Rodinná farma z Plzeňska pravidelné ošetřuje kopyta krav a býků

Rodinná farma ze Železného Újezdu na Plzeňsku začala dnes s pravidelným ošetřování kopyt včetně stříhání paznehtů téměř 200 svých krav a býků. Farma si na to zve už čtvrtý rok tříčlennou partu z Trutnovska. Řemeslo vymírá, stejně jako veterináři, k velkému dobytku už prostě mladí nechtějí jít, řekl ČTK Radovan Sochor, spolumajitel statku s 200 hektary.

"Kluci to umí, nedělají to mašinkami. Je to nejšetrnější způsob," uvedl. Kopyta ostrouhávají klasickým dlátem. "Hodně konkurentů už to dělá flexou (úhlovou bruskou), ale pak třeba dojné krávy kvůli rámusu a smradu na 14 dnů ztratí mléko. Je spousta farem, které flexy nechtějí," uvedl paznehtář Marek Fikejz z Trutnovska. Vrstvu rohoviny seřízne dlátem z plochy kopyta do roviny a pak ostří špičky kopyt kleštěmi. Odborně se tomu říká ortopedická úprava paznehtů skotu, řekl. Pazneht podle Fikejze vyroste za měsíc o osm milimetrů.

"Dojné krávy, které moc nechodí, aby si je mohly obrousit, by se měly ošetřit třikrát za rok. Ale tento farmář pase masná plemena, tak stačí třeba jednou za rok. Ale býky mu děláme dvakrát za rok, protože v nich má hodně peněz, tak aby je měl v pořádku," uvedl Fikejz. Majitelé býků potřebují, aby třeba osm let oplodňovali stádo. Pokud by ho měl po třech letech kvůli špatným nohám zabít, tak se mu nevyplatí. Když už býk kulhá, tak už je pozdě na paznehtáře, dodal.

Podle Fijekze jde o prevenci, protože když kráva nebo býk našlápnou kámen a zůstane jim v mezeře mezi prsty, tak se tam udělá vřed, přestanou žrát a pak by museli na jatka.

Paznehtáři krávy a býky nejprve zaženou do speciální klece, kde až 1400kilogramové zvíře řetězy nadzvednou. "Když nechtějí, tak máme vepředu na kleci naviják, dáme jim řetěz na hlavu a natáhneme je tam. Nebo malinko přikroutíme ocas, ale to je nutné tak jednou za den," uvedl. Denně stihnou až 60 kusů. Krávy mají na každé noze dva velké prsty a dva malé vzadu, takzvané paspárky, které se také stříhají, když jsou dlouhé. "Pokud krávu neřízneme, tak ji to nebolí. Je to jako když si stříháte nehty," řekl Fikejz. Po ostrouhání na zvíře zavolá farmář a samo vyběhne za známým hlasem na pastvu.

"Práci máme pořád, ale cítíme, že družstva mají letos problémy s penězi. Placení jim déle trvá. Příští rok to bude asi ještě horší," uvedl Fikejz.

Malí zemědělci si podle něj dobytka váží víc než velkopodnikatelé. Ošetření jednoho kusu přijde na 160 až 170 korun. Podle Fikejze málokdo ví, že stát dává dotaci 300 korun na krávu na strouhání paznehtů. "Malí podnikatelé s tím ale mají problémy, protože je to hrozně papírování a musí splnit moc podmínek," uvedl.

"Ostrouhanou a ostříhanou rohovinu používaly babičky jako údajně nejlepší hnojivo, co existuje. Měly pak růže, rajčata, muškáty a okurky tak velké a chutné, že je nikdo na vesnici neměl. Ale mladé ženy už to neznají," dodal paznehtář Luděk Kaplan.

Václav Prokš