Agris.cz - agrární portál

Půl vám, půl mně. Vítejte v Zemi medu

20. 3. 2020 | Denik.cz

Makedonský kandidát na Oscara, film Země medu, ještě stihl v Česku otevřít festival Jeden svět. Pak už se tak jako jiné snímky přesunul na internetovou platformu DAFilms.cz, která momentálně supluje podívanou v kinech. Festivalu Jeden svět a nyní i zmíněné platformě vděčíme za to, že můžeme tento výjimečný snímek vůbec vidět. Pro širší distribuci se s ním nepočítalo.  

Do časů koronaviru pasuje Země medu dokonale. Její tvůrci Tamara Kotevska a Lju-bomir Stefanov v dokumentu zachycují poslední záchvěvy tradiční včelařské živnosti v makedonských horách i pokoru k rodinným poutům a přírodním zákonům. Tedy to, co v dnešním pandemickém kontextu nabývá aktuál-ních rozměrů a vyznívá jako určité memento.

Medové rituály

Stárnoucí protagonistka filmu Hatizde Muratova žije s vážně nemocnou matkou v chudé osadě v odlehlé horské oblasti Balkánu. Lidé v těchto místech neznají silnice, elektřinu ani tekoucí vodu. Jejich spojenci jsou koloběh slunce na obloze, věrnost zvířat a znalost hor. Hatizde je poslední z rodu chovatelů divokých včel na živobytí si vydělává sběrem malých dávek medu, jež prodává na trhu vzdáleném čtyři hodiny chůze. Pokojný život ženy i včel ale rozvrátí příchod potulné rodiny s agresivními stroji, rozjívený-mi dětmi a stádem dobytka.

Tvůrci vyprávějí její příběh s mimořádným citem pro krá-su zdejších hor a barev ať je to západ slunce, zlaté plástve medu či siluety postav na potemnělém modrém obzoru. Bez komentáře, s minimem dialogů a podstatnými detaily vystihujícími zdejší ráz života, na hony vzdáleného nám známé civilizaci a spotřebě. Cesty strmými chodníčky nad srázem za medem ve skalních průrvách, komunikace se včelami a dalšími zvířaty, pití z horských potoků, každodenní úkony v souladu s řádem „země medu“.

Cokoli Hatizde činí, činí s posvátnou úctou k přírodě a divokým včelám. Když sbírá med, jako bychom sledovali magický rituál, prováděný mezi stovkami včel holýma rukama a provázený voláním nesoucím se přes vrcholy hor. „Půl vám, půl mně,“ odlévá pak v osadě šňůrky medu včelám na kámen.

Cena za účinek

K zachycení láskyplného vztahu ke staré matce stačí pár záběrů na trpělivé krmení z misky či úpěnlivé hledání signálu s drátem stařičkého rádia, namotaným na venkovní tyč to všechno kvůli písničce pro umírající mámu.

Ač drsná horalka, přesto si Hatizde neodpustí malou ženskou radost barvení vlasů ve skromných podmínkách a s půvabným komentářem k manuálu na krabičce… Málokdy je vidět na tak malém prostoru tolik podstatného z jednoho obyčejného života. A také obživy, kterou narušují okolní vlivy třeba hulváti dobývající se pro med pilou nebo odpadky, jež „včelám nesvědčí“.

Pravda, je tu jiskřička naděje. Možná v chlapci, jenž je jako jediný z mladých prací Hatizde a jejím vyprávěním o včelách fascinován a jenž nalezne v pochůzkách s ní zalíbení. Na Oscara dokument Země medu nedosáhl, ale celkem právem získal na festivalu Sundance Velkou cenu za nejlepší film, kameru i zvláštní uznání za významný dopad. V online dokumentárním kině DAFilms.cz je k vidění do neděle. Nenechte si ho ujít!

 

Autor: Jana Podskalská

 

 

Zdroj: Denik.cz, 20. 3. 2020





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 17:41