Českých pěstitelů ubývá. Přesto jsou na zahrádky fronty

Pěstitelů v Česku ubývá. Před čtyřmi lety měl Český zahrádkářský svaz 139 tisíc členů, dnes jich je o sedm tisíc méně. Přitom v roce 1990 registroval zahrádkářů přes 400 tisíc. Důvodem není nezájem, ale nedostatek volných zahrádek, hlavně ve velkých městech. Třeba na Bílé Hoře v Praze čeká 18 zájemců na to, až se uvolní některá z pěti desítek zahrádek. 

„Města se zahušťují a rozrůstají. Plochy, kde by se dalo pěstovat ovoce, stále mizí,“ řekl Deníku předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík. Zájmu napomáhá růst cen zeleniny. „Šíleně nahoru vyletěly třeba u brambor, zdražila i cibule. To zájem lidí o vlastní pěstování posiluje,“ konstatoval.

Levnější zelenina ale není hlavním důvodem, proč zahrádkářské kolonie obyvatele měst přitahují. „Hledají odpočinek, relaxaci a radost z pěstování,“ řekla mluvčí ČZS Marta Pawlicová. „Když zasadí svá vlastní rajčata a nebudou na ně stříkat chemii, budou jim chutnat jinak než ta z obchodu,“ vysvětlila.

„Zájem o zahrádky mají rodiny s dětmi. Užijí si na nich více než někde na hřišti, a navíc se něco dozvědí o přírodě,“ konstatovala. Pražský magistrát chce za pronájem metru čtverečního v zahrádkářských koloniích ročně 11 korun, roční provoz zahrádky o ploše 200 metrů čtverečních i s vodou přijde zhruba na 3000 korun

Právě voda se stává palčivým tématem zejména kvůli častému a dlouhotrvajícímu suchu, byť to právě v nynějším zamračeném počasí není příliš vidět. Obzvlášť když radnice kvůli vedrům občas zakazují kropení. „Jediným řešením je nákup nových a větších nádrží a sudů na vodu, aby se mohla jímat už od časného jara. Pokud si ji nenachytáme z kraje sezony, tak se jí v průběhu roku nedostává,“ vysvětlil Kozlík.

Voda nad zlato

Zahrádkáři mohou čerpat dotace na udržení vody z operačního programu Životní prostředí, pokud má jejich spolek právní subjektivitu. „Dotaci může využít například na vybudování podzemní akumulační nádrže na dešťovou vodu v zahrádkářské kolonii,“ řekla Deníku mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.

Pěstitelé se dlouhodobě neúspěšně snaží přesvědčit politiky, aby přijali speciální zahrádkářský zákon. Podobný, jaký mají v řadě vyspělých zemí Evropské unie.

„Nejde nám jen o pěstování kedluben, jak nám hanlivě vyčítají, ale o skutečnou ochranu zemědělského půdního fondu především ve městech, kde ho rapidně ubývá,“ prohlásil Kozlík. „Vytváření zahrádkářských kolonií je veřejně prospěšná činnost, nikoli jen soukromé hobby zahrádkářů,“ dodal.

Autor: Jiří Janda

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info