Agris.cz - agrární portál

Česká CleverFarm stojí u zrodu chytrého zemědělství na Ukrajině

22. 10. 2019 | CleverFarm

Na začátku roku 2019 oslovili českou společnost CleverFarm s žádostí o spolupráci zástupci významného zemědělského subjektu s mezinárodní působností. Ukrajinská společnost Agromino je jedním z nejvýznamnějších hráčů hospodařících na Ukrajině, v Rusku a v Estonsku, a to na celkových plochách přesahujících 50 000 ha. Své bohaté zkušenosti uplatňuje Agromino v oblastech zemědělských aktivit, zejména při nákupu a provozu půdy, produkci a skladování plodin, marketingu a obchodování.

Impulzem pro zavedení chytrých technologií do místního zemědělství bylo nedostatečné vyhodnocování podmínek optimálních pro hospodaření. Zemědělci se například řídili historicky určeným datem pro setí, podmínky se ovšem mohou každým rokem lišit, a proto mnohdy seli na nedostatečně připravenou půdu.

Agromino při výběru vhodného řešení zaujala především komplexnost systému určeného pro inteligentní farmaření, které společnost CleverFarm nabízí. Ekosystém, na jehož vzájemně propojených koncích stojí cloudová mobilní aplikace a chytré IoT senzory, které spolu vzájemně komunikují, poskytuje zemědělcům veškeré potřebné informace o stavu úrody. Agromino díky němu může zejména vhodně řídit procesy setí, hnojení, nebo lépe plánovat postřiky pro ochranu rostlin. A díky dalším doplňkovým službám, jako je satelitní snímkování či predikční modely, se mezi oběma společnostmi otevírá prostor pro budoucí rozšířené možnosti spolupráce. S budováním zahraničních IoT sítí má CleverFarm bohaté zkušenosti z dřívějška, a to díky projektům v Srbsku nebo v Chile.

Zástupci ukrajinského Agromina měli konkrétní představu o podobě a přínosech dodaného řešení, přesto jeho zavedení v praxi mělo v počátku k očekávaným ideálům daleko. Ukázalo se totiž, že perfektní znalosti a informace o chytrém zemědělství, které má k dispozici management, se mohou od těch, kterými disponují zemědělci na polích, diametrálně lišit.

Pro první části projektu byly vybrány dvě zemědělské oblasti o celkové výměře přes 20 000 ha, a to v okolí Bílé Tserkve a Charkova. Zprovoznění senzorů, jejichž provozovatelem se měl stát prověřený partner ze Srbska, se ovšem setkalo s legislativními omezeními – dovoz jakýchkoliv rádiových zařízení a jejich následný provoz je na území Ukrajiny vzhledem k aktuální válečné situaci v podstatě nemožný.

Díky skvělé spolupráci Agromina, které zná lokální trh a má na bezproblémovém fungování systému enormní zájem, se podařilo nalézt lokálního partnera IoTukraine, který si provoz technologií vzal pod svá křídla.  Vytipovaná území bylo možné začít pokrývat signálem, zatímco v CleverFarm pracovali na lokalizaci svých systémů tak, aby je bylo možné na Ukrajině bez problému využívat.

První oblastí o ploše 1800 ha, určené k instalaci senzorů, byla Bílá Tserkev.

„Hlavní agronom v Bílé Tserkvi měl o systém umožňující inteligentně farmařit velký zájem. Přesně věděl, k čemu se používá a byl na spolupráci s námi perfektně připraven. Za dva dny byla instalace včetně následných kontrol hotová,“ uvádí Petr Zlotý z týmu CleverFarm. Po odjezdu CleverFarm se ovšem objevily nečekané komplikace.

Plochy obhospodařované na Ukrajině jsou totiž v porovnání s našimi měřítky o podstatně rozlehlejší. Zatímco v Česku nebo Srbsku se nestalo, že by o senzory projevila zájem divoká zvěř nebo nenechavé ruce, na Ukrajině se jedná o riziko, které se v Bílé Tserkvi změnilo v nepříjemnou realitu. “První dva instalované půdní senzory, využívající připojení k LoRaWAN síti, nám po uvedení do provozu sežraly lišky. Tamní agronom se po našem odjezdu proto rozhodl senzory lépe zabezpečit. Vyrobil kovové klece, které zabetonoval do země a do nich senzory umístil. Neuvědomil si, že tím vlastně tvoří Faradayovu klec, ze které senzory nemohou vysílat svůj signál,“ popisuje další zkušenost z terénu Petr Zlotý.

