Agris.cz - agrární portál

Špendlíkovice z Hané dobyla svět, meruňkovici spojili s Jaguarem

2. 1. 2020 | Denik.cz

Jejich příběh se začal psát v roce 2002. Tehdy se manželé Jan a Růžena Kleinerovi rozhodli vydat na nelehkou cestu podnikání. Založili v Žešově, vesnici kousek od Prostějova, pěstitelskou pálenici. Po patnácti letech denodenní úmorné dřiny se jejich destiláty staly světově proslulými. Dnes se jejich výrobky prodávají v USA, Anglii nebo na Novém Zélandu.  

Obdivuhodný příběh odstartoval revolučním nápadem.

"Když jsme se rozhodli, že vybudujeme pěstitelskou palírnu, šli jsme proti proudu. Tehdy prakticky všechny palírny zpracovávaly pouze větší množství kvasu. My jsme začali pálit již od padesáti litrů kvasu, což jak se potvrdilo podle zájmu lidí, ucpalo pomyslnou díru na trhu," ohlíží se Jan Kleiner a dodává: "Pálili jsme prakticky nonstop a lidí stále přibývalo. Dělali jsme po dvanáctihodinových směnách."

Denodenní styk s lidmi přivážejícími své kvasy do Žešova byl dalším velkým impulsem.

"Od začátku jsme se zajímali o to, jakým způsobem se dá vylepšit fermentace ovoce. Zvláště jsme se zaměřili na její dlouhodobost. Takové poznatky vám ale nemůže dát nic jiného než vlastní zkušenost," prozrazuje Kleiner.

Na Hané pálí skoro všichni

K výrobě domácích destilátů měli manželé dlouhodobý vztah.

"Samozřejmě jsme o tom něco věděli. Manželův děda pálil, můj děda pálil. Jako děti jsme sbírali ovoce do sudů. Tady na Hané přece pálí skoro všichni," usmívá se Růžena Kleinerová.

Pořídit si vlastní pálenici je snem mnoha lidí. Vyrobit dobrý destilát se ale nedá naučit z knížek.

"Od začátku jsme měli myšlenku, že budeme vyrábět vlastní destiláty. Ono to ale nejde ze dne na den, musíte k tomu nějakým způsobem dospět. My jsme se s lidmi bavili, zjišťovali jsme jakým způsobem zakládají kvas, z jakého ovoce či odrůdy. Zhruba až tak po pěti letech už jsem si troufla odhadnout jen při pohledu na kvas, jaká asi ta pálenka bude. Tak jsme si řekli, proč nezkusit vyrábět vlastní," přiblížila zrod firmy Růžena Kleinerová.

Ze špatného kvasu dobrou pálenku neuděláte

Většina milovníků domácí slivovice vidí v práci palírníka hlavně možnost ochutnávat.

"Za ty roky toho byly hektolitry… Vezměte si, že k nám chodilo pálit šest tisíc lidí ročně, to znamená dvacet dávek kvasu denně. Je to ale praxe, kterou nic nenahradí," líčí dvojhlasně manželé Kleinerovi a pokračují: "Nejtěžší je oznámit zákazníkovi, že přivezl špatný kvas a nic z něj nebude. Ona totiž vždycky za to, že je pálenka špatná může palírna. Ze špatného kvasu ale nikdy dobrou pálenku vyrobit nedokážete. Nikdy nezapomeneme, když k nám přijel jeden pán a říkal, že má nejlepší švestky na celé Moravě. Něco nám na tom kvasu nesedělo a při nalití se ukázalo proč. Pánovi tam spadly dva kusy naloženého masa na uzení…"

Luxusní špendlíkovice

Destilatéři z Žešova vsadili při výrobě vlastních pálenek na peckoviny, jejich nejprestižnějším výrobkem je špendlíkovice.

"Jedná se o ovoce, které roste všude okolo nás. Zjistili jsme, že je úplně jedno, jestli jsou plody žluté nebo červené. Jsou všechny naprosto stejné, jen je třeba umět s tím ovocem pracovat. Je to vlastně planá švestka, jedná se zkrátka o takovou regionální zvláštnost," vysvětluje Jan Kleiner a Růžena dodává: "Je to ryzí přírodní produkt. Roste na mezích, okolo polních cest. Není chemicky ošetřený. Špendlíkovice má také díky tomu svoji nezaměnitelnou chuť."

