Agris.cz - agrární portál

Lesníky trápí přemnožená zvěř. Ničí kmínky stromků i vyklíčené semenáčky.

16. 8. 2021 | Denik.cz

Lesníci musí bojovat s dalším „nepřítelem“. Zatímco se stále vypořádávají s následky lýkožrouta, škody páchá i přemnožená zvěř jako jelen, daněk, muflon či srnec. Chybí tak rovnováha mezi zvěří a prostředím, ve kterém žijí.

Býložravá zvěř okusuje pupeny, listy a výhonky mladých stromků, ohryzává kůru a samci parožím ničí jejich kmínky. Živí se také velkými semeny, například bukvicemi a žaludy a dokáže zcela zlikvidovat čerstvě vyklíčené semenáčky. Brzdí růst sazenic a celkovou obnovu lesa. Mezi nejpoškozovanější a existenčně nejohroženější patří méně zastoupené listnaté dřeviny jako duby, javory, jasany, jilmy, lípy a dále jedle, které jsou zároveň těmi nejvýznamnějšími pro obnovu smíšených lesů.

„Její působení zvyšuje náklady na založení, ochranu a pěstování lesních porostů. Za uplynulé období od 1. července loňského roku do letošního 30. června vyčíslily Lesy ČR škody způsobené zvěří na 28,6 milionů korun,“ popsala aktuální situaci mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

Lesníci tak museli přikročit k ochranným prostředkům. Vrcholy sazenic, zejména jehličnatých dřevin, natírají repelenty proti okusu zvěří, zatímco listnáče a jedle oplocují. „Je to účinná obrana stromků proti zvěři, ovšem nákladná. Proto vnímáme lokální problémy vysokých stavů zvěře jako zásadní,“ dodala Jouklová. S podobným problémem se potýká i Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody u všech projektů, které cílí na podporu druhové a věkové rozmanitosti lesů. „Jedle a duby se musí oplocovat, buky zase natírat pravidelně repelenty. Všechna tato nezbytná opatření stojí peníze a výdaje se tak značně navyšují,“ povzdechl si ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Odborný lesní hospodář Jan Duda vidí v přemnožení zvěře závažný, dlouhodobě narůstající a neřešený problém. Ochranná opatření vnímá jako řešení následků, nikoli příčiny problému, kterou je nadměrná a nezákonná početnost zvěře. Jestli nedojde k jejímu snížení na únosný stav, může to vést k vážným důsledkům. „Pokud se nepodaří založit budoucí lesy s pestrou druhovou skladbou, nebudou tyto lesy dostatečně odolné a hrozí jejich opětovný rozpad,“ zdůraznil Duda s tím, že souhrnná hodnota nadměrného poškození lesa zvěří se pohybuje v řádu miliard korun ročně.

Řešení? Snížení stavu zvěře Podle něj by se hlavní hospodáři v krajině, tedy zemědělci, lesníci a myslivci, měli vzájemně vnímat jako partneři se společným cílem. „Základem řešení problému je snížení stavů zvěře na stavy rovnovážné, odpovídající úživnosti lesů,“ doplnil. O problému ví i odborný lesní hospodář Karel Kolář z Turnova. „Každý zkušenější lesník to vidí a pozná. Vysoké stavy této zvěře mají za příčinu okus a ohryz v mladých smrkových porostech a nejen v nich,“ přiblížil následky Kolář.

Zákon o myslivosti stanovuje nejvýše přípustnou početnost zvěře, při níž ještě nedochází k nadměrnému poškozování dalších složek ekosystému ani k neúnosně vysokým hospodářským škodám. Myslivci pak mají zákonnou povinnost udržovat tuto početnost lovem.

To, že ani za 20 let účinnosti legislativy nedošlo ke zlepšení situace, poukazuje podle Dudy na nefunkčnost zákona. „V legislativě je nutné udělat několik změn. Například zavedení způsobu kontroly skutečného provedení lovu, který omezí možnost jeho fiktivního vykazování. Posílit by se měla role vlastníků pozemků i státní správy, která musí mít účinné nástroje ke kontrole a případnému vynucení rovnovážného stavu zvěře,“ vysvětlil lesní hospodář.


Zdroj: Denik.cz, 16. 8. 2021





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 08:49