Agris.cz - agrární portál

Komentář Lukáše Musila: Zemědělci mohou čerpat miliardu na precizní zemědělství, chybí jim ale strategický plán i technika

30. 11. 2022 | Agdata

Miliardu korun pošle mezi české farmáře nový dotační program, který cílí na podporu precizního zemědělství a chytrých řešení. Peníze by české zemědělce měly motivovat mimo jiné k tomu, aby začali plně využívat technologie a chytré systémy, které již mají k dispozici. Dotace by mohla čerpat až pětina českých farem, překážkou je ovšem dosud neschválený český strategický plán a přesné nařízení vlády, kterým by se rozdělování mělo řídit. Jisté je zatím pouze to, že pravidla budou platit od 1.1.2023.

Podpora precizního hnojení

Nový dotační program je vypsán na období 2023-2027 a vůbec poprvé míří peníze z dotací konkrétně na precizní zemědělství a jeho digitalizaci. Zemědělci, kteří splní podmínky, v něm budou moci čerpat dotace ve výši 43,4 eur na hektar půdy – za rok se tak podpoří cca 200 000 ha. Právě přesné podmínky a pravidla programu jsou však zatím velkou neznámou – i přes to, že zemědělci je musí dodržovat už letos, aby mohli peníze čerpat příští rok.

Jasné je to, že v dalším období pod precizní zemědělství spadá především variabilní hnojení, které již nyní řada zemědělců využívá – a vzhledem ke kontinuálnímu růstu cen hnojiv jich bude přibývat. Hnojení v takovém případě neprobíhá plošně, ale soustředí se konkrétní skupiny rostlin. Aby ovšem měl farmář na dotaci nárok, musí hnojit s využitím aplikační mapy a veškeré změny v hnojení provádět automaticky – pomocí senzorů v technice či předpisové mapy. Už nyní je tak jasné, že bez moderní techniky se farmáři neobejdou a dřívější ruční postupy dávkování neobstojí.

Bez plánu i bez techniky

Nedostatečné využívání techniky je jedním z nejpalčivějších problémů, které s sebou přechod na variabilní hnojení nese. Dle odhadů Agdata má jedna z pěti českých farem alespoň základní vybavení na precizní zemědělství v podobě závěsoviny a rozmetadel. To však dlouhodobě stačit nebude – a nový dotační program by měl zafungovat právě jako určitý urychlovač změn, které české zemědělství samo sobě dluží.

Brzdu ovšem představuje také administrativa, tentokrát v podobě stále neschváleného českého strategického plánu, který slouží jako vodítko k přerozdělování peněz z dotací. Příjem žádostí o dotace na precizní hnojení odstartuje na začátku března a skončí v květnu – a je tedy nejvyšší čas stanovit jasná pravidla, kterými se zemědělci mají řídit. Chybějící metodika totiž povede k tomu, že zemědělci dotace budou muset vracet kvůli špatným postupům nebo nedostatečnému vedení záznamů. Řešením by tak mohlo být pardonovací období, které by umožnilo „vychytat“ nedostatky na straně byrokracie i techniky.

Zemědělci, kteří chtějí přejít na moderní technologie a principy precizního zemědělství, by proto neměli nechávat nákup systémů na poslední chvíli. Právě teď, dokud nejsou stanovena přesná pravidla, je vhodná doba na to si techniku vyzkoušet a vědět, co a jak (ne)funguje. Pomoci mohou i investiční dotace do zemědělských strojů, které nabízí evropský Program rozvoje venkova. V něm by měly být nově v rámci dotovaných projektů do 30 milionů podporované i aplikátory a stroje.

Kam kráčí české zemědělství?

Bude nový dotační program spouštěčem digitalizace v českém zemědělství? Jisté je, že postupná automatizace procesů je stejně jako v jiných oborech nevyhnutelná. Příklonu k variabilnímu hnojení, a tedy preciznímu zemědělství nahrává i cena hnojiv, která v předchozích dvou letech zdražila několikanásobně, a navíc se stávají nedostatkovým zbožím. Moderní systémy na variabilní hnojení pracují s daty z družic, půdních senzorů i lokálních meteostanic, která jsou základem pro tvorbu aplikačních map. Ty rozdělí pole na konkrétní půdní bloky s různým potenciálem výnosu a celý systém pro ně určí nejvhodnější dávku hnojiv. Digitalizace zemědělství přitom nekončí jen u hnojení – podobně lze řídit třeba i lidské zdroje, a ušetřit tak značné provozní náklady. Je tak jen na zemědělcích, jak se k digitalizaci postaví a jak budou ochotni vystoupit ze své komfortní zóny, naučit se využívat dostupné možnosti a vydat se směrem k efektivnímu řízení své farmy. Nový dotační program by měl být první pomocnou rukou.

Autor je akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství, včelař a obchodní ředitel startupu Agdata, lídra v oblasti precizního zemědělství.

 

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí

 

Martin Thoř PR agentura FYI Prague martin.thor@fyi.cz +420 737 023 115

Lukáš Musil Obchodní ředitel Agdata lukas.musil@agdata.cz +420 774 066 255


Zdroj: Agdata, 30. 11. 2022





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.04.2024 21:09