Česko zjara zežloutlo. Brambory nemilosrdně převálcovala řepka

Zemědělci ji pěstují rádi, protože mají jistý odbyt. Do paliva se bude přimíchávat ještě desetiletí, očekávají petrolejáři. Řepka právě kvete, a Česko proto zežloutlo. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) očekává, že letos bude touto plodinou oseto asi 383 tisíc hektarů půdy. Loni to bylo dokonce přes 411 tisíc hektarů. Před sto lety se přitom krčila jen na necelých šesti tisících hektarech. Přesně opačný trend lze vysledovat u kdysi tradičních brambor.

Zatímco v roce 1920 jimi byla osázena plocha přes 391 tisíc hektarů, loni to bylo jen necelých 23 tisíc hektarů. „Brambory jsou dva roky ve ztrátě, jeden rok ziskové, to je dlouhodobý statistický průměr,“ řekl Deníku Jan Sixta, předseda zemědělského družstva Úmonín na Kutnohorsku. Mnoho se jich dováží ze zahraničí a tamější produkce určuje ceny na burze, česká úroda proto jejich ceny ovlivnit nemůže.

Farmáři jedou na jistotu

„Řepka se pěstuje, protože po ní je poptávka,“ potvrdil Deníku ředitel SPZO Martin Volf. Přestože cena brambor nyní v obchodech trhá rekordy, byla i období, kdy klesla natolik, že se je zemědělcům nevyplatilo sklízet. „Tohle se u řepky nikdy nestalo,“ pochvaluje si Volf.

„S nadsázkou říkám, že až se zruší řepka, může se zavřít zemědělství,“ tvrdí Sixta. „Situace je taková, že na některých obilovinách jste na nule, v řepce jste většinou v zisku,“ řekl. Družstvo pěstuje třeba i mák – ani s ním však nemá žádnou jistotu. 

Asi 60 procent olejniny, která nyní zbarvila český venkov nažluto, se zpracuje na olej pro potravinářské účely. Zbývající část se používá jako palivo pro auta. „Velká výhoda je, že je po naší řepce velká poptávka v Německu,“ konstatoval Volf.

Eroze z velkých lánů

Ne všichni však pro všudypřítomné žluté květy jeví stejné nadšení jako jejich pěstitelé. „Na řepce se ukazuje rozsah problému, její obrovské lány jsou dobře vidět v krajině. Nejsou rozčleněné zelení na menší kusy, chybějí v nich remízky. Proto tam vzniká eroze,“ řekl Deníku programový ředitel Hnutí Duha Jan Koželouh.

Vadí mu i pesticidy, bez nichž se při jejím pěstování zemědělci neobejdou. „Velké monokultury jsou náchylnější na nemoci. Chybějí tam přirození predátoři, kteří by hubili škůdce,“ vysvětlil. „Zde je ale na místě říci, že tato rizika se týkají všech pěstovaných plodin, nejen řepky,“ namítá Volf. Odmítá i výtky, že by její pěstování vedlo k erozi půdy. Podle něj naopak zadržuje vodu v krajině, neboť její rostliny jsou v půdě po 11 měsíců v roce. „Tento pokryv má dlouhodobé protierozní účinky,“ míní.

„Problém není v řepce samotné, ale v jejím rozsahu a tom, že průmysl biopaliv tlačí, aby se jí pěstovalo hodně,“ připustil Koželouh. Produkty z řepky se jakožto biopalivo první generace přimíchávají do pohonných hmot.

Benzin musí kvůli legislativě na snížení emisí oxidu uhličitého obsahovat alespoň 4,1 procenta biosložky, nafta šest procent. Situace se podle odborníků v dohledné době zřejmě nezmění. „Podle stavu vozovéhoparku a dodávek nových automobilů zůstávají dominantními pohonné hmoty vyráběné z ropy,“ řekl Deníku Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Očekává proto, že palivo vyráběné z ropy bude v příštích dvou desetiletích rozhodující pro automobilovou i leteckou dopravu. V příštích letech však podle něj poroste tlak na biopaliva druhé generace. Ta se vyrábějí z odpadních surovin, dřevin či již použitých potravinářských olejů.

Přes veškeré ekonomické výhody někteří pěstitelé od řepky ustupují, byť jen částečně. Důvodem je potřeba krmení pro dobytek. Sehnat je v dobách sucha je totiž těžší a těžší. „Snížili jsme řepku z roku na rok o 100 hektarů, protože potřebujeme krmení pro krávy. Loňská sucha nás prostě vyčerpala ze všech zásob. Pokud chceme mít krávy a dělat mléko, musíme situaci přehodnotit,“ řekl Josef Koukolíček, předseda zemědělského družstva Nečín na Příbramsku.

Čekání na Evropu

Ekologické iniciativy by ohledně řepky přivítaly posun v evropském měřítku. Přinést by jej podle nich mohla připravovaná společná zemědělská politika Evropské unie. „Měla by podporovat zemědělce, kteří budou dbát o ochranu krajiny a ekologické přístupy. Aby je nemotivovala k velkoprodukci jedné plodiny, ale aby je střídali. A hlavně aby se do krajiny vracely prvky, které do ní patří,“ prohlásil Koželouh z Hnutí Duha.

Jako vhodný vzor uvedl sousední Rakousko. „Rozdíly jsou patrné na první pohled už z leteckých snímků z obou stran naší hranice,“ podotkl.

Snaha o změnu přístupu k řepce se stala jedním z cílů opozičních Pirátů. „Jsme v průběžném kontaktu se zemědělci individuálně i se zástupci některých organizací. Hledáme společně model nové české zemědělské politiky, která bude podporovat pestřejší osevní postupy, a tedy i pestřejší druhovou skladbu v naší krajině,“ řekl Deníku jejich poslanec Radek Holomčík.

Autor: Jiří Janda, Jakub Šťástka