Agris.cz - agrární portál

Poslanci vyzývají MŽP k hrazení škod po hraboších

3. 10. 2019 | ČTK

Zemědělcům postiženým zvýšeným výskytem hrabošů by škody mělo podle sněmovního zemědělského výboru kompenzovat ministerstvo životního prostředí (MŽP). Výbor vyzval MŽP, aby pro zemědělce vytvořilo kompenzační dotační titul. Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského se tím bude úřad zabývat, ale volné peníze na takovou dotaci nemá.

"Ministerstvo životního prostředí je žádáno, aby vytvořilo dotační titul, kterým budou kompenzovány ztráty, které vznikly působením hraboše. Tou výzvou se budeme zabývat," řekl ČTK Dolejský. Úřad podle něj bude jednat s dalšími ministerstvy. "Vidíme ten problém jako společný - měl by to být společný zájem. MŽP nedisponuje takovou finanční částkou, aby mohlo naplnit takový finanční titul," dodal.

Zatím tak není jasné, kdy a zda vůbec by se mohli zemědělci odškodnění dočkat. Vláda je sice odpovědná Poslanecké sněmovně, ale jako celku, nikoli jednotlivým výborům. Náměstek ministra Dolejský popřel, že by MŽP nějak omezovalo zemědělce v hospodaření.

Debata o dopadech nárůstu výskytu hrabošů na sněmovním výboru byla emotivní. Poslanci rokovali se zemědělci nebo myslivci o problému od rána zhruba do poledne. "Zajímá se někdo na resortu životního prostředí o zemědělce? Je tam aspoň někdo, kdo by se o ně zajímal? Pokud zemědělci přemýšlejí o tom, že nezasejí, tak ta pole asi budou přes zimu neoseta. Zajímá to někoho na MŽP?" ptal se například předseda výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Náměstek Dolejský mu odvětil, že se úřad o zemědělce zajímá.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) škody po hraboších přesáhly už miliardu korun. Navíc se zatím stále nejedná o konečné číslo. Podle ministra je to nejhorší hraboší kalamita za posledních 30 let.

Hlodavci jsou přemnožení hlavně na jižní a střední Moravě. Jediným účinným nástrojem pro jejich potlačení je podle Zemědělského svazu ČR plošný rozhoz jedu Stutox II. Výjimku, která použití jedu umožňovala, ale stát po kritice od MŽP a ekologických organizací pozastavil.

Zemědělci také žádali, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu alespoň do nor rychleji, pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Povolení rozhozu do nor ale podle Pýchy trvá týdny až měsíce. Orgány ochrany přírody se v některých případech podle Tomana řídí mapami výskytu křečka z roku 1972. Protože si zemědělci nejsou jistí, jestli křečka na polích nemají, žádají pak všichni orgány ochrany přírody o potvrzení, že skutečně na jejich polích není.

Svaz v létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území Česka. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky povolení pozastavilo. V létě se po povolení plošné aplikace jedu zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle níž je plošné použití jedu v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Podle České společnosti ornitologické používají někteří zemědělci jed i bez povolení.


Zdroj: ČTK, 3. 10. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 11:13