Agris.cz - agrární portál

Zvyky Čechů se mění, ze stolů pozvolna mizí maso. Kvůli zdraví i etice

26. 7. 2021 | Denik.cz

Knedlo, zelo, seitan. Nebo knedlo, zelo, tofu. Než národní klasiku nahradí její rostlinná verze, potrvá to nejspíš ještě dlouho. Odklon Čechů od masité stravy je zatím pozvolný, rozhodně ale stále výraznější. Podle posledních průzkumů vědomě omezuje maso v jídelníčku až pětina obyvatel. Označují se za takzvané flexitariány.

S takovým závěrem přišel průzkum společnosti FMCG Gurus, který nechala zpracovat pro Českou veganskou společnost. Za flexitariány se považuje 21 procent respondentů. Důvodů, proč se masa dobrovolně vzdávají je několik. Ze 68 procent to byly zdravotní důvody, 59 procent respondentů tak ale ční i kvůli ekologii. Produkce masa je často označována jako jedna z největších příčin skleníkového efektu i kácení pralesů.

I částečné omezení konzumace masa je tak podle veganů velký přínos. „Ať už zvolíte rostlinné pondělky, vyzkoušíte veganské obědy nebo rostlinnou stravu o víkendech, vliv na vaši osobní ekologickou stopu bude značný. Už jen výměna jednoho hovězího burgeru za sójový ušetří tolik vody, jako kdybyste se čtyři měsíce nesprchovali,“ vysvětluje Martin Ranninger, předseda České veganské společnosti.

Být flexitarián? Uskromnění chutíDalším častým důvodem je vztah lidí ke zvířatům. Až 42 procent respondentů omezuje konzumaci masa kvůli obavám, že hospodářská zvířata trpí. To byl důvod, který k flexitariánství přivedl Moniku Strouhalovou. „Nedokázala bych být úplný vegetarián, trpím těžkou potravinovou alergií a opravdu bych měla problém maso plnohodnotně nahradit. Ale vymyslela jsem si svůj vlastní systém,“ říká Monika Strouhalová. Maso si dává několikrát týdně, kupuje ho ale pouze přímo z domácích dvorkových chovů, od myslivců nebo rybářů. Sehnat zdroje nebývá ale jednoduché.

„Museli jsme pořídit velký mrazák, protože kupujeme celý kus. Ať je to srna nebo kráva. Nebo rovnou hejno pstruhů,“ popisuje. Být flexitarián znamená pro Moniku uskromnění chutí. „Prostě nejde dát si krkovici, když ji zrovna v mrazáku nemám. Nebo bůček. Vyndavám maso postupně až sníme celý kus,“ říká. Za své vzalo také dlouhé vybírání z jídelních lístků v restauracích. „Prostě si vybírám z vegetariánské nabídky, protože záruka, že je maso z chovů, které dokáži akceptovat, mi nikdo nedá,“ dodává flexitariánka.

Množství lidí, kteří si dokáží představit spíše rohlík s tofupárkem než s vídeňákem se sýrem, může leckoho překvapit. O žádný revoluční převrat se ale nejedná, jde o dlouhodobý trend. Například v květnu 2020 stravovací preference zkoumala společnost Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti. Z výzkumu vyplynulo, že maso dobrovolně omezuje deset procent populace. Úplně z jídelníčku ho vyřadila čtyři procenta Čechů, mezi nimiž převládali lidé do 44 let. Ve světě tomu také není jinak. Na konci roku 2020 zveřejnila svůj průzkum americká agentura Packaged Facts. Té se vyznalo k flexitariánství 36 procent dotázaných respondentů.


Zdroj: Denik.cz, 26. 7. 2021





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.04.2024 05:58