Agris.cz - agrární portál

Problémem ČR není úbytek včel, ale druhové pestrosti polí

28. 5. 2019 | ASZ

Nejspíš i proto, že od přírody odtržená laická veřejnost zná z tisíců druhů hmyzu, který žije na našem území pouze včely, šíří se mediálním prostorem naprosto zavádějící údaje o „katastrofálním úbytku“ tohoto hmyzu v České republice. Skutečností je ale pravý opak.

V ČR je podle posledních aktuálních údajů celkem 778 544 včelstev a provčelenost ČR činí v průměru 10,1 včelstva na kilometr čtvereční, což se blíží historicky nejvyššímu zavčelení ČR v roce 1990, kdy bylo v ČR evidováno v průměru 10,4 včelstva na kilometr čtvereční (celkem 807 429 včelstev). Více včelstev na kilometr čtvereční už má na celém světě jen Řecko. Přesto se v médiích opakovaně používá údaj, podle kterého je v naší zemi něco přes 541 000 včelstev a zavčelení činí 6,9 včelstva na kilometr čtvereční. To je však údaj z roku 2010 a je tak otázkou, zdali jde o cílenou manipulaci s daty nebo neschopnost novinářů věrohodná data dohledat.

Lze jen připomenout, že stavy včelstev nebyly v minulosti, a to právě té nedávné, na současné úrovni. Například v roce 2007 bylo v ČR evidováno jen zhruba 370 000 včelstev, v roce 2008 přibližně 461 000 a mimochodem právě od těchto let jejich počet každoročně stoupá. Rozhodně tedy není pravda, že by včel v naší zemi ubývalo. Polemizovat je v této souvislosti také nutné s tezí o nezastupitelné roli včel jako opylovatelů. Například ve výše uvedeném roce 2007, kdy se v naší zemi chovalo nejméně včelstev v historii, žádné problémy s opylením nebyly. Skutečný problém je tedy jinde, než se snaží veřejnosti podsunout média – totiž v poklesu druhové pestrosti jak na polích pěstovaných hospodářských plodin, tak pestrosti planě rostoucích bylin. Důsledkem je pak pokles druhové pestrosti hmyzu, ale ne počtu včelstev. 

Rozsáhlé nepřerušované lány polí oseté monokulturami samozřejmě neposkytují hmyzu (s výjimkou škůdců) ani včelám potřebné spektrum potravy, snad kromě kvetoucí řepky. Ta však kvete poměrně krátce, a protože řepka i další hospodářské plodiny zabírají místo jiným plodinám, travinám a planě rostoucím bylinám, nejen včely po většinu roku hladoví. Mimochodem – jednostranná strava včel, například v podobě řepky, také není žádné terno – i pro hmyz platí, stejně jako pro člověka, že jeho odolnost vůči parazitům a nemocem zvyšuje pestrost stravy, kterou však v naší krajině nenachází. Převedeno do lidského života to v praxi znamená něco podobného, jako kdyby se člověk buď cpal od rána do večera pouze uzeninami, nebo třeba jako vegan pouze bylinkami a jejich přírodními toxiny. Ani jedno řešení nemůže dopadnout dobře. Tak či tak, odolnost hmyzu i včel postupně klesá, zatímco výdaje na prevenci nemocí a léčiv, tedy v případě včel, rostou. Tím ovšem vzniká (opět stejně jako u člověka) u původců nemoci odolnost vůči lékům, což spolu se skutečností, že zároveň klesá odolnost vůči chemickým látkám používaným zdaleka nejen zemědělci (vzpomeňme na módnost včelích úlů v obecně více kontaminovaných městech), nevěští pro budoucnost včel nic dobrého. Možné důsledky je možné vidět právě v úbytku jiných opylovatelů a hmyzu jako celku v naší krajině. Pokles počtu opylovatelů přitom v důsledku vede k poklesu počtu rostlin, které jsou na opylovatelích závislé. Tím se opět snižuje pestrost stravy hmyzu a kruh se uzavírá.

Systémovým lékem na kumulující se problémy je, jako ostatně na všechno, pestrá krajina, nejlépe s malým „p“ jako řešení plošné, ale i s velkým „P“, jako řešení alespoň lokální. A hodilo by se také více lučních porostů. Naše krajina, ačkoli k tomu nemá klimatické ani geografické předpoklady, patří i 30 let po transformaci ekonomiky a zemědělství k nejvíce zorněným zemím v EU. Což poslední dobou zas tak moc nezaznívá, a je tak vhodné si tuto skutečnost opět po čase připomenout.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 28. 5. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 14:46