Že by však již byla kalamita definitivně na ústupu, si zatím lesníci říci netroufají. V mnoha regionech stále probíhá intenzivní těžba, která výrazně převyšuje obvyklé plánované roční kácení.
Sestup intenzity kůrovcové kalamity potvrzuje Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina.
„Díky pozdějšímu jarnímu přerojení kůrovce došlo ke zkrácení období, po které mohl probíhat jeho vývoj. Chladnější sekvence v průběhu celého vegetačního období pak přinesly další zpomalení vývoje, atak tohoto podkorního hmyzu je tedy ještě mírnější než v roce 2021,“ shrnul Bartoš.
Letošní rok je podle něj charakteristický rovněž vysokou poptávkou po kůrovcovém dříví, které díky tomu může být z lesa rychle transportováno směrem ke zpracovateli. „To je společně s dostatkem těžebních kapacit důležitý předpoklad k dalšímu zvládnutí kalamity,“ míní Bartoš.
Letos se naplnily předpoklady a na Vysočině se intenzivně kácelo hlavně na Pelhřimovsku a Žďársku, kde se nachází hodně starších smrkových porostů. Náročnou sezonu za sebou mají například i lesy přímo v majetku města Žďár nad Sázavou.
„Celý letošní rok probíhala kvůli kůrovci nahodilá těžba napadených smrkových porostů, která několikanásobně překračuje běžně plánovanou těžbu. Pokud příští rok nebude výrazně deštivější než letošní, lze očekávat pokračování kůrovcové kalamity,“ sdělil Radek Zlesák ze správy majetku městské firmy Satt, která má na starosti mimo jiné i kolem 300 hektarů lesů ve vlastnictví města.
Tyto plochy se nacházejí především v oblasti zvané Vetla jižně od města a kolem místní části Radonín. Obvykle se z nich vytěží kolem tisícovky kubíků dřeva ročně, za letošní rok jsou ale tato čísla již zhruba šestinásobná.
Převládá nahodilá těžba
Přes milion kubíků dřeva vytěžil za prvních deset měsíců letošního roku ze svých porostů na Vysočině státní podnik Lesy České republiky (LČR), který v kraji obhospodařuje zhruba třetinu plochy lesů.
Více než 92 procent z tohoto množství je těžba takzvaně nahodilá – krom dřevin napadených kůrovcem jde rovněž o stromy poškozené větrem či suchem z uplynulých let. „K poslednímu říjnu jsme vytěžili 385 tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví a 43 tisíc stromů využitých jako lapáky. Po třech letech se nám tak podařilo množství kůrovcového dříví udržet pod milionem metrů krychlových, což považujeme za velký úspěch,“ konstatovala Eva Jouklová, mluvčí LČR.
Jelikož dle jejích slov už teď kůrovec další stromy neatakuje, soustředí se lesníci na nalezení a asanaci napadených stromů z léta. „Předpokládáme, že většinu z nich asanujeme do konce roku a v lednu už budeme jen dohledávat jednotlivé stromy,“ popsala mluvčí.
Nahodilá těžba ale podle lesníků nestačí. „Pro další zdárný vývoj našich lesů je třeba provádět i těžby výchovné – úmyslné,“ uvedl Bartoš. Dle konkrétní situace by se tak měly dělat i takzvané prořezávky a probírky, a to jak v porostech listnatých, tak smíšených či jehličnatých. Zda je správné výchovný zásah provést, nebo ne, je ale vždy na posouzení odborného lesního hospodáře.
Smrk již tolik nedominuje
Počasí tento rok přeje rovněž obnově porostů; zalesňování probíhá velmi intenzivně v lesích státních i nestátních. „Nově zakládané porosty jsou výrazně druhově bohatší než ty, které zničil kůrovec. Co do počtu vysazovaných jedinců tak zdaleka již nedominuje smrk, jak tomu bylo před kůrovcovou kalamitou,“ zdůraznil Bartoš.
To dokládají i data z Českého statistického úřadu – v roce 2021 v Česku převažovala plocha nově zalesněná listnatými dřevinami, použity byly ve více než 52 procentech případů. Většinu z nově vysazených stromů sice tvoří smrk – bezmála 30 procent, dále ale buk s více než 27 procenty, 17 procent nových posil lesa pak zaujímají duby.
Na druhově pestrý porost s dostatkem listnáčů sázejí například i ve zmiňovaných žďárských lesích. Zkoušejí tam mimo jiné netradiční kombinaci lip a jedlí. „Nyní se obnovuje porost v lokalitě Vetla. Sázíme tam přes dvacet druhů dřevin, včetně třeba planých třešní. Za zhruba 40 let tam vznikne velice zajímavý les,“ těší se Radek Zlesák.
Dodal, že důraz je kladen rovněž na přirozenou obnovu, která je naštěstí v městských lesích velmi silná. Na vykácených plochách se také nechávají solitérní stromy jako útočiště pro živočichy o ochrana budoucího podrostu.
Na Vysočině, kde se nachází kolem 207 tisíc hektarů lesních pozemků, o něž se stará téměř 50 tisíc vlastníků, se loni zalesňovalo vůbec nejvíce v rámci celého Česka. Nové dřeviny pokryly 9 310 hektarů, což je téměř 23 procent celkového zalesňování České republiky.
Majitelé na obnovu lesů nebo i budování oplocenek mohou žádat o dotace. Podle informací z krajského úřadu je zájem o ně obrovský.
