AP: Kvůli přetrvávajícímu suchu v Itálii vysychají rýžová pole

Nejhorší sucho v Itálii za posledních 70 let sužuje zemědělce v údolí řeky Pád. V ohrožení je i úroda prvotřídní rýže, která se používá na přípravu rizota, napsala agentura AP.

Největší italská řeka se kvůli nedostatku srážek mění v dlouhý písečný pás, takže rýžová pole v regionu Lomellina, která se rozprostírají mezi Pádem a Alpami, zůstávají bez vody potřebné k jejich zaplavení.

"Za normálních okolností by toto pole mělo být zaplaveno dvěma až pěti centimetry vody, ale teď to tu vypadá jako na písečné pláži," říká pěstitel rýže Giovanni Daghetta, když prochází usychajícími rýžovými poli u města Mortara. Tamní zemědělci již po staletí pěstují proslulou rýži Arborio, která díky svým širokým zrnům dobře vstřebává chutě, a je tudíž vhodná pro přípravu rizota.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je sucho pro rýži nejškodlivějším faktorem, zejména v raných fázích jejího růstu. Vlny veder, které opakovaně zasahují Itálii a jejichž maximální teploty dosahují 40 stupňů, mohou výrazně snížit výnosy ze zbývajících rýžových polí.

"Toto rýžové pole nedostalo vláhu již dva týdny a 90 procent rostlin již zcela uschlo," říká Daghetta. "Zbývajících deset procent, které jsou ještě mírně zelené, je naléhavě nutné během dvou až tří dnů zalít," dodává s tím, že vzhledem k předpovědi dalších suchých dnů se tak zřejmě nestane.

Nedostatek srážek přiměl guvernéry několika italských regionů vyhlásit stav nouze s cílem šetřit vodou a koordinovat hospodaření s ubývajícími zdroji.

Podle sdružení West Sesia, které reguluje rozvod vody ve spleti kanálů, jež se vinou rýžovými poli, jsou stavy dvou hlavních vodních zdrojů - řek Pád a Dora Baltea - osmkrát nižší oproti dlouhodobému průměru.

"Z řeky Pád jsme měli odebírat 160.000 litrů za sekundu, zatímco v současné době odebíráme mezi 30.000 a 60.000 litry za sekundu," uvádí Stefano Bondesa, předseda sdružení West Sesia. Kvůli nedostatku vody byl nucen přijmout několik nepopulárních rozhodnutí - nedávno nařídil zastavit zavlažování topolů, ovocných stromů a dalších plodin, aby zbylo dost vláhy pro rýži.

Začíná vznikat napětí mezi oblastmi horního a dolního povodí, jakož i mezi vodními elektrárnami a zemědělci, kteří se všichni ucházejí o tentýž tenčící se zdroj vody. Panují obavy z větších konfliktů, pokud srážky brzy nezačnou plnit prázdné nádrže.

Dopady sucha pociťuje i nejbohatší italské město. Starosta Milána v sobotu podepsal nařízení, kterým se v zájmu úspory vody zavírají kohoutky veřejných fontán.

Milánský arcibiskup Mario Delpini se v sobotu vydal na pouť, aby se modlil za "dar deště". Delpini navštívil tři kostely, které slouží zemědělským komunitám na okraji Milána, odříkal růženec a svěcenou vodou požehnal pole. Zdálo se, že jeho modlitby byly v úterý alespoň částečně vyslyšeny, když se nad Milánem a částí severní Itálie dočasně vystřídalo několik rozptýlených přeháněk.

Situace ve většině zbylých oblastí se však nadále zhoršuje. Na soutoku řek Ticino a Pád se písečné říční koryto změnilo na pláž a přilákalo místní obyvatele prahnoucí po opalování.

Piero Mercanti, který písečné koryto řeky navštěvuje se svou partnerkou, sleduje ustupující hladinu vody. "Minulou neděli jsme zapíchli do země několik dřevěných klacků, abychom změřili, jak řeka za týden ustoupila," říká s tím, že o týden později zaznamenal ústup břehu o dalších 26 kroků.

Sucho v Itálii ohrožuje zemědělskou produkci v hodnotě přibližně tří miliard eur (74,2 miliardy Kč), uvedlo tento týden italské sdružení pěstitelů. Ztrátu odhaduje na 30 až 40 procent úrody.

Ačkoli za nynější krizi mohou neobvyklá vedra a nedostatek srážek, Itálie se dlouhodobě potýká s nehospodárnou vodovodní infrastrukturou, v níž se podle odhadů statistického úřadu každoročně ztrácí 42 procent pitné vody. Z velké části je to kvůli starému a špatně udržovanému potrubí.

Italská civilní ochrana shromažďuje informace z regionů a různých ministerstev, aby mohla navrhnout širší stav nouze pro postižené regiony. Stovky měst a obcí na severu země již přijaly různá nařízení, která vyzývají k zodpovědnému nakládání s vodou ve snaze vyhnout se přídělovému systému.