Zemědělci z Boskovštejna budou pěstovat papriky a melouny v nových fóliovnících

Téměř osmihektarovou plochu v okolí Velkého Karlova na Znojemsku zakrývají nové fóliovníky. V uplynulých týdnech je tam nechal postavit zemědělský podnik z Boskovštejna. Tři jsou již hotové a dva se dokončují. Podnik tam plánuje pěstovat především několik druhů paprik, rajčata a melouny. Teplomilným rostlinám se ve fóliovnících prodlouží vegetační doba a budou déle plodit, řekl ČTK jednatel podniku Bohumír Rada. Vegetace je letos zatím kvůli chladnějšímu jaru opožděná, odborníci duben řadí k nejchladnějším za posledních 60 let.

Náklady na pět fóliovníků přesahují tři miliony korun. Rada si však od pěstování v nich slibuje zlepšení ekonomiky hospodaření. "Stávalo se nám, že paprika pomrzla na začátku jara nebo i na podzim, kdy ještě může plodit. To se ve fóliovníku nestane. Chceme natáhnout vegetační dobu, aby paprika rodila o dva až tři měsíce déle než v polním prostředí, a zároveň používat co nejméně chemie. S melouny a rajčaty je to stejné," uvedl Rada.

Letos budou fóliovníky z 60 procent plnit papriky, z 30 procent rajčata a z deseti melouny. Po sklizni paprik je v plánu zasít ještě kedlubny, ředkvičky nebo pekingské zelí. Zaměstnanci tam budou pracovat celý rok. Zatím ale podniku ještě několik pracovníků ze zahraničí chybí. Podle Rady kvůli administrativě přijíždějí se zpožděním. "Zatím nejsou tolik potřeba, protože i vegetace je opožděná proti normálu, je chladno. Tak za tři týdne ale začneme sklízet košťáloviny, a to už je budeme potřebovat," dodal Rada.

Chladnější jaro než obvykle potvrzuje také klimatolog Pavel Zahradníček. "Na celkové hodnocení je sice brzy, květen s tím může ještě lehce zamíchat, ale i tak se něco vyvozovat dá. Březen byl teplotně průměrný s odchylkou -0,3 stupně Celsia proti dlouhodobému průměru v letech 1981 až 2010. Duben byl určitě teplotně podnormální a zařadil se mezi ty nejchladnější za posledních 60 let. Odchylka se bude pohybovat mezi -2 až -3 stupně Celsia," sdělil odborník.

Proti minulému roku, kdy byl začátek jara podstatně teplejší a vyvrcholil právě suchým a velmi teplým dubnem, je to podle něj velký rozdíl. "V minulých dvou letech naopak byly chladnější a vlhčí květny. Pro rostliny je důležitá teplota vzduchu nad pět stupňů Celsia. Suma těchto teplot je letos pouze na 50 až 80 procentech dlouhodobého průměru, což znamená, že je to zhruba o 14 dnů později, než je obvyklé. Na to reaguje i vegetace, která je ve svém vývoji tedy podobně opožděná. Výhoda v tomto počasí je naopak v tom, že je výrazně menší riziko jarního sucha, jelikož se díky nižším teplotám i vypařuje méně vody," dodal.

Srážek bylo na Moravě a jihu Čech od začátku roku méně než obvykle a díky přijatelným teplotám se tam půdní sucho zásadně nerozvinulo. Tím, že je vegetace sama opožděna, tak i později začala čerpat vodu z půdy, což proti minulým rokům také pomohlo zbrzdit nástup případného sucha. Nevýhodou chladného počasí byly častější noční mrazy, které způsobovaly větší starosti ovocnářům.

Klára Vašíčková hj