Válka na Ukrajině ONLINE: První munici získanou i díky Česku dostane Kyjev v červnu

Německo zatklo dva Rusy, kteří chystali sabotážní akce proti Ukrajině

Německá policie ve středu zatkla dva německé Rusy, kteří chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také z terorismu. O případu dnes informuje server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let.

Hlavním podezřelým je devětatřicetiletý Dieter S., který má německé i ruské státní občanství. Do hledáčku německých úřadů se dostal už dříve, protože v letech 2014 a 2016 bojoval na straně samozvané Doněcké lidové republiky proti Ukrajině.

Zelenskyj: Ukrajinské nebe si zaslouží být bezpečné jako nebe v Izraeli

Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference.

„Dnešní ráno začalo na Ukrajině dalším ruským teroristickým útokem. Zasáhli město Černihiv. Řízené střely proti civilním budovám. Poškozeno bylo mnoho domů a nemocnice, zcela zničen byl hotel. Lidé zůstali pod troskami. Celkem bylo zraněno více než 60 lidí, včetně dětí. Bohužel 17 lidí bylo zabito... a to se děje každý den,“ zahájil svou řeč před šéfy států a vlád Zelenskyj.

Fiala a De Croo adresovali dopis šéfům institucí a zemí EU o ruském vměšování

Český premiér Petr Fiala a belgický premiér Alexander De Croo v úterý poslali dopis hlavám institucí Evropské unie a lídrům členských států, v němž informují o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb. Novinářům to dnes před začátkem mimořádného summitu EU sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová. De Croo dopis sdílel na síti X. Mimo jiné se v něm píše, že pokusy o vměšování „zahrnovaly předání hotovosti, především v České republice“.

Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU a potažmo v Evropském parlamentu. Česká vláda v reakci uvalila sankce na několik fyzických a právnických osob, včetně mediální společnosti Voice of Europe. Ve dnes zveřejněném dopise Česko vyzývá k jejich zařazení i na evropské sankční seznamy.

Sněmovna reprezentantů by mohla o pomoci Ukrajině hlasovat nejdříve v sobotu

Americká Sněmovna reprezentantů by mohla o pomoci Ukrajině, Izraeli a indicko-tichomořskému regionu hlasovat nejdřív v sobotu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl republikánský předseda Sněmovny Mike Johnson.

Sněmovní rozpočtový výbor představil návrh, který počítá s 60,84 miliardy dolarů (přibližně 1,4 bilionu Kč) na pomoc Ukrajině a partnerům v regionu, přičemž 23,2 miliardy dolarů by bylo použito na doplnění amerických zbraní a zásob.

Návrh zákona o pomoci Izraeli počítá s pomocí ve výši 26,38 miliardy dolarů, což zahrnuje prostředky na pokrytí nákladů na americké vojenské operace v reakci na nedávné útoky.

Maximální pojistná hodnota vývozní zakázky na Ukrajinu se zvýší na 5 milionů eur

Maximální hodnota zakázky českých firem na Ukrajinu, kterou pojistí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), se na jednoho ukrajinského zákazníka zvýší ze současných tří milionů eur (asi 75,8 milionu korun) na pět milionů eur (zhruba 126,3 milionu korun). Návrh ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a financí dnes schválila vláda. EGAP také nově nebude požadovat doložení předchozího obchodního vztahu mezi exportérem a ukrajinským zákazníkem. ČTK o tom dnes MPO informovalo v tiskové zprávě.

Nizozemsko se oficiálně připojilo k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, memorandum podepsaly ministryně obrany. Země poskytne 250 mil. eur.

Ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Ukrajině, schválila vláda

České ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Národní gardě a Státní službě Ukrajiny, schválila dnes vláda. Dar je reakcí na žádost obou složek o materiální pomoc ve formě osobních vozidel. Celkem jde o pět vozidel, řekl novinářům po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jedno vozidlo s balistickou ochranou BMW 760, které sloužilo české ambasádě v Kyjevě, by mělo české ministerstvo darovat Službě státní ochrany Ukrajiny.

Fiala: První munici v rámci české iniciativy by Kyjev mohl získat v červnu

První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová.

Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.

Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu, shodli se šéf NATO Jens Stoltenberg a nizozemský premiér Mark Rutte po jednání v Bruselu.

