Vědec Šarapatka:Zmenšení polí pomůže v boji s erozí jen částečně

Výrazné zmenšení rozlohy tuzemských polí, které plánuje ministerstvo zemědělství, může podle vědce Bořivoje Šarapatky z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přispět k lepšímu zadržení vody v krajině. Ale bez dalších opatření bude mít podle něj jen omezený efekt. "Je to pouze jeden z řady nutných kroků," řekl ČTK Šarapatka.

Ministerstvo počítá s tím že souvislá plocha jedné plodiny na poli bude moci být od roku 2021 maximálně na 30 hektarech. "Máme u nás nyní běžně plochy, které jsou více než stohektarové. Když to nebude více než 30 hektarů, tak je to dobře. Zvýší to diverzitu krajiny, se kterou souvisí jak biodiverzita, tak i zadržování vody v krajině. Adaptační opatření jsou ale nutná komplexnější, toto (zmenší ploch polí) to nespasí," uvedl Šarapatka.

Podle Šarapatky je třeba dořešit protierozní vyhlášku a na velkých polích zavést protierorzní ochranu včetně technických prvků, které zabrání odtoku vody. Při obhospodařování polí by se měly uplatňovat protierozní výpočty a situaci by zlepšila i úprava osevních postupů. "Máme zjednodušené osevní postupy, ve kterých se točí čtyři plodiny. Není živočišná výroba a nepěstují se víceleté pícniny, které mají vododržný efekt a obohacují půdu o uhlík," podotkl Šarapatka.

Velká pole podle Šarapatky při svém špatném uspořádání vzhledem k vrstevnicím výrazně zvyšují odtok vody a erozi. "Tvorbou velkých bloků nám v poválečném období zmizela krajinná zeleň," upozornil Šarapatka. Zatímco ještě krátce po válce remízky a zeleň na mezích zabírala 2,5 procenta v zemědělské krajině, tak nyní její podíl činí pouze 0,5 až 0,7 procenta. "Zeleň, která z krajiny vymizela, je přitom stanovištěm pro řadu organismů a zároveň může zadržovat vodu," řekl Šarapatka.

Ministerstvo zemědělství chce plánovanou změnu na zmenšení ploch polí prosadit ve vládním nařízení, které by mohl kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) schválit do konce letošního roku. Od příštího roku bude ale zmíněné omezení už platit na polích ohrožených erozí. To už je schváleno. Pokud to zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace.

V případě, že by pozemky byly větší, bude nutné je oddělit ochranným pásem, který bude široký aspoň 22 metrů a bude na něm tráva nebo pícniny. Další možností je střídat na pozemku více plodin, každou na ploše menší 30 hektarů. Opatření se dotkne podle úřadu zhruba 3000 zemědělců, kteří hospodaří na milionu hektarů půdy.

Vláda loni na konci roku schválila, že standardy hospodaření na zemědělské půdě se zpřísní od roku 2020, odkdy začne platit i omezení na polích ohrožených erozí. Podle ministerstva zemědělství se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600.000 hektarů a 2300 podniků nebo lidí, kteří na nich hospodaří. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, činí 133 hektarů.