V Moravskoslezském kraji se dělá nejvíce domácích porážek skotu

V Moravskoslezském kraji se provádí nejvíc domácích porážek skotu v zemi. Loni tam chovatelé nahlásili 1287 porážených zvířat, což je 29 procent ze všech porážek v České republice. Je to zřejmě dáno především místní tradicí. ČTK to řekli ředitel Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Severin Kaděrka a vedoucí odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Kamil Zmuda.

Počet nahlášeného doma poraženého skotu v kraji loni z předloňských 1010 narostl o 277, nárůst představoval 27 procent. V Česku počet stoupl z 3247 na 4444, tedy meziročně o 37 procent.

"V republice jsme extrém. To číslo je hodně vysoké. Je to možná tím, že tady máme více drobných chovatelů, kteří využívají možnosti dělat to oficiálně. Dříve se to zčásti dělalo asi načerno," řekl Zmuda.

Chovatel musí nahlásit domácí porážku tři dny předem. Veterináři je kontrolují namátkově. "Provádí se tam kontrola, zda nedochází k týrání zvířat a záležitostí v souvislosti s evidencí zvířat. Zjišťuje se, zda maso není uváděno nějakým způsobem na trh, protože to maso je určeno jenom pro osobní spotřebu v domácnosti, na rozdíl od jiných zvířat, ze kterých se maso může dodávat i osobám blízkým, což je širší okruh," řekl Zmuda.

Kaděrka řekl, že veterináře u domácí porážky zajímá i likvidace takzvaných vedlejších živočišných produktů. "Adekvátní část toho, co považujeme za rizikový materiál, musí být likvidována přes asanační ústav. Jde o prevenci v důsledku BSE, to znamená takzvané nemoci šílených krav," řekl ředitel. Likvidovat se musí třeba hlava včetně mozku, očí a míchy.

Závady u porážek se podle Zmudy zjistí jen ve výjimečných případech. "Spíš jde o administrativní záležitosti, že třeba chovatel nenahlásí domácí porážku nebo ji nenahlásí včas, tím znemožní případnou kontrolu, nebo neodveze vedlejší rizikové produkty do asanačního ústavu," řekl.

Za prohřešky dostanou chovatelé pokuty zhruba od 500 do 5000 korun. "Řešíme to přiměřeně, jde o fyzické osoby. Výjimka by byla, kdyby bylo zjištěno uvádění masa na trh. Tam by ta sankce byla podstatně vyšší," řekl Zmuda. Veterináři zatím nezjistili, že by někdo maso z domácí porážky prodával třeba do řeznictví nebo restaurace.

Tradice malochovu skotu se podle veterinářů v Moravskoslezském kraji udržuje hlavně na Frýdecko-Místecku, kde je kolem 800 drobnochovatelů. Hodně se tato tradice drží zejména v okolí Jablunkova. Souvisí to i s blízkostí Polska, kde je chov skotu rozšířený. Například na Bruntálsku, odkud byla většina původního německého obyvatelstva po válce vysídlena, je oproti tomu podle veterinářů drobných chovatelů skotu minimum.

Nyní se prosazují biochovy a zabíjení přímo v místě chovu. Podle příznivců zažije zvíře méně stresu a maso je lepší. "Může to být určité pozitivum. Na druhé straně kvalita a délka údržnosti masa, to, že se nekazí, je závislá na rychlosti zchlazení. Něco jiného je domácí porážka prasete, kde svaloviny v jednotlivých partiích není tolik, takže se to dá rychle vychladit, kdežto u hovězího to může být problém," řekl Kaděrka.

Mnoho lidí podle něj neví, že veterináři zajišťují i prohlídku na jatkách. "Před poražením, během porážení a po poražení tam je prakticky kontrolovaný každý poražený kus. Náš vyškolený pracovník porovnává jednotlivé orgány. Pokud to není v pořádku, kus je podroben prohloubené prohlídce," popsal Kaděrka.

Počet zvířat nahlášených v domácích porážkách skotu v Moravskoslezském kraji

Zdroj: Státní veterinární správa

Vlastimil Vyplel sd