Na vojenském letišti u města Džankoj na Krymu hořelo, píší média

V oblasti vojenského letiště ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném poloostrově Krym byly v noci na dnešek slyšet výbuchy. Podle serveru BBC News o tom informovaly kanály na platformě Telegram, úřady se k tomu ale nevyjádřily. Asi na dvě hodiny byl nicméně uzavřen úsek silnice mezi městy Džankoj a Feodosija. Několik telegramových zdrojů uvedlo, že na letišti hořelo.

O požáru v oblasti letiště informoval s odvoláním na místní obyvatele kanál Astra. Kanál Krymskij větěr pak uvedl, že několik ohnisek rozsáhlých požárů zachytil před čtvrtou hodinou ranní místního času satelit.

Džankoj a jeho okolí se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo terčem útoků už několikrát. Ukrajinští představitelé dříve informovali, že Rusko z okolí Džankoje vypálilo na Ukrajinu balistické rakety Iskander. Podle serveru RBK-Ukrajina jsou u Džankoje také umístěna zařízení pro odpalování protiletadlových střel S-300 a S-400, které Rusko používá i k útokům na ukrajinské pozemní cíle, a tamní letiště slouží jako základna pro 39. vrtulníkový pluk ruské armády.

Fico: Rusové nevrátí Ukrajině anektovaný Krym, mír bude drahý

Rusové nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neodejdou z východoukrajinského Donbasu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico. Uznávání principu územní celistvosti je v případě Ukrajiny podle něj jen teorií mezinárodního práva, případný mír bude drahý a Rusové vojensky vyhrávají.

„Z hlediska mezinárodního práva každý z nás uznává územní celistvost jiné země, suverenitu, nedotknutelnost hranic. To je pěkná teorie mezinárodního práva. Říkám ale, že Rusové nikdy nevrátí Krym, Rusové nikdy neodejdou z Donbasu a Luhansku,“ uvedl Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny.

Při ruském útoku na Černihiv zemřelo nejméně deset lidí, oznámil Zelenskyj

Nejméně deset lidí zahynulo a asi 20 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na severoukrajinské město Černihiv. Na platformě Telegram to uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Starosta města Oleksandr Lomako o něco dříve informoval o osmi zabitých a 18 zraněných.

Po ruském útoku na Černihiv zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zahynulo a 18 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na severoukrajinské město Černihiv, oznámil dnes na platformě Telegram starosta Oleksandr Lomako. Pátrací a záchranná operace podle něj pokračuje. Předchozí informace hovořily o čtyřech mrtvých.

Po ruském útoku na Černihiv jsou nejméně čtyři mrtví, uvedl starosta

Při ruském vzdušném útoku na severoukrajinské město Černihiv zemřeli nejméně čtyři lidé, oznámil podle veřejnoprávní stanice Suspilne starosta Oleksandr Lomako. Úřady upozornily na množství zraněných a prosí obyvatele, aby darovali krev. Šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus na platformě Telegram informoval o třech zásazích v centru města. Podle Lomaka Rusové zasáhli „objekty sociální infrastruktury“ a lidem na místě pomáhají záchranáři.

„V Černihivu jsou slyšet výbuchy,“ uvedla ráno na Telegramu stanice Suspilne. Podle serveru RBK-Ukrajina místní média informovala o nejméně třech explozích v této oblastní metropoli, která se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem.

„Nedobré ráno z Černihivské oblasti. Nepřítel podnikl tři raketové údery téměř v centru města. Jsou tam mrtví civilisté a mnoho zraněných,“ uvedl Čaus na videu, zatímco v pozadí bylo slyšet houkání sirén záchranářských aut.

Rusko dostalo pozvánku na 80. výročí vylodění v Normandii, Putin ale není vítán

Kvůli ruské agresi na Ukrajině bude na oslavy 80. výročí vylodění v Normandii sice pozváno Rusko, ale nikoli jeho prezident Vladimir Putin. Informoval o tom dnes deník Le Monde s odkazem na sdružení Mission Libération, které je zodpovědné za organizaci akce konající se na začátku června.

„Rusko však bude pozváno, aby bylo zastoupeno, aby mohl být uctěn význam odhodlání a obětí sovětského lidu a jeho příspěvek k vítězství v roce 1945,“ uvedlo sdružení. Neuvedlo zatím žádné další podrobnosti k tomu, na jaké úrovni by mohlo být Rusko na těchto vzpomínkových akcích v Normandii zastoupeno.