Vědci hledají způsob, jak udržet vodu z drenáží v krajině

Drenážní systémy vznikaly v minulých dekádách s cílem odvodnit příliš zamokřená pole. Nyní vědci hledají efektivní způsoby, jak naopak využít drenáž k udržení vody v suché zemědělské krajině. Na pětiletém projektu se podílejí také pracovníci Mendelovy univerzity v Brně.

Záměrem vědců je také snížit zatížení povrchových vod plošnými zdroji znečištění, mezi které patří kvůli dusíkatým hnojivům také drenážní vody přitékající ze zemědělsky využívaných pozemků. Experti chtějí jednoduše využít principu regulace jejich odtoku, založeného na konstrukční úpravě vložením nastavitelných prvků.

"Díky tomu bude možné snížit nejen odtok a zlepšit akumulaci vod, ale současně i zlepšit jakost povrchových vod snížením odnosu živin, aktivací samočisticích procesů v půdě a spotřebou živin pěstovanými plodinami," uvedla Milada Šťastná, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Regulační prvek se instaluje buď místo jedné drenážní trubky anebo do drenážní šachtice, popsala ČTK Šťastná. Rozlišují se dva druhy staveb - buď pracují jen s přirozeně přitékající vodou anebo přivádí do regulační drenáže třeba vodu z řeky. Stavba regulační drenáže je složitější varianta, avšak zcela nahrazuje závlahu. Regulační prvky umožňují vzdutí vody například 60 až 80 centimetrů pod úroveň terénu.

"Působí to jako závlaha, protože se však s regulačními prvky dá nadále manipulovat, umožní to v případě potřeby také odvodnění pozemku, a tedy i vypuštění této 'podzemní vodní nádrže'," uvedla Šťastná.

Navržená řešení neomezí způsob využívání pozemku, zdůraznila Šťastná. Vědci si vybrali šest zkušebních lokalit, jedna je třeba v Bzenci na Hodonínsku.

Výsledky pětiletého projektu, který podpořila Národní agentura pro zemědělský výzkum částkou 16,7 milionu korun, budou známé v roce 2023. Projekt vede Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Dále se na něm podílí Mendelova univerzita v Brně, Agroprojekce Litomyšl a Česká zemědělská univerzita v Praze.