Agris.cz - agrární portál

Staropramen vaří pivo již 150 let, je českou dvojkou

29. 4. 2021 | ČTK

Pražský Staropramen patří dlouhodobě k nejznámějším a nejprodávanějším českým pivním značkám. Společnost Pivovary Staropramen, která vaří také piva Braník a Ostravar, je druhou největší pivovarnickou skupinou v zemi. Firma je nyní součástí pivovarské skupiny Molson Coors sídlící v Chicagu v USA. První várka piva byla v dnešním pivovaru Staropramen uvařena 1. května 1871, tedy před 150 lety.

Pražské předměstí Smíchov bylo v druhé polovině 19. století rychle rostoucí průmyslovou čtvrtí, což mimo jiné zajišťovalo i dobrý odbyt piva. A tak není divu, že dva místní průmyslníci, Jan Kohout a Vilém Pick, přišli s myšlenkou postavit průmyslový pivovar právě zde. V roce 1869 byla založena firma Akcionářský pivovar a sladovna, která krátce poté začala s výstavbou velkorysého pivovaru dle projektu technika Gustava Nobacka.

Po zahájení prodeje nového piva v červenci 1871 se mohli zakladatelé radovat. Jejich pivo šlo dobře na odbyt, v dělnické čtvrti hrálo určitě roli i to, že pocházelo z ryze českého pivovaru. Ten zažil nebývalý růst - začínal s plánovaným výstavem 22.500 hl, v roce 1889 již uvařil více než 100.000 hl piva. Propagaci piva pomohla i návštěva císaře Františka Josefa I. v roce 1880, který pivo pochválil a dokonce se česky podepsal do pamětní knihy.

Po úspěšném rozjezdu pivovar přikoupil pozemky na další rozvoj a také, především kvůli zostřující se konkurenci, zaregistroval několik ochranných známek. Z řady názvů jako například Pračep nebo Starozdroj se nakonec ujal Staropramen, který byl poprvé registrován v roce 1911.

Růst podniku pozastavila světová válka, avšak období první republiky bylo přes počáteční potíže dobou další prosperity. Staropramen se stal největším pivovarem v zemi a koncem 30. let, po rozsáhlé modernizaci, se výstavem přes 850.000 hl zařadil mezi tři největší pivovary v Evropě.

Úspěšné období uťala druhá světová válka, po které přišlo znárodnění a útlum investic. Přesto podnik pokračoval ve zvyšování výroby a v roce 1960 překročil milion vystavených hektolitrů piva. Ač byl výrobcem piva především pro Prahu, dařilo se mu i exportovat.

Po změně režimu založily tři tehdejší velké pražské pivovary - Staropramen, Braník a První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích akciovou společnost Pražské pivovary. V roce 1993 koupila 34 procent Pražských pivovarů britská pivovarnická skupina Bass, která mimo jiné zahájila rozsáhlou modernizaci smíchovského pivovaru. Bass vytvořila skupinu, do které patřily i severomoravský Ostravar a pivovary ve Svijanech a Vratislavicích na Liberecku. Celá skupina, která výrobu z Holešovic a Vratislavic převedla na Smíchov a Svijany prodala, v roce 1997 vystavila více než 2,6 miliónu hektolitrů piva.

V roce 2000 Bass prodala svou pivovarnickou divizi belgické skupině Interbrew. Součásti skupiny, která se po fúzích přeměnila v největší pivovarnické uskupení světa Anheuser-Busch InBev, zůstal Staropramen až do roku 2009. Tehdy se novým majitelem Pivovarů Staropramen stala investiční společnosti CVC Capital Partners, která od AB InBev koupila pivovary v ČR, na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku. Ty pak vložila do skupiny vystupující pod názvem StarBev, jejíž vedení sídlilo v Praze a jejíž hlavní značkou byl Staropramen.

Od roku 2012 je firma součástí nadnárodní pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur. Pivovary Staropramen jsou také od poloviny předloňského roku majoritním vlastníkem Pivovaru Pardubice.

Dvojce českého trhu Pivovarům Staropramen loni klesly prodeje v ČR meziročně o 2,4 procenta. Celkové prodeje v ČR i v zahraničí činily 3,19 milionu hektolitrů. Byly tak podobné jako předloni, kdy šlo o 3,2 milionu hektolitrů.


Zdroj: ČTK, 29. 4. 2021





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 07.05.2024 00:32