Skupina Agrofert je jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v Česku

Společnost Agrofert, která vznikla před 30 lety, 25. ledna 1993, patří k největším firmám v Česku. Je jedničkou tuzemského zemědělsko-potravinářského sektoru, je rovněž druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu. Působí ale i v lesnictví, v obnovitelných zdrojích či v médiích. Společnost, která je jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v Česku, vlastnil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v únoru 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Agrofert vznikl jako společnost s ručením omezeným z české pobočky slovenské společnosti Petrimex a věnoval se především obchodu s hnojivy. Jeho jediným společníkem byla Petrimex, akciová společnost pro zahraniční obchod se sídlem v Bratislavě. V roce 1994 se transformoval na akciovou společnost Agrofert, jediným akcionářem se později stal Andrej Babiš (podle nedávného článku Seznam Zprávy majoritním vlastníkem firmy byla původně ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I. Ost Finanz und Investment, Babiš se ve vlastnické struktuře Agrofertu poprvé jako akcionář objevil v roce 1999). Různými operacemi (mimo jiné sloučení firem, převzetí jmění či odštěpení částí majetku) vznikl postupně Agrofert Holding, který od roku 2013 nese jméno Agrofert.

Skupina v současnosti sdružuje kolem 250 firem z oblastí chemie, potravinářství, zemědělství, pozemní techniky, dopravy a technologií, lesnictví a dřevařství, obnovitelných zdrojů a médií. Patří do ní například chemičky Precolor, Precheza, Deza, Fatra, Synthesia, Lovochemie, Preol, Duslo (Slovensko), SKW Stickstoffwerke Piesteritz (Německo) či GreenChem Holding (Nizozemsko). Řada dalších firem tvoří největší skupinu českého a slovenského zemědělství a potravinářství - zemědělské podniky, mlékárny, pekárny, masokombináty a další potravinářské společnosti skupina vlastní po celé ČR, ale i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Německu. Pod Agrofert patří i lesnické společnosti Uniles a Wotan Forest. Skupině mediálních společností dominuje vydavatelství Mafra, která mimo jiné vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro, týdeník 5plus2 a různé časopisy, provozuje zpravodajské portály a další internetové portály a služby, rádia Impuls a Rock zone, hudební televizi Óčko a vlastní tiskárny Mafraprint.

Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy Kč v roce 2020. Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů a za růstem zisku hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství. Podle svých internetových stránek má Agrofert v současnosti téměř 34 tisíc zaměstnanců, kteří pracují v 18 zemích na čtyřech kontinentech, v Česku zaměstnává asi 21.000 lidí.

Agrofert patří také k největším příjemcům dotací v ČR. Hlavním zdrojem jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu, jejichž výše se vypočítává podle počtu chovaných zvířat nebo podle výměry osetých ploch. Čerpá ale i například dotace na investice. Kvůli angažmá Andreje Babiše v politice (byl ministrem financí, premiérem a nyní kandiduje na funkci prezidenta republiky) se začal řešit jeho možný střetů zájmů. Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Babiš svůj možný střet zájmů dlouhodobě odmítá. Také Agrofert tvrdí, že podniká v souladu se zákony, a to i v případě možného střetu zájmů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nedávno oznámilo, že společnostem z koncernu Agrofert neproplatí či bude případně vymáhat zpět evropské dotace za více než 43 milionů korun, a to kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. MMR uvádí, že má povinnost finanční prostředky neproplatit a ty již proplacené vymáhat s ohledem na postoj auditního orgánu ministerstva financí, finálního závěru auditu Evropské komise (EK) ke střetu zájmů a všech dostupných expertních stanovisek. "Žadatelé jsou v této věci spíše oběťmi, jelikož je zástupci tehdejší vlády ujišťovali, že střet zájmů neexistuje. Navíc společnosti z koncernu Agrofert nepravdivě uváděly, že Andrej Babiš není jejich skutečným majitelem," dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Dotacemi pro firmy skupiny Agrofert se stále zabývají česká ministerstva, orgány EU i soudy. Web iROZHLAS.cz loni v listopadu uvedl, že EK oznámila českým úřadům, že Česko může požádat EU o proplacení dotací pro holding Agrofert, které byly dosud zablokované kvůli auditnímu prověřování střetu zájmů Andreje Babiše.

Například ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již loni v březnu oznámilo, že odebere firmě Penam ze skupiny Agrofert stamilionovou dotaci, kterou získala na linku na výrobu toustového chleba. Resort se rozhodl podporu odejmout poté, co od EK získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu. EK již dříve rozhodla, že vyplacených 100 milionů korun státu neproplatí. Loni v prosinci Městský soud v Praