Agris.cz - agrární portál

Včelař Augustin Uváčik: Netuším, proč se dováží med. Máme dost svého

9. 9. 2019 | Denik.cz

Správce univerzitní včelnice ústecké Univerzity J. E. Purkyně Augustin Uváčik včelaří od svých dvanácti let. V minulosti vedl podnik s více než 700 včelstvy na jihu Čech a jižní Moravě, nyní působí i jako učitel včelařství. „Jako máme každý svého lékaře, mějme i svého včelaře. Jen tak si zajistíte poctivost a pravost produktu od člověka, který chová včely z lásky,“ radí.

Proč včel ubývá?

Vliv na úbytek včel i jiného hmyzu má počasí a klimatické změny, extrémní sucho, které eviduji za posledních pět let. Mám v tomto směru skutečně velké obavy. Úhyn včelí populace způsobuje také intenzivní zemědělství, lesnictví a rybářství. Proč se musí používat tolik pesticidů a další chemie, aby nám naše pole, lesy a rybníky dávaly co nejvíce úrody? Dnešní doba opravdu musí honit jen peníze? Není právě nyní poslední šance vše vrátit k normálu? Zajišťovat potraviny na přirozených procesech přírody je základ. Chovat včely bez chemie, to je přece vize, která stojí za to.

Co by se stalo, kdyby včely vymřely?

Náš život na planetě by chudl, jeho pestrobarevnost a biodiverzita by vedla velmi rapidně k monokulturnosti a postupné devastaci celého ekosystému. Nejen včela medonosná, ale všechny včely na světě a jejich pestrá druhovost jsou zásadní. Jeden druh umí to a druhý zase jinou činnost s vazbou na všechny kvetoucí rostliny. Pokles populace dovolí jiným druhům se více množit, další naopak zcela zaniknou.

Jsou nějaké postupy či zásady, jak mohou pomoci i jednotlivci?

Vědět o včelách co nejvíce. Znát důležitost opylovací činnosti, to je jen krůček k tomu, jak včely chránit a jak jim neubližovat. To by pro začátek mohlo stačit. Umět rozumně využívat opylování, med, vosk, pyl, propolis, mateří kašičku či včelí jed v každodenním životě. Mají fantastické účinky. Včelám nabídnout co největší pestrost při pěstování hmyzosnubných rostlin.

Pomůže i osvěta a třeba více profesionálních včelařů?

Včel a včelařů u nás už naštěstí přibývá, ale chybí jedna celá generace: ta moje. Husákovy děti prostě musely dělat něco jiného než včelařit. Starším včelařům je přes 70 let, ve střední generaci je nás hrstka a až nyní prožívá včelařství boom. Rád bych, aby toto nadšení vydrželo co nejdéle, ale je mi už téměř 50 a vím, jak se projevují zákony Gaussovy křivky. Teď je v zemi přibližně 680 tisíc včelstev a 48 tisíc včelařů. Úživnost krajiny je dostatečná a nebojím se převčelení, jak někdy slyším i z úst erudovaných kolegů.

Co je pro včely největší nebezpečí?

Včelám může nejvíce ublížit člověk svým neuváženým jednáním. Konkrétně například vadí špatná agrotechnická opatření na kvetoucí porost, kam včely létají. Pesticidy, ale taky třeba seč. Ale i medvěd umí včelstvo zcela zdecimovat, aby si pochutnal na medu či na včelích larvách. Včely mají mnoho parazitů, se kterými si většinou dokážou poradit, ačkoli taková varroáza nebo zvlášť nebezpečné nákazy včel mohou zničit celou včelnici. Vosy, sršni, myši, včelojedi a jiní predátoři dokážou včelám taky dost ublížit. Dokonce i samotný včelař, když provede zásah v rozporu s potřebami včelstva.

Pojďme se přesunout k medu. Jak konkrétně vzniká a co je třeba s ním před namazáním na chleba všechno udělat?

