Agris.cz - agrární portál

Komentář k článku „Rakouské zemědělství naším vzorem?“ z týdeníku Zemědělec

29. 5. 2020 | ASZ

V týdeníku Zemědělec č. 18/2020 vyšel na pravidelné stránce Agrární komory ČR článek Ing. Michala Vokřála, CSc., který nenechal v klidu bývalého výzkumného pracovníka Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnání (VIIW) Zdeňka Lukáše, jenž je zároveň spolupracovníkem Asociace soukromého zemědělství ČR. Jeho příspěvek nebyl prozatím k otištění v Zemědělci přijat, proto si ho dovolujeme společně s původním článkem zveřejnit zde.

S velikým zájmem a podivem jsem si přečetl článek od pana Ing. Michala Vokřála, CSc. „Rakouské zemědělství naším vzorem?“ S tvrzením, že na rozdíl od Česka nezažilo Rakousko destrukci vlastnických vztahů včetně toho k půdě, nutno souhlasit. Ano, je faktem, že na rozdíl od násilné kolektivizace v Československu se maloplošné zemědělství v západních zemích včetně Rakouska vyvíjelo kontinuálně, bez nepřirozených a násilných politických zásahů. Výsledkem tohoto procesu je i dnes setrvávající maloplošný charakter rakouských rodinných farem s výrazně lepší konkurenční schopností než vykazují v Česku převažující velké zemědělské podniky. To platí nejen ve výrobě agrárních produktů samotných, ale i v jejich zpracování, balení a především v marketingu.

I na další poznámce pana Vokřála je zrnko pravdy - a to, že synové rakouských sedláků nemohou najít nevěsty ochotné žít na venkově. Z rakouských médií však vyplývá, že zde ruku v ruce s narůstajícím sebevědomím žen dochází k obratu. Přítomností žen na farmě patří Rakousko již k evropskému nadprůměru. Podle údajů Eurostatu je aktuálně 31 % rakouských farem řízeno ženami. Na špičce v Evropské unii stojí Lotyšsko a Litva s podílem 45 % zemědělských podniků s ženským vedením.

Zdůraznění značně postupujícího koncentračního procesu v rakouském zemědělství v rozměrech 20 - 45 hektarů na podnik považuji za ideologicky silně zabarvené tvrzení. Vedle toho se proces úbytku počtu rakouských farem mezi lety 2013 - 2016 výrazně snížil a dosáhl pouze 3 %. Současně však razantně vrostl počet ekologických farem o 8 %, kdy celých 16 % veškerého počtu farem je ekologických.

Jaká jsou tvrdá fakta o úrovni rakouského zemědělství? Pozice rakouského agrárně-potravinářského sektoru se v průběhu let dále zlepšuje, agrárně-potravinářské exporty stále rostou. Vysoce odborně vyškolení zaměstnanci profesionálně spravují tradiční i nové obchodní značky. S růstem popularity bioproduktů se Rakousko stále více orientuje na biovýrobky. Dnes je evropským rekordmanem ve výrobě vysoce kvalitních a žádaných bioproduktů nejen doma, ale i v zahraničí. V současné době činí plochy obhospodařované dle zásad biostandardů již 26 % celkové zemědělské výměry. Přísné kontroly jsou garantem původu a předepsané kvality. Podmínky prodeje jsou tvrdé, neboť zdejší výrobci potravin čelí na relativně malém rakouském trhu tvrdé konkurenci. Díky tomuto tvrdému domácímu tréninku jsou připraveni na úspěšný export do celého světa.

Není divu, že rakouský zemědělský a potravinářský vývoz dosáhl v roce 2019 historického maxima. Podle údajů Agrarmarkt Austria dosáhl v roce 2019 rekordu ve výši 12,3 miliardy euro. Vedle dominance energetických nápojů Rakousko exportuje hlavně maso, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, pečivo a krmné směsi. U exportu značně roste podíl mléčných bioproduktů původem z vysokohorských salaší. Celkový agrárně-potravinářský deficit klesá a loni se snížil na 400 miliónů eur (10,6 miliard korun). Kupříkladu dnes Rakousko exportuje více sýra než Švýcarsko. Naproti tomu se dle údajů Ministerstva zemědělství ČR (10. 2. 2020) schodky agrárně-potravinářského obchodu v Česku nadále prohlubují. V roce 2019 schodek meziročně stoupl o 13 % na rekordních 47,2 miliardy korun (1,8 miliardy euro). Současně se snížil i stupeň krytí dovozu vývozem na 81 %.

A zde jsme u jádra věci při posuzování úrovně zemědělského sektoru v té které zemi, či posuzování takzvaného vzoru pro toho či onoho. Je bez diskuze, že maloplošné zemědělství v Rakousku je schopno pružněji reagovat na poptávku především u pracovně náročnějších produktů a v široké oblasti stále populárnějších bioproduktů. Vedle toho rakouští zemědělci velmi cíleně reagují na narůstající ekologické výzvy, kdy správná vodohospodářská opatření úspěšně čelí narůstajícím srážkovým deficitům. Navíc zde soukromé maloplošné farmy intenzivně obhospodařují půdu s péčí řádného hospodáře. Pravidelné obohacování půdy organickou hmotou je samozřejmostí a významně přispívá k vyšší odolnosti půdy vůči přísuškům. Navíc nasazení lehčí mechanizace nevytváří v půdním profilu nepropustné vrstvy tak typické u velkoplošného zemědělství, kde těžká mechanizace spolu s narůstajícím nedostatkem organické hmoty významně přispívá k degradaci půdy. Diskuse o jakémsi vzoru rakouského zemědělství pro to české je bezpředmětná. Nechť si každá země bez jakýchkoliv ideologických nánosů jde svou cestou. Ovšem výsledky zemědělství v té které zemi hovoří jasnou řečí.

Zdeněk Lukáš

Článek „Rakouské zemědělství naším vzorem?“ z týdeníku Zemědělec č. 18/2020: 

Článek_Zemědělec č. 18.pdf


Zdroj: ASZ, 29. 5. 2020





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 05:59