Agris.cz - agrární portál

O mezinárodní konferenci k rodinným farmám s předsedou ASZ ČR Jaroslavem Šebkem

31. 10. 2019 | ASZ

„Organizace, které zastupují významnou část farmářské veřejnosti na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rakousku v zásadě podpořily námi navržená témata a samy je vnímají jako základní předpoklad pro naplnění smyslu a cíle zemědělské politiky,“ říká v rozhovoru pro týdeník Zemědělec na téma Asociací pořádané mezinárodní konference k rodinným farmám předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Co vás vedlo k uspořádání konference Rodinné farmy - základ evropského zemědělství, která se uskutečnila předminulý týden v Telči? 

S myšlenkou, že bychom chtěli navázat spolupráci s farmářskými organizacemi z okolních zemí, jsme si pohrávali již od jara. Důvodem mimo jiné byla i skutečnost, že se nám nelíbí, jak nás stát nebo i třeba agrární komory zastupují v rámci Visegrádské skupiny. Způsob, jak to dělají, nás přímo poškozuje. Chtěli jsme se k tomu vymezit a současně i provést určitou alternativní sondu, jak vypadá situace v jiných státech, které jsou k nám po různých stránkách nejblíže. Jestli podobně jako my řeší taková témata, jako je skutečný zemědělec či zastropování přímých plateb. Zda mají podobné vidění jako my. Proto jsme se sešli na této mezinárodní konferenci, které se zúčastnili zástupci pěti států Evropy, a to kromě České republiky i Slovenska, Maďarska, Polska a Rakouska.  

Splnilo toto setkání vaše očekávání?

Myslím, že ano, ale neprojednali jsme úplně vše, jak bychom chtěli. Ovšem vzhledem k tomu, že šlo o jednodenní setkání, kdy kolegové k některým věcem neměli mandát, výsledek konference nakonec hodnotím velice pozitivně. Tyto organizace, které zastupují významnou část farmářské veřejnosti ve zmíněných státech, v zásadě podpořily námi navržená témata a samy je vnímají jako základní předpoklad pro naplnění smyslu a cíle zemědělské politiky. Konkrétně vedle již zmíněných témat šlo o celkové byrokratické zatížení nové SZP, pojetí zelené architektury a některé její dílčí aspekty (např. živinová bilance apod.) a generační výměnu jako prioritu.  Rád bych se už konečně dočkal toho, aby došlo k lepšímu zacílení přímých plateb i v České republice.

Objevilo se nějaké téma, které pro vás bylo inspirativní?

Na konferenci byla zástupci zahraničních organizací řešena také třeba podpora závlah, různé další poznatky v podpoře generační výměny, zajištění půdy pro mladé zemědělce, ale i např. předčasné ukončení zemědělské činnosti. Maďaři velmi řeší třeba i záležitosti spojené s děděním farmy.  Potěšilo nás, jak v Rakousku dobře funguje schéma pro malého farmáře.

Naše asociace si hlavně ověřila to, že europoslanci, kteří byli přítomni na našem jednání, ani zástupci jednotlivých organizací nebyli proti jejímu návrhu, že plnění podmínek skutečného zemědělce by se nemuselo týkat mikropodniků. Tím by se vyřešilo 90 procent problémů, souvisejících s tímto tématem, protože drtivá většina zemědělců, kteří zemědělci jsou, by netrpěla žádnou byrokracií. Naopak vymezení by mohlo být i náročnější, protože by se jasně týkalo rizikových subjektů, zejména největších podniků, které mají základ jinde než v zemědělství. Na ně je potřeba se zaměřit. Nesmíme to ale udělat tak, aby se to stalo problémem zemědělců, kteří to z podstaty věci splňují, ale mělo by se to dotknout těch, na které cílí návrh Evropské komise. To je právě těch 200 až 300 extrémně velkých agrokomplexů.  

Podpořili přítomní europoslanci váš návrh na zastropování?

Ano. Europoslanci, Michaela Šojdrová, Veronika Vrecionová a Alexandr Vondra, kteří tu byli přítomni, podpořili náš návrh na povinné zastropování a budou ho prosazovat v Evropském parlamentu. Podle mě většina demokratických stran tento zcela zřejmý a opodstatněný návrh podporuje. Europoslanci vzali za svou i myšlenku vyjmutí mikropodniků z prokazování skutečného zemědělce, kterou Ministerstvo zemědělství zatím odmítlo zkusit vyjednat v EU.

Existují návrhy na zastropování na úrovni sta tisíc euro na podnik. V jaké výši by mělo být podle vás?

My jsme navrhovali zastropování, které by v přepočtu na hektary mohlo být na úrovni zhruba 1500 hektarů, aby se přiblížilo českým reáliím. Nám jde o to, aby tento parametr byl vůbec zavedený. Podle nás otázka přímých dotací musí být viděna takovou optikou, že peníze z veřejných zdrojů nemohou být bez konce, mají nějaký strop. Jestliže to je Evropskou komisí definováno jako doplnění příjmů farmáře, tak je zcela zřejmé, že tato platba musí mít nějaký limit, těch argumentů je tam ale celá řada. Pokud se zastropování podaří prosadit, je nám vcelku jedno, v jaké výši bude. Asi bychom nechtěli jít níže než sto tisíc euro. Kdyby to bylo méně, tak to sice nebude příliš komfortní, ale pořád takový návrh budeme podporovat, protože zacílení přímých plateb se již nevyhnutelně musí upravit.

Chceme povinnou redistributivní platbu pro všechny subjekty s povinným zastropováním bez výjimky a schéma pro malé farmáře. Nechceme ale zastropovat ekoplatby, protože jsou za činnost, která je pozitivní pro životní prostředí a je jedno, zda to dělá podnik malý nebo větší. To europoslanci rovněž podpořili.

Jaký je váš návrh na redistributivní platbu?

Souhlasíme s návrhem Ministerstva zemědělství, podle něhož by platba na první hektary měla být kolem 150 hektarů a jít na všechny podniky, což plně podporujeme.

Zuzana Fialová

Vyšlo v týdeníku Zemědělec č. 45/2019 


Zdroj: ASZ, 31. 10. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 07.04.2020 02:42