Hmyz ho od malička fascinoval, dnes vyrábí křupavé červíky jako pochoutku

Libora Sloupenského od malička fascinoval hmyz, a když dlouho čekal na to, kdo jej začne vyrábět a prodávat jako potravinu, začal nakonec sám. Před třemi lety založil firmu WormUP a v Blansku zřídil provoz, který loni zpracoval deset tun živých larev potemníka moučného, které prodává jako okořeněné křupavé červíky. Podle něj je jen otázka času, kdy se změní evropská legislativa, která umožní do byznysu vstup velkým korporacím, řekl v rozhovoru s ČTK.

O hmyzu jako potravině budoucnosti se hovoří léta, velká část lidí měla příležitost jej v různé podobě ochutnat, ale dostupnost je stále minimální. Na vině je přechodná legislativa a čeká se, až Evropská unie jasně nastaví mantinely. "Proto nám potenciální investoři říkají, že jsme velmi rizikové podnikání, a velké společnosti do toho kvůli nejistotě zatím jít nechtějí," řekl Sloupenský. Na trhu tak mají prostor malé firmy. Výrobců je jen pár a sortiment úzký. "Byli jsme první a ostatní se nás teď snaží kopírovat," podotkl Sloupenský.

Na gastrofestivalech lidé mohou ochutnávat různé druhy hmyzu, ale podle Sloupenského jsou usušení, a tedy křupaví červíci nejlepším způsobem, jak hmyz připravit. "Zatím je povolené zpracovávat potemníka stájového a moučného, což je larva brouka, kterého lze potkat v přírodě. Dále je možné zpracovávat i dva druhy cvrčků a jeden druh sarančete," řekl Sloupenský.

Původně chtěl larvy i chovat, ale zjistil, že by to bylo složité a je lepší je nakupovat. Farem, které se chovem v Česku zabývají, je více, ale jediná splňuje normy, které umožňují dělat z larev potravinu a nejen krmivo pro zvířata. "Jezdíme pro čerstvou várku každý týden do Jaroměřic nad Rokytnou,“ poznamenal Sloupenský.

Larvy, které jsou druhým vývojovým stadiem hmyzu, se dovezou v přepravkách a očistí se od zbytků trusu, několik dnů před zpracováním už se nekrmí. Poté stráví 15 vteřin ve vroucí vodě a nakonec se rozmístí na plech a usuší v konvektomatu. Sušením ztratí dvě třetiny hmotnosti a stanou se křupavé a ještě se okoření. "Zatím je to činnost vyžadující množství manuální práce. I proto je produkt poměrně drahý. Část ceny tvoří ještě náklady na propagaci a marketing," říká Sloupenský. I proto usiluje alespoň o částečnou automatizaci.

Předpokládá, že až se zpracování začnou věnovat velké firmy, cena půjde dolů díky masové produkci a maximální automatizaci. Zatím je však společnost v první ze tří fází přijetí hmyzu jako standardní potraviny. "Setkání lidí s ní provázejí velké emoce. Buď odmítají, nebo jsou nadšeni. To potrvá ještě pět sedm let. Pak přijde druhá, klidnější fáze, kdy produkt začne být levnější. Hmyz má potenciál být levnější než kuřecí. Pak začnou velké korporace mlet hmyz do párků a dělat z něj steaky a lidé nebudou přemýšlet nad tím, že je to divné. Výroba bude čím dál efektivnější, larvy potemníka jsou navíc výživnější než jiné maso," řekl Sloupenský. Výrazně se rozroste sortiment, který bude z hmyzích proteinů. "Tato fáze potrvá deset až 15 let a ve třetí fázi už to bude normální potravina. Vyrostou děti, které teď začínají ochutnávat," míní Sloupenský.

Na děti sází hodně, protože nemají zažité kulturní vzorce, které brání v přijetí hmyzu dospělým. "Dal jsem křupavé červíky dceři do školky a dětem to chutná," poznamenal Sloupenský. Tak jako dětem chutnají chipsy, chutnají jim i solení červíci, které firma dělá ještě v dalších čtyřech příchutích.

Mezi zákazníky jsou zatím spíše bohatší lidé. Křupavé červíky si koupí například na večírky nebo na oslavy. "Hodně letos spoléháme na festivaly, které už by měly být bez covidových omezení. To je skvělý propagační kanál," řekl Sloupenský. Zatím se většina produkce prodá přes e-shop, ale snahou je dostat se i do kamenných prodejen. "Není to lehké, stále se potkáváme s odmítnutím. Ale podařilo se nám prosadit do Kauflandu. Moc rád bych se objevil vedle brambůrek, ale zatím jsme v sekci superpotraviny. Ale baví mě výzvy a chci změnit společnost," uvedl Sloupenský. Zmínil také problém s prodejnami zdravé výživy, které bývají obvykle vegetariánské, a hmyz proto odmítají. A to i přes to, že se o něm mluví jako o potravině budoucnosti. Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat je nenáročný na spotřebu krmiva a vody. Larvy potemníka dokonce vůbec nepotřebují pít a stačí jim voda z mrkve a brambor, kterou se krmí.

Zdeněk Meitner