Poslanci mají opět na stole návrh zahrádkářského zákona

Poslanci mají po několika letech opět na stolech návrh zahrádkářského zákona. Má za cíl upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Předchozí pokusy z let 2009 a 2016 schválit zahrádkářský zákon neuspěly. Poprvé zákon vetoval tehdejší prezident Václav Klaus a Sněmovna už o jeho vetu nerozhodla. Podruhé ho v roce 2016 vrátila Sněmovna autorům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.

Nynější návrh zákona podepsaly tři desítky poslanců z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD, STAN a KDU-ČSL. S návrhem nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti, naopak ministerstvo zemědělství ho podporuje.

Návrh především upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, pokud ji vykonává spolek podle navrhovaného zákona prostřednictvím svých členů v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami. Návrh zákona zakotvuje možnost Státnímu pozemkovému úřadu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo obcím přenechat zahrádkářským spolkům do užívání pozemky i jiné nemovitosti k užívání pro zahrádkářskou činnost. Spolky pak budou mít právo propachtovat tyto pozemky svým členům bez souhlasu vlastníků.

Poslanci uvádějí, že zahrádkařením se zabývají i jiné subjekty než jen Český zahrádkářský svaz. Jde o různé spolky i sdružení jednotlivců bez právní formy. Týká se to například městských komunitních zahrad, školských zahrad nebo dvorků ve vnitroblocích. "Fenomén tzv. urban gardening, tedy zahradničení ve městech, se během posledního desetiletí stal pro obyvatele větších i menších měst prostředkem, jak si i v prostředí, kde nelze hospodařit na plnohodnotném zemědělském pozemku, zachovat přístup k přírodě a zároveň pěstovat takové plodiny, u kterých budou mít jistotu jejich původu," stojí v důvodové zprávě.

Předkladatelé také uvádějí, že hlavním rysem zahrádkářské činnosti je její veřejná prospěšnost, která se projevuje například zvyšováním zájmu veřejnosti o otázky ekologie a spojení přírody se životem ve městě. "Jedná se o neziskovou činnost občanů s významnými pozitivními dopady na životní prostředí a zdravý životní styl," píšou.

Návrh poslanců dostala k projednání vláda. Má na zaujetí stanoviska 30 dnů. Ministerstvo spravedlnosti s návrhem nesouhlasí a vytýká mu nedostatky. Například nepovažuje za vhodné navrhované pravidlo, aby spolek musel vracet pozemek ve stavu, v jakém ho převzal. Poukazuje na to, že sami předkladatelé uvádějí, že předmětné pozemky jsou obvykle původně v nevyhovujícím stavu, například jde o bývalé skládky.

Naopak ministerstvo zemědělství návrh podpořilo. "Zahrádkářský zákon je v různých podobách součástí právních řádů všech sousedních států a vzhledem ke skutečnosti, že v České republice má zahrádkářství více než stoletou tradici, považuje Ministerstvo zemědělství přijetí takové právní úpravy, která podpoří činnost zahrádkářů, za nezbytné," uvádí MZe.

Ministerstvo životního prostředí sice zaujalo neutrální postoj, uvádí však, že návrh neřeší nic, čeho by nebylo možné docílit v rámci platné právní úpravy.