Jedna z hlavních podpor pro tento směr je dotační program, který stát spouští od příštího roku. V rámci tzv. ekoschémat plánuje na precizní zemědělství přerozdělit v následujících pěti letech miliardu korun, každý rok tedy půjde o 200 milionů korun.
Peníze mají jít podnikům, které používají variabilní hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem nebo vápníkem a vedou si aplikační mapy těchto hnojiv.
Program je nyní terčem kritiky mnoha zemědělských organizací. Jednu z prvních negativních reakcí vydal Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, který zaslal ministrovi otevřený dopis. V něm mu nejvíce vyčítá, že se variabilní hnojení v republice již dlouhodobě používá, nejde proto o podporu nových technologií, ale zaběhnutého postupu.
„Uplatňuje se více než na dvojnásobné výměře, než pro kterou je plánovaná podpora. Neshledáváme tedy za efektivní finančně podporovat to, co již v provozu funguje a je ověřené,“ píše v dopise.
Dotace jen pro někoho
Navíc podmínky podle spolku neumožňují získat dotaci pro velkou skupinu farem, které využívají jinou technologii. „Přitom chybí možnost získání podpory na plošné rozšiřování technologií šetrných k půdě a životnímu prostředí,“ dodává dokument.
Spolek pak zdůrazňuje, že ačkoliv má dotace sloužit jako motivační nástroj pro dosažení environmentálních cílů, tak postupy, které mají farmy plnit, už neodpovídají modernímu hospodaření.
Digitální revoluce na polích. Farmáři mají dostat miliardu na chytrá řešení |
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek MF DNES sdělil, že zásadně odmítá, aby se precizní zemědělství financovalo v rámci prvního pilíře zemědělské politiky, kam jej stát zařadil a kde jsou hlavně tzv. přímé platby. Současné nastavení programu podle něj bude mít minimální přínos pro životní prostředí a dotace nebudou dostupné pro ekologické zemědělce nebo farmáře, kteří hnojí pouze statkovými hnojivy.
„Náklady na pořízení precizních technologií jsou pro farmy velmi nákladné, ale na druhé straně může jejich zavedení přinést velký ekonomický efekt, a proto považujeme za ideální podporu formou investic oproti ekonomicky prakticky nevýznamné podpoře na plochu pouze pro několik málo zemědělských podniků,“ sdělil Šebek.
Podle agrárního analytika Petra Havla pomůže program spíše velkým podnikům. „Protože optimalizace spotřeby osiv, hnojiv nebo tras zemědělské mechanizace se pozitivně projeví na větších plochách. Souhlasím s tím, že nejde o žádnou velkou inovaci a podle zkušeností některých zemědělských podniků to zas tak velké úspory nákladů nepřináší,“ vysvětlil analytik.
Miliarda se dá použít i lépe
Tuzemské zemědělství podle Havla navíc stojí před zásadnějšími výzvami, jako jsou do budoucna požadavky na ukládání co největšího množství uhlíku v půdě, na které se ale zatím žádné dotace neplánují. „Jinými slovy, ona miliarda by se jistě lépe využít dala,“ dodal Havel.
Nově vytvořené podmínky se nelíbí ani vlivnému Zemědělskému svazu ČR, který sdružuje i velké podniky. Podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy byla organizace jednou z těch, které usilovaly o vytvoření dotací pro precizní zemědělství. „Bohužel ale došlo k mírnému posunu v chápání tohoto pojmu a v současném strategickém plánu se podpora omezí na cílenou aplikaci minerálních hnojiv na základě půdních rozborů. Navíc se tato podpora vztahuje jen na část produkčních ploch zemědělských podniků,“ vyčítá ministerstvu Pícha.
Národní zemědělské dotace mají klesnout skoro na půlku, rozhodla vláda |
Systémy přesného zemědělství se podle něj nyní používají jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě a zasahují v zemědělství prakticky do všech činností.
Ministerstvo se hájí tím, že jde o nový dotační titul, podmínky v něm jsou podle mluvčího úřadu Vojtěcha Bílého jednodušší. Do budoucna se pak podle něj může na základě fungování v praxi přepracovat. Stát ale neplánuje zvyšovat peníze, které by do této dotace měly plynout. „Jakékoliv úvahy o navyšování rozpočtu jsou v tuto chvíli předčasné,“ uzavřel Bílý.
