Země chtějí o výkonu v zemědělství dávat zprávy každý druhý rok

Přílišná administrativní zátěž je hlavní důvod, proč si většina států EU přeje, aby v budoucnu nemusely každý rok předkládat zprávy o tom, jak plní strategické cíle unijní Společné zemědělské politiky (CAP). O záležitosti, která se týká pravidel souvisejících s příštím dlouhodobým rozpočtem unie, dnes v Bruselu jednali ministři zemědělství zemí bloku. Česko patří mezi státy, které prosazují odevzdávání těchto zpráv jen jednou za dva roky.

"My za Českou republiku - a společně s dalšími - požadujeme jednoduchý a v praxi proveditelný systém. Nechceme každoroční hlášení. Je to spousta čísel a je to zatěžující pro zemědělce i pro administrátory. Není to reálné v praxi," vysvětlil dnes ČTK a Českému rozhlasu ministr zemědělství Miroslav Toman.

Evropská komise loni v červnu předložila členským zemím svou představu nové podoby unijní zemědělské politiky v rámci příprav příštího víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027. Navrhla CAP modernizovat a zjednodušit, například tím, že EU pro celou tuto oblast stanoví jednotný soubor konkrétních cílů.

Státy si pak mají samy určit, jak přesně se těchto cílů dobrat, a sestaví si takzvaný strategický plán. O své výkonnosti při jeho naplňování by měly každý rok informovat a komise by hodnotila, zda se od plánu odchýlily o méně než čtvrtinu.

Rumunské předsednictví před dnešní schůzkou rozeslalo členským zemím dokument, v němž poznamenává, že podobné nastavení pravidel by také mohlo znamenat trestání těch, kdo si nerealisticky stanovili své cíle, spíše než těch laxních při jejich naplňování.

Podle Tomana je v tomto ohledu ČR s Rumunskem zajedno, také Praha chce hranici pro odchylku z 25 procent zvednout. "Také chceme, aby státy nebyly trestány za to, když se věc bude vyvíjet," upozornil český ministr. Pravidla jsou podle něj nová a země by proto měly podle něj mít možnost určitého pružného přístupu.

"A protože už teď jsou ta jednání zpožděná, tak jsme znovu žádali o přechodné období a chceme, aby se tím zabývala další co nejbližší rada ministrů. Abychom mohli zemědělcům zabezpečit přísun peněz a možnost fungovat i do budoucna," vysvětlil Toman. Přechodné období před plným naběhnutím nových pravidel by mělo trvat až do roku 2023.

Podle loňského návrhu EK by mělo být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Pro české zemědělství by tedy mohlo být k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). O konkrétních částkách ale zatím země EU ani europarlament nevyjednávají, tato diskuse se očekává nejdříve na podzim.