí chemie díky obrovské celoroční plodnosti a krátkému výkrmovému cyklu hmyzu. Z hlediska růstu celosvětové populace a ubývání půdy jsou nezanedbatelnou výhodou podstatně nižší požadavky na zábor zemědělské půdy při investiční výstavbě než v klasické živočišné výrobě. Na 10 až 12 tun roční produkce je potřeba zhruba 100 čtverečních metrů plochy, včetně skladovacích prostor. Dalším bonusem je bezodpadové hospodářství – trus z hmyzu je schválen u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) jako výtečné organické hnojivo. Výroba hmyzu je kromě toho šetrná k životnímu prostředí – hmyz nezapáchá, není hlučný a díky enzymatickému trávení produkuje minimální množství metanu. Další výhodou je pak prakticky stoprocentní výtěžnost produkovaného hmyzu a jak již bylo řečeno, odbyt pro zemědělské přebytky místních farmářů, jako jsou obiloviny, brambory, ovoce nebo zelenina (zejména mrkev).

Zejména s ohledem na aktuální i předpokládaný vývoj počasí je zásadní výhodou výroby hmyzu skutečnost, že hmyz má minimální nároky na pitnou vodu. „Hmyz přijímá vodu většinou ze vzdušné vlhkosti nebo přijímané potravy, takže na výrobu 1 kg hmyzu je potřeba necelých dvou litrů vody, přičemž pro hovězí dobytek činí spotřeba vody cca 150 litrů na kilogram. U produkce vepřového a drůbežího masa je to o něco méně, nicméně stále se jedná o takřka stonásobně nižší spotřebu vody na výrobu stejně kvalitní živočišné bílkoviny, jako jsou tradiční druhy masa,“ uvádí na svých stránkách spolek. Maso a strava živočišného původu jsou navíc v současnosti terčem řady kampaní, jejichž cílem je spotřebitele od konzumace stravy živočišného původu odradit. Na hmyz nicméně zatím žádná antikampaň nemíří.

Tak či tak má produkce hmyzu v naší zemi značnou perspektivu, ale i velké rezervy. V ČR například zatím neexistuje žádný zpracovatelský podnik na výrobu proteinové hmyzí mouky, kromě ryze hobby aktivit, které však samozřejmě nedokáží (a ani nechtějí) zpracovat v tuzemsku produkovanou surovinu. I to je jedna z výzev, například pro naše potravinářství (nebo pro prvovýrobu), neboť by šlo o možnost, jak ke hmyzí surovině vytvářet další přidanou hodnotu.

„Demografové předpokládají, že v roce 2050 bude na planetě přibližně 9 miliard obyvatel. Tento nárůst počtu obyvatel nebude možné nasytit pouze zvyšováním produkce klasické živočišné výroby, bude nutné také hledání nových a netradičních zdrojů živočišných bílkovin, jakými jsou hmyz, řasy, mikroorganismy atd. Produkce a zpracování hmyzu pro potravinářské účely se ve světle této prognózy jeví jako dlouhodobě perspektivní obor lidské činnosti,“ uvádí web www.spolekvyrobcuhmyzu.cz. I když si to možná v současné době ještě zas tak moc lidí (ani zemědělců a sedláků) nemyslí, je to jistě velká pravda.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 22. 3. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.05.2022 10:39