Úroda jablek má letos vzrůst o 22 procent na 134.000 tun, hrušek bude méně

Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133.895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145.000 tun. Hrušek bude letos méně než loni. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.

U prvního odhadu sklizně z 15. června sadaři čekali u jablek nárůst úrody jen o 16 procent na necelých 128.000 tun. "V některých pěstebních oblastech se vyskytly kroupy a delší období sucha. Jelikož však v letních měsících přišel vyšší úhrn srážek, zbývající plody dorostly, a tudíž je odhadovaný výnos nad pětiletým průměrem," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. V porovnání s průměrem sklizní předchozích pěti let 2017 až 2021 by letošní úroda jablek měla být vyšší o 16 procent.

Z jednotlivých odrůd jablek by měli ovocnáři nejvíce sklidit odrůdy Golden Delicious, a to přes 31.200 tun. Téměř 22.600 tun by měla dát odrůda Jonagold a 21.000 tun jablek by mělo být odrůdy Gala. Odrůda Gala by měla mít nejvyšší hektarový výnos 35,3 tuny z hektaru. Průměrný hektarový výnos zimních odrůd jablek by měl být na úrovni 24 tun.

Podle pěstitelských oblastí jsou největšími pěstiteli jablek ovocnáři ve středních Čechách, kteří by měli letos sklidit 36.600 tun jablek. Sklizeň na úrovni 23.000 tun by měli mít shodně ovocnáři ve východních Čechách, v severních Čechách a na jižní Moravě.

U hrušek zářijový odhad předpovídá meziroční pokles sklizně o devět procent na 6719 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní by však měla být úroda hrušek vyšší o deset procent. U hrušek se nejvíce pěstují odrůdy Konference a Lucasova. Zhruba 40 procent hrušek z celostátního objemu by se mělo urodit ve středních Čechách.

U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá. Jabloňových sadů je v ČR asi 6300 hektarů z celkových 13.000 hektarů sadů. Hrušky se pěstují na 730 hektarech.

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka jsou ovocnáři ve složité situaci, protože nevědí, kolik je bude stát skladování sklizené úrody. Ve čtvrtek 15. září na protestním setkání Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR Ludvík uvedl, že ovocnáři, zelináři a bramboráři potřebují už teď vědět, jaké budou platit ceny za skladování své produkce, protože je čeká až devět měsíců skladování. "Máme zhruba měsíc na to, abychom úrodu buď sklidili, sklidili ji částečně, nebo ji tam nechali," řekl. Uvedl, že řadě podniků, kterým skončila fixace cen energií, stouply náklady až na pětinásobek částky, kterou platily v minulosti.

Obchodní řetězce podle Ludvíka platí pěstitelům stejnou i nižší cenu než loni. Ovocnáři jsou proto v situaci, kdy nevědí, zda budou mít větší ztrátu, když jablka nyní uskladní a budou prodávat na jaře, nebo když část produkce nesklidí vůbec. "Ovocnáři budou sklízet takový objem produkce, o kterém vědí, že ho prodají, ale určitě to nemusí být celá produkce," uvedl Ludvík. Dodal, že na evropském trhu je nyní velký převis nabídky jablek kvůli konfliktu na Ukrajině, protože z Polska se vyvážela do Ruska a Běloruska.

Někteří z moravských pěstitelů ovoce, především jablek, se rozhodli, že příští týden otevřou své sady zájemcům o samosběr. Kromě nadprůměrné úrody se k tomu rozhodli mimo jiné kvůli vysokým cenám elektřiny, která výrazně prodraží skladování jablek. Ve skladech je totiž třeba udržovat velmi nízké teploty.

Vývoj sklizně jádrovin v intenzivních sadech v ČR v letech 2010 až 2021 a odhad k 1. září 2022 v tunách:

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Zdeněk Rychtera