Právě jednoododrůdová pálenka špendlíkovice - Wild Pin od Kleinerů přivezla ze soutěží dvakrát zlatou medaili v Stuttgart International Spirits, zlato z Warsaw Spirits Competition, bronzovou na nejrespektovanější a nejprestižnější soutěži World Spirits Competition v americkém San Francisku a současně stříbro na China Wine and Spirit Awards.

Právě zaměření na výhradně jednodruhové pálenky se manželům Kleinerovým vyplatilo.

"Milujeme peckoviny všeobecně a hlavně jednoodrůdové ovoce. Od meruňek, višňí, špendlíků nebo regionální švestky kulatky včetně. Základem je devítiměsíční fermentace, tu mám na starosti já," říká Jan Kleiner a pokračuje: "Růženka, je na základě svého léta vytříbeného know-how tím hlavním ochutnávačem a odborníkem na odlišení správných chutí, vůní a kvalit pálenky.

Velmi rád ji přirovnávám k someliérce ,,Loreně Vasquez,, ženě, která je Master Blender pro Rona Zacapa. Přeci jen ženy mají od nás mužů, vždy něco navíc."

K mání v prestižních restauracích

Výjimečné ovocné destiláty s žešovskou pečetí lze v současnosti ochutnat v prestižních restauracích zaměřujících se na topovou gastronomii.

"Nejblíže to je například olomoucká Entrée, Koishi fish & sushi restaurant v Brně, nebo pražské restaurace Alcron, Terasa U Zlaté studně, Kalina, Honza Kracík a jeho restaurace Pot-Au-Feu, La Degustation Bohême Bourgeoise. Právě tady se nedávno zastavil Alois Gölles, uznávaný mistr palírník ze štýrského Riegersburgu, který zde během večeře všechny naše dostupné destiláty ochutnal. Jak se sám později vyjádřil, byly to nejlepší destiláty z české produkce, které kdy degustoval," s hrdostí komentuje Jan Kleiner a přidává: "Dále víme, že se naše pálenky dají ochutnat v několika michelinských restauracích po celém světě. Například v USA nebo na Novém Zélandu. Bohužel všechny místa a destinace neznáme, protože naše práce je destiláty vyrábět. Distribuci má na starosti jediná specializovaná firma."

Originální meruňkovice v "benzínové" láhvi

Zajímavostí je i skutečnost, že třiatřicetiletá meruňkovice od Kleinerů je spojena s luxusní automobilkou Jaguar.

"Byli jsme osloveni majitelem olomouckého autosalonu zda nemůžeme k jedinému vozu v ČR, kterých bylo mimo jiné vyrobeno pouze 250 kusů pro celý svět věnovat originální dárek. Měl jsem hned jasno, volba padla na naše rodinné stříbro – třiatřicetiletou meruňkovici z dubového sudu. Ovšem taková specialita si zaslouží i originální láhev," připomenul další příběh Jan Kleiner a pokračoval: "Náš kamarád Jakub Janeček nás seznámil s renomovaným českým sklářem, výtvarníkem, sochařem a učitelem Ronym Pleslem, který se současně řadí mezi nejznámější české designéry.

"Rony byl stejně nadšený jako my a tak navrhl karafu připomínající tvarem plechovku benzínu a takzvaný hadí brus, který zdobí celou láhev a připomíná polstrování sedaček Jaguaru. Díky složitosti a náročnosti výroby nakonec vznikly pouze dva originály. Jednu láhev máme doma a druhou má majitel Jaguaru Project 7," líčí Jan Kleiner.

Kleinerovi si tak v současnosti doslova užívají plodů své práce.

"Děláme práci, kterou máme rádi a navíc se při tom bavíme životem. Splnili jsme si jeden velký sen. Bez podpory rodiny by to ovšem nešlo, stejně tak jako bez těch všech lidí, od kterých jsme získávali zkušenosti. Všem patří náš obrovský vděk," uzavírají manželé Kleinerovi.

Autor: Zdeněk Vysloužil

Zdroj: Denik.cz, 2. 1. 2020





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 07.04.2020 01:28