S následnými peripetiemi se CleverFarm setkala i v okolí Charkova – zejména kvůli obrovské nedůvěře ze strany agronomů. Ti neměli povědomí o přínosech, kterými lze kombinací cloudové aplikace a chytrých senzorů dosáhnout a senzory samotné považovali za důmyslný špionážní systém. Jejich ochota ke spolupráci byla proto zpočátku nulová. Současně s obavami o bezpečí svých tajemství dále opomenuli fakt, že se v jádru jedná o sofistikovanou elektroniku, která není stavěna na hrubé zacházení. Necitlivou manipulací se jim proto podařilo několik senzorů poškodit.

Dobrému stavu senzorů neprospělo ani zdlouhavé cestování po nezpevněných polních cestách mezi vytipovanými lokalitami. „Poskytovatel signálu bohužel nebyl schopen jednotlivé oblasti pokrývat systematicky a souvisle, ale postupoval spíše nahodile. Jednotlivé lokality určené pro instalaci senzorů a jejich testování byly často vzdálené stovky kilometrů od sebe a my jsme se museli vracet na místa, kudy jsme už jednou projížděli, ale která v té době ještě nebyla připravena. Při výměrách polí to bylo časově i logisticky velmi náročné,“ doplňuje Zlotý.

Po několika dnech společné práce přece jen tamní agronomové přijali zástupce CleverFarm mezi sebe. „Podařilo se nám ukázat a vysvětlit, jaký užitek naše aplikace a senzory přináší, zejména v kontextu natolik rozsáhlých ploch, na jakých tamní zemědělci pracují,“ přibližuje Petr Zlotý. “Rozhodujícím argumentem se stalo to, že nebudou muset jednotlivé lokality neustále objíždět, a přesto je budou mít díky aplikaci pod kontrolou. Další pádný důvod lze hledat v menší míře srážek panující v této oblasti, jejíž vývoj lze díky senzorům nyní sledovat a následně i monitorovat.” S problémem poškozených senzorů si dokázal téměř zázračně poradit místní mladý inženýr, který se nakonec stal lokální spojkou i pro další spolupráci. “Byl nesmírně šikovný. V polních podmínkách, a to myslím doslova, dokázal opravit skoro neopravitelné,“ vzpomíná Zlotý.

„Celkově to byla to neuvěřitelná zkušenost. Na Ukrajině jsou lidé velmi šikovní, zároveň ale trochu nedůvěřiví. Na druhou stranu si lze získat jejich respekt a zaujmout je tak, aby akceptovali nové, dosud nepoznané věci. Naše pozice byla trošku jednodušší v tom, že jsou vůči Agrominu v podřízeném postavení a museli s námi spolupracovat, protože to měli nařízeno. Dlouhodobě by to samozřejmě fungovat nemohlo, ale díky těm několika dnům, které jsme instalacemi společně strávili, nakonec celý projekt přijali za svůj. Při našem odjezdu se v oblasti nacházelo 20 meteostanic, 15 půdních a 10 porostových senzorů, což je pro tuto pilotní oblast prozatím koncový počet,” dodává ještě Zlotý.

Ne všechny senzory od CleverFarm budou na Ukrajině neustále v ostrém provozu, část z nich je k dispozici jako náhradní řešení pro případy poruch nebo dalších komplikací s divokou zvěří.

„Prozatím to byl pro nás jeden z nejnáročnějších projektů. Mimo klasické senzory jsme na vybraných pozemcích instalovali i systém pro precizní zemědělství, a to pro vyhodnocení výnosového potenciálu. Brzy nás čeká instalace produktů v dalších oblastech a s ní spojené rozšiřování portfolia služeb. S tím budou jistě spojeny další výzvy, ale díky našim zkušenostem se jich rozhodně nebojíme. V naše služby a produkty máme naprostou důvěru – ukrajinská prověrka a spokojenost tamních klientů koneckonců ukázala, že plným právem,” uzavírá Zlotý.

CleverFarm nabízí jednoduchou aplikaci, která farmářům sbírá data z meteostanic, chytrých senzorů a dalších produktů využívajících principy internetu věcí (IoT).  Součástí poskytovaných služeb je i družicové snímkování terénu, stejně jako pokročilé analytické a predikční nástroje. Díky nim jsou farmáři průběžně a včas informování o všem, co se ve sledovaných lokalitách (na polích či ve skladech) právě děje. Na případný problém spojený se suchem, vychýlenou vlhkostí nebo zvýšenou teplotou proto mohou okamžitě reagovat – to vše bez toho, aniž by museli pravidelně a zdlouhavě objíždět rozsáhlé plochy nebo ručně provádět kontroly uskladněných potravin.

 

Autor: Adam Zlotý


Zdroj: CleverFarm, 22. 10. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 13:35