Víno z Lichtenštejnska je rarita, roste o něj zájem

Na čtyřech hektarech knížecích vinic přímo pod hradem v hlavním městě Lichtenštejnska Vaduzu právě dozrává letošní úroda rulandského modrého, a i když se ještě neví, jak se nový ročník povede, je předem jasné, že s odbytem rozhodně nebudou žádné potíže. Díky příznivému klimatu a podloží z břidlic a vápenců tu rostou kvalitní hrozny, na jejichž zpracování od loňska dohlíží mladý rakouský vinohradník Stefan Tscheppe. Láhve ale rychle mizejí ze sklepů nejen kvůli specifické chuti zdejší produkce, ale i proto, že lichtenštejnské víno je rarita. Nákupu proto neodolá prakticky žádný z návštěvníků nevelké alpské monarchie.

Vinice Herawingert je v podstatě jedinou větší lichtenštejnskou vinicí a její majitelé tvrdí, že jde o jednu z nejlepších viničních tratí v údolí Rýna. Na 90 procentech plochy se pěstuje pinot noir, zbylou desetinu tvoří keře chardonnay. Péče o keře i sklizeň probíhá výhradně ručně. Ačkoli knížecí vinařství (Hofkellerei) občas vykupuje i hrozny od malopěstitelů, kteří mají pár řádků vinné révy na zahradě za domem, stačí zdejší úroda maximálně na 20.000 až 25.000 lahví vína ročně. Několik tisíc lahví bílého chardonnay se vyprodá za pár měsíců, i když ceny se pohybují zhruba od 20 do 50 švýcarských franků (asi 500 až 1200 Kč).

Mnohem větší část knížecího vinařství leží v sousedním Rakousku, kde se hospodaří na 35 hektarech vinic ve Wilfersdorfu, který patří ke známé vinařské oblasti Weinviertel ležící u hranic s Českem. Tam se pěstuje především veltlínské zelené, ale také ryzlink, tramín, merlot nebo zweigeltrebe, popisuje zdejší průvodkyně před ochutnávkou.

Tradice rakouských vinic sahá do roku 1436 a je hodně spojená i s dlouhou historií rodu Lichtenštejnů na Moravě. Před rokem 1945, kdy rod o veškerý majetek v Československu přišel na základě Benešových dekretů, totiž měla knížecí rodina největší část vinic na svém sídelním panství ve Valticích.

"Jsem přesvědčený, že knížecí sklepy by byly životaschopné, i kdybychom měli k dispozici jen lichtenštejnské hrozny, protože o tahle vína je obrovský zájem. Ale bez Wilfersdorfu bychom měli každý rok rychle vyprodáno," řekl Tscheppe v rozhovoru pro místní deník Liechtensteiner Vaterland.

Ačkoli na vývoz do USA a asijských zemí jako jsou Japonsko či Singapur míří jen malá část produkce, která je celkově kolem 140.000 lahví ročně, mladí znalci vína z celého světa mají o ta lichtenštejnská stále větší zájem. "Mileniálové hledají nová malá vinařství, která mají svůj nezaměnitelný styl," vysvětluje část úspěchu šéf knížecích sklepů, který strávil sedm let v Kalifornii a až do nedávna působil ve vinařství šlechtické rodiny Esterházyů.

Tscheppe vinařství vede v tandemu s hlavní sommeliérkou, princeznou Marií, která je manželkou prince Constantina, nejmladšího syna vládnoucího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. Marie pochází z maďarského šlechtického rodu Kálnoky de Köröspatak a v podniku se stará zejména o propagaci, která je letos kvůli koronavirové pandemii potřeba o něco více než v předchozích letech. Tscheppe odhaduje, že kvůli nucenému uzavření sklepa a obrovskému úbytku turistů přišlo vinařství zhruba o 30 procent tržeb.

"Přemýšlíme nad tím, kam bychom se chtěli v budoucnu dostat a jaká vína bychom rádi vyráběli. A zaobíráme se i tím, jak obhospodařovat vinice způsobem, který by dál zvýšil kvalitu vín a získal jim mezinárodní renomé. Vína jsou už teď velice dobrá, ale prostor pro růst tu stále je," uzavřel hlavní vinohradník v rozhovoru pro Liechtensteiner Vaterland.

Autor: ČTK