Svilušky, houby i medovice. Vyzrát na choroby a škůdce rostlin lze různými triky

Ať už hýčkáte okrasnou zahradu, pěstujete vlastní zdravou zeleninu a ovoce, nebo máte rádi balkon a okenní parapet plný květin, bez základní znalosti chorob a škůdců rostlin se často dočkáte nepříjemných překvapení a zklamání. Naučte se, jak je odradit či zlikvidovat.

Než začnete listovat rostlinolékařskými brožurami a hledat příčinu opadávání nebo žloutnutí listů, zkontrolujte, jestli dané rostlině či keři poskytujete správnou péči. Nejčastější chybou bývá volba nevhodného stanoviště, někdy příliš zálivky, hnojiv, slunce nebo stínu. Výsledkem je pak kromě už popsaných příznaků také menší odolnost vůči skutečným chorobám a zvýšená náchylnost k napadení škůdci.

Bělavý moučný povlak na téměř na všech částech rostlin – od stébel travin přes listy ovocných stromů, plody ovoce a zeleniny až po poupata – signalizuje nemoc zvanou pravé padlí. Později list změní barvu na hnědou a uschne. Patogenem tohoto onemocnění je houba, jejíž spory létají vzduchem, usadí se na listech, klíčí tam a vytvoří podhoubí. Padlí napadá okurky, mrkev, černý kořen, ovocné stromy, růže, azalky, karafiáty a jiné okrasné rostliny.

Ochrana rostlinV boji proti chorobám a škůdcům lze využívat prostředky na biologické bázi, které nezatěžují životní prostředí. K tomuto účelu se skvěle hodí různé druhy parazitických hlístic či vosiček zmíněné v hlavním textu. Tyto organismy se živí určitými druhy škůdců, a jakmile jim tato „potrava“ dojde, samy odumřou. Koupit je lze prostřednictvím e-shopů.Vhodnou přírodní ochranou proti mšicím je násada slunéčka sedmitečného. Proti škůdcům stejně tak lze zasáhnout doprovodnou výsadbou některých bylinek nebo aromatických květin, které škůdce odpuzují výraznou vůní nebo kořenovými výměšky. Dobrým pomocníkem je například aksamitník, lichořeřišnice větší nebo měsíček lékařský. Někdy je ale třeba přece jen zasáhnout pomocí pesticidů. Ty se nejčastěji prodávají ve formě kapalné nebo práškové.Pak je třeba ještě rozlišit insekticidy systémové a kontaktní. První typ se aplikuje na list a vodivými pletivy se dostane do všech částí rostliny. Druhý typ působí pouze v těch místech, kam byl přímo aplikován, proto je nutné ošetřované rostliny opravdu pečlivě postříkat, abyste škůdce zlikvidovali. Při ochraně pokojových rostlin vám pomohou takzvané vizuální lapače škůdců. Žluté slouží k odchytu molic a mšic, na modré se chytají třásněnky.

Hnědé (dříve americké) padlí angreštové je v posledních letech jednou z nejvážnějších chorob u angreštů, ale také u rybízů. Způsobuje odumírání celých letorostů. Preventivním opatřením bývá provzdušnění koruny keřů, nepřehnojovat dusíkem, spíše doplnit vyšší spotřebu draslíku. Padlí může potrápit i pokojové orchideje. Chorobě se daří při vyšších teplotách a nedostatku vláhy.

Na rozdíl od padlí plíseň miluje vlhkost. Její spory se přichytí na vlhkém listí a pronikají do rostlinných pletiv přes průduchy. Zatímco padlí napadá horní části listu, plíseň napadá zadní stranu listu, kde houba vytvoří bílý povlak. Mezi ohrožené rostliny patří ředkvičky, křen, černý kořen, hlávkový salát, polníček, hrášek, špenát, cibule a vinná réva, vidět ji lze na fuchsiích, gladiolách a karafiátech. Výskyt plísně je důsledkem přílišné vlhkosti, proto upravte zálivkový režim.

Rzivost i strupovitost jablek a hrušek způsobují cizopasné houby, které úspěšně přezimovaly a jejich spory (výtrusy) za příznivých podmínek infikovaly nové mladé listy i plody. Zejména meruňky a višně poškozuje moniliový úžeh květů, který způsobuje také houba. K infekci dochází v době kvetení, především za chladného a deštivého počasí. Houby jsou také původcem většiny chorob, které možná trápí váš trávník. Některé choroby se projeví po zimě, což je případ plísně sněžné, jiné zase v létě nebo na podzim.

Když škodí hmyz a roztoči

Jedním z nejběžnějších škůdců je drobný bílý létavý hmyz. Když zahýbete s listy, molice začnou odletovat. Živí se šťávami, které sají většinou na spodní straně listů, ty se pak kroutí, bývají pokryty lepivým trusem – medovicí – a rostlina postupně chřadne. Navíc molice přenášejí až šedesát různých virů. Napadají zeleninu, jako jsou papriky, rajčata, okurky, ale také maliny, jahody, bazalka a okrasné rostliny. Pomocníkem v boji s těmito škůdci může být postřik výluhem z kopřiv nebo v případě skleníku lze nasadit biologické predátory v podobě parazitické vosičky nebo dravé ploštice.