Krásně to navazuje na příběh opylování: když se dvě květiny chtějí pomilovat, co udělají? Zavolají si včelu. Květy jí nabídnou sladkou odměnu v podobě nektaru, který za pomoci sosáčku včela nasaje přes jícen do medného váčku až v zadečku. Sladina je už během nasávání včelou obohacena látkami z různých žláz o vzácné včelí enzymy. Obsahuje dva hlavní jednoduché cukry - fruktózu a glukózu, dále pak pyl ze sbírané rostliny, minerální látky a jiné. Maminky svým dětem říkají: „Papej, med je zdravý a plný vitamínů.“ To je sice pravda, ale je jich tam málo, vzácnější jsou právě včelí enzymy, které člověk neumí vyrobit a které dělají med medem. Med, jak je vyroben včelami, je prakticky zahuštěn s 15 až 20 procenty vody. Díky této vlastnosti je konzervován a včely, než zavíčkují buňku voskem, si jsou vždy jisté, že je zralý a nezkvasí. Včelař odebírající med z plástů se jej snaží uložit do potravinářsky nezávadných nádob. Vhodné jsou ze skla. Takto vyrobený med od včel se už nemusí upravovat a je k jídlu.

Mluvíte o medu jako o velké vzácnosti.

Naši předkové si této potraviny velmi považovali a věděli, jak je vzácná. Většina medu se musela odevzdávat pánům a prostý lid se k jedinému sladkému cukru v podobně medu jen těžko dostával. V syrovém stavu je velmi prospěšný zdraví právě díky včelím enzymům. Výtečně startuje organizmus. Sám dobře vím, že když si dám po ránu jednu lžíci na lačno, cítím množství energie. Doporučuji ranní med zapíjet čistou vodou, ale až za několik minut, když už ucítíte škrábání v krku, protože vám vyschne hrdlo. Látky v medu jsou silné a sami poznáte, jak dobře působí na celý váš organismus.

Může laik poznat kvalitní med? V odborných testech dopadly některé medy ze supermarketů žalostně. Proč?

Jako máme každý svého lékaře, mějme i svého včelaře. Jen tak si zajistíte poctivost a pravost produktu od člověka, který chová včely z lásky. Med je nejčastěji falšovaná potravina ve světě, a to proto, že cena pravého medu je poměrně vysoká. Nedávno jsem byl na tiskové konferenci Státní veterinární správy, kde odhalili data laboratorních rozborů medu od včelařů a zpracovatelů medu či dalších distributorů. Včelaři ani jeden med nijak nefalšovali a výsledky byly na nejvyšších metách kvality, naopak se propadly medy od firem, které je dodávají do obchodní sítě. Nekvalitní medy v obchodních řetězcích poškozují ale i jméno poctivých místních včelařů. Netuším, proč se med musí dovážet, když je naše země v jeho produkci soběstačná. Paradoxně se náš med vyváží a zahraniční se s marží přiváží. Je to nesmysl. I kdyby byl kvalitní, co získáváme?

Augustin Uváčik

(49 let)

- správce univerzitní včelnice UJEP ve Vaňově

- absolvoval Střední odborné učiliště včelařské v Nasavrkách

- je členem Republikového výboru Českého svazu včelařů (ČSV) a předsedou Základní organizace Praha 5 Českého svazu včelařů

- v minulosti vedl podnik s více než 700 včelstvy na jihu Čech a jižní Moravě, nyní působí jako učitel včelařství při ČSV pro celou ČR

- organizuje Besedy pražských včelařů

- je autorem zabezpečení včelstev v ČR pomocí GPS

- mentoruje kurzy pro začínající a pokročilé včelaře

- pečuje o střešní včelí stanoviště například na Hotelu InterContinental Prague v Pařížské ulici, na obchodním Centru Chodov, na Hotelu Hilton Prague Old Town vedle Obecního domu nebo na budově České filharmonie Rudolfinu

Autor: Kristián Šujan


Zdroj: Denik.cz, 9. 9. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 16:44