Agris.cz - agrární portál

Ochrana vinohradů před špačky? Sítě i dravci a jejich křik

25. 9. 2020 | Denik.cz

I polovinu úrody ve vinohradu dokáže během několika minut spořádat tisícihlavé hejno špačků. Vinaři se před nimi proto snaží vinnou révu chránit všemi dostupnými prostředky. Používají plynová děla nebo plašiče imitující křik dravců. Někteří však preferují jiné metody.

Například vinařský nestor ze Zlechova, 86letý František Jakubík z vlastních zkušeností usuzuje, že tím, co před hejny špačků ochrání dozrávající hrozny nejlépe, jsou sítě. Ty ve svém vinohradu používá už téměř padesát let.

„Náletům hladových špačků s jistotou zamezí sítě. Na výbuchy děl, stejně tak jako na zvuky různých plašičů si postupem času zvyknou, ale přes sítě se ptáci k hroznům prostě nedostanou,“ říká zlechovský vinař.

Ten ve svých vinohradech používá sítě od svých vinohradnických začátků. Ty první si pořídil v 70. letech minulého století. „Tehdy mi je dovezli přátelé z Francie. V současnosti používám sítě tuzemské. Vozím si je z Vrbna pod Pradědem a jsem s nimi spokojený,“ pochvaluje si František Jakubík.

Další vinohradníci však nasazují jiné strážce. „Děla často lidi otravují. Najímáme proto sokolníka, který střídá dva sokoly. Když přilétá nebezpečí, tak jej vypustí, což je opravdu účinné,“ přibližuje ředitel vinařství Chateau Bzenec Libor Výleta.

Přirozený nepřítel

Sokol je podle jeho slov pro špačka přirozeným nepřítelem. „Když dravce uvidí, raději sám odletí. Je to šetrná metoda, která nikoho neruší,“ zdůrazňuje Výleta s tím, že na vinicích využívají také jiný způsob ochrany před špačky. Umísťují tam akustické soupravy. „Z nich se pravidelně ozývá křik dravců,“ podotýká vinař.

Sokolník Martin Tomešek z Buchlovic upozorňuje na to, že se draví ptáci objevují ve vinohradech stále častěji. Kromě sokolů hlídají dozrávající hrozny také rarochové či dokonce krahujci.

„Zajišťují přirozený a účinný způsob ochrany, který je navíc v zahraničí už poměrně běžný. Například v Americe používají sokoly pro ostrahu borůvkových keřů, kde se dokonce v propracovaných systémech plaší na směny,“ představuje zámořskou praxi Tomešek.

Náročná práce

Zároveň přibližuje i náročnost této práce. „Jde totiž o obrovský úvazek zhruba na celý měsíc, a to od pěti ráno do osmi večer. To je náročné jak pro sokolníka, tak pro dravé ptáky. Proto se musejí střídat nejen sokoli, tak také lidé,“ vysvětluje sokolník.

Jak doplňuje historik a etnograf František Synek, sokolnictví i vinařství má na jihu Moravy více než tisíciletou tradici. „Sokolnictví sice máme doložené už z doby Velké Moravy, ale jeho tehdejší využití se ještě nedá spojovat s ochranou vinic, natož se špačky,“ říká historik.

Naopak už ve středověku měli sladkost nabírající hrozny v péči hotaři. „Šlo o sezonní práci, která byla ale celodenní. Hotaři procházeli vinohrady, takže jejich přítomnost u hroznů byla neustála už od rozednění a navíc měli i nějaká plašící zařízení nebo předměty, do kterých bouchali, případně pískali,“ dodává Synek.

Autor: Pavel Bohun, Petr Turek


Zdroj: Denik.cz, 25. 9. 2020





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 14:09