Domácí postřiky pro rozkvetlý balkonNapadením vašeho rozkvetlého balkonu hrozí především mšice, padlí a molice. Než se pustíte do osázení truhlíků muškáty a dalšími rostlinami, nádoby důkladně vyčistěte horkým mýdlovým roztokem a opláchněte vodou.Společně s balkonovými květinami vysazujte rostliny, které odpuzují škodlivý hmyz. Například molice nemají rády rýmovník, levandule zase ochrání proti mšicím, lilík mochyňovitý proti molicím a aksamitníky čili afrikány proti háďátkům kořenovým a dalším hmyzím škůdcům. Vyzkoušejte i osvědčené domácí postřiky. Výluh z kopřiv pomůže při likvidaci mšic. Česnekový odvar zatočí s houbami a sviluškami. Žravý a savý hmyz zkrotí odvar z pelyňku, na hmyz zabírá také obyčejný mýdlový roztok.

Také přítomnost mšice poznáte podle lepkavého povrchu na listech, což opět způsobuje medovice, která se díky sání na listech objeví už na samém počátku napadení. Vyskytují se okřídlené i neokřídlené formy mšic, což závisí na druhu nebo stadiu jeho vývoje, které obvykle tvoří shluky na listech a lodyhách rostliny. Mezi nejběžnější druhy mšic patří jabloňová, třešňová nebo dokonce tulipánová, kterou najdete na cibulovinách.

Svilušky jsou miniaturní roztoči, kteří napadají téměř vše, najdete je na keřích, ovocných stromech, nepohrdnou zeleninou, dokonce ani pokojovými či balkonovými květinami. Téměř neviditelní „pavoučci“ pletou jemné pavučinky a vysávají šťávu z listů, až rostlina uhyne. Prvními viditelnými příznaky jsou malé žlutavé nebo bělavé skvrny, zejména okolo středního žebra a větších žil listů.

Skvrny se postupně zvětšují a spojují, prázdné buňky dodávají některým částem listu bělavý nebo stříbrně průhledný vzhled. Sviluškám nejvíc vyhovuje teplé a suché počasí, v červnu byste proto měli ohlídat jejich případnou invazi. Kromě chemických nebo insekticidních prostředků lze opět povolat do boje dravé roztoče, berušky a vosičky. Vyzkoušet lze také heřmánkový nebo cibulový postřik.

Pasti na slimákySprávné jméno potvůrek, které likvidují váš salát nebo jahody, je plzák španělský. Poprvé v Česku byli odhaleni na počátku 90. let minulého století a od té doby se množí až invazním způsobem. Co s nimi? Blogerka a zahradnice Jana Poncarová doporučuje ruční sběr.„Je to pracné a časově náročnější, ale zaručené. Nejlépe po dešti se vyplatí vyjít na zahradu s kbelíkem a sbírat,“ říká. Jak s nimi naložíte, záleží na vás. Zahrádkáři doporučují zalít je vařící vodou, což je prý nejrychlejší. Naopak zasypat je solí je dost drastické a bolestivé. Úrodu ochrání vyvýšené záhony, případně různé zapuštěné plechy.Okolo rostlin lze nasypat také vaječné skořápky nebo piliny, což má slimákům znemožnit přístup k zelenině. Slimáky může odrazit i přírodní aromaterapie, jako jsou třeba keříky levandule nebo tymiánu rozsázené kolem záhonů.

Pohromou pro všechny druhy pokojových rostlin bývají červci, které tento drobný hmyz světlé barvy pokrývá bílou vatovitou hmotou. Spolehlivou biologickou ochranou jsou v případě výskytu na zahradě slunéčka, jinak budete muset zasáhnout insekticidem v podobě postřiku. Hubení je však obtížné, protože červce chrání voskový pokryv a navíc se skrývají v různých otvorech a štěrbinách. Odstraňovat je lze z rostlin tyčinkou s vatičkou namočenou v lihu.

O zkázu vašich opečovávaných azalek, růží, bramboříků, vánoční hvězdy, palmy, fíkusů či dracény se může přičinit nenápadná, ale zákeřná třásněnka. Drobný hmyz s křídly, na jejichž konci jsou třásně, saje šťávu na listech a podobně jako mšice přenáší i některé virózy okrasných rostlin. Na jejich přítomnost vás upozorní až drobné stříbrné skvrny a černé kapky trusu na spodní straně listů. Škodit bude také rajčatům či okurkám, které pěstujete ve skleníku, najdete ji také na listech šeříku nebo lípy.

Škůdci na záhonech

Červivost mrkve způsobuje pochmurnatka mrkvová. Larvy vyvrtávají do kořene mrkve chodbičky, které dokážou zvlášť mladé rostliny hodně poškodit. Dřepčíci jsou malí černí nebo kovově lesklí brouci, kteří vytvářejí na rostlinách shluky. Napadají hlavně semenáčky ředkviček, ředkví nebo pekingského zelí, prostě brukvovitých rostlin. Na brukvovité zelenině si pochutnají také housenky, dokážou způsobit holožír. Největším rizikem jsou hlavně housenky běláska zelného. Pokud se chcete vyhnout postřikům, můžete sbírat shluky vajíček nebo likvidovat samotné housenky.