Jaká budoucnost čeká borové lesy v České republice?

Strnady – 8. prosince –Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky.

V rámci plánovaných a probíhajících přeměn jehličnatých monokultur se na rozdíl od smrku nepočítá u borovice s radikálním snížením zastoupení (v doporučené druhové skladbě 16,8 %). Za poslední dekádu se však zastoupení borovice snížilo o 1,4 % (31 tis. ha).

Od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů. Kromě současných problémů se suchými periodami je jednou z příčin zhoršování zdravotního stavu stále se zvyšující zastoupení přestárlých borových porostů. Zatímco v roce 1950 byl střední plošný věk borových porostů 60 let, v roce 2000 to bylo již 69 let a v roce 2018 dokonce 75 let. Výrazně také narůstá poškození borovic podkorním hmyzem, přičemž obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně. Z hlediska obnovy borových porostů je také významná situace s produkcí semenného materiálu. Borovice v posledním období plodí podprůměrně a v nejbližších letech bude nutné zajistit sběr osiva.

Stav borových porostů se bude pravděpodobně nadále zhoršovat a zejména v dospělých porostech lze očekávat nárůst nahodilé těžby. Správci a majitelé lesů budou muset na tuto skutečnost reagovat, přičemž je zřejmé, že používané pěstební postupy při obnově a výchově borových porostů nebudou vždy dostačující.

Odborníci z Výzkumné stanice Opočno proto shromáždili nové poznatky pěstebního výzkumu borových porostů, zjištěné v našich podmínkách či v obdobných lokalitách v zahraničí, které mohou pomoci při řešení současné situace v borových oblastech.

Například borovice lesní se dlouhodobě zdála být odolná vůči suchu díky své široké ekologické amplitudě a schopnosti růst na suchých píscích, dunách, vátých píscích, štěrku, kamenitých sutích a skalních ostrožnách z nejrůznějších hornin.

V souvislosti s nárůstem teplot a suchými léty se dokonce předpokládalo pravděpodobné rozšiřování růstového areálu borovice. Na možné problémy však poukázal ústup borovic z porostů v suché oblasti Švýcarska a jejich náhrada dubem pýřitým, což ukázalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub. V borových porostech stresovaných suchem je také snížena schopnost přirozené obnovy kvůli omezené produkci šišek. Oslabení borovic vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům, včetně napadení jmelím.

Ovlivňování zdravotního stavu mladých lesů pomocí pěstebních zásahů je efektivní či pozitivní tehdy, pokud vede ke zlepšení přírůstu a vitality dřevin po jejich provedení.

Významné pro budoucnost lesů je zakládání a pěstování porostních směsí s borovicí. Takové porosty v podmínkách normálního klimatu ukazují potenciál zvýšení produkce dřeva a vytvoření příznivější porostní struktury ve srovnání s borovou monokulturou. Například kořenový systém borovice se ve směsi s dubem vyvíjí lépe než v čistém boru a to může mít vliv na dominantní postavení borovice v porostních směsích.

Mezi hlavní adaptivní opatření, která slouží k omezení náchylnosti lesních porostů ke změně klimatu, patří snížení zakmenění porostu prořezávkami a probírkami. Po provedeném výchovném zásahu bývá zvýšena dostupnost vody v půdě díky nižší intercepci porostu a nižší spotřebě vody transpirací u ponechaných jedinců, což se také projeví vyšší dostupností živin. Snížení zakmenění porostu také výraznou měrou zlepšuje znovuobnovení tloušťkového přírůstu po přísušku, a to díky zvýšené dostupnosti vody v půdním profilu.

Výchovný zásah provedený v borové mlazině zvýšil na více než pět následujících let podkorunové srážky až o 8 %. To se projevilo i ve vlhkosti půdy pod sledovanými porosty, která byla až šest let v povrchové vrstvě ca o 20–30 % vyšší pod porostem s výchovou ve srovnání s kontrolou bez zásahu.

Z aktuálních doporučení pro pěstování borových porostů lze vyzdvihnout:

• Dominantním způsobem obnovy bude ve vhodných podmínkách přirozená obnova náletem na volnou plochu. Na některých stanovištích lze využít i přirozenou obnovu pod clonou mateřského porostu.
• Při obnovních těžbách se bude diferencovaně přistupovat k možnosti využití těžebních zbytků a následné přípravy půdy, zejména v podmínkách chudých a kyselých stanovišť nižších poloh.
• V podmínkách rychlého rozpadu mnohdy přestárlých borových porostů, případně při zavádění borovice do směsí na stanovištích, kde není dosud zastoupena, bude nutné nadále využívat i umělou obnovu a věnovat dostatečnou pozornost volbě sadebního materiálu. Přímo pro stanoviště ohrožovaná suchem jsou zpracována kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní.
• Při obnově bude nutno v maximální míře využít možnosti tvorby smíšených porostů. Diferencovaně, podle stanovišť, kde je borovice pěstována, lze využít ke smíšení různé druhy dřevin s meliorační a zpevňující účinností.
• Mají-li nově zakládané porosty s převahou borovice plnit všechny požadované funkce (včetně funkce produkční), musí vznikat v dostatečné hustotě a musí jim být věnována náležitá péče již v době před prvními výchovnými zásahy.
• Navazující výchova porostů s borovicí lesní je důležitá zejména u prvních zásahů, které mají největší efekt na zlepšení růstových podmínek.

Více informací o budoucnosti borových lesů můžete získat ve Zpravodaji ochrany lesa 2020, který je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/10/ZOL_23_2020.pdf

Kontakt: Ing. Jiří Novák Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., Ing. Jakub Černý, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: novak@vulhmop.cz

Příloha: Certifikované metodiky věnované problematice pěstování porostů borovice lesní

Na webových stránkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti je možno nalézt a stáhnout si celou řadu certifikovaných metodik věnovaných problematice pěstování borovice lesní. (https://www.vulhm.cz/aktivity/vydavatelska-cinnost/lesnicky-pruvodce/).

LP 2018/4: Pěstební a ekonomické aspekty clonné obnovy borovice lesní

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_4_2018.pdf

LP 2018/15: Metodika přeměny a přestavby borových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_15_2018-1.pdf

LP 2017/09: Ekologicky orientované pěstování borových porostů v podmínkách nižších až středních poloh

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_9_2017_na_web.pdf

LP 2017/12: Pěstební postupy pro borové porosty 1. a 2. lesního vegetačního stupně

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_12_2017.pdf

LP 2016/17: Doporučené postupy pro využívání těžebních zbytků, přípravu půdy a obnovu borových porostů v podmínkách kyselých a chudých stanovišť nižších poloh

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_17_2016-1.pdf

LP 2016/18: Metody stanovení množství nadzemní biomasy borovice lesní

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_18_2016-2.pdf

LP 2013/05: Výchova porostů borovice lesní

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_5_2013_na_web.pdf

LP 2013/07: Pěstební opatření k udržení kvality borových mlazin

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_7_2013_.pdf

LP 2012/06: Kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní pro stanoviště ohrožovaná suchem

https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/03/LP_6_2012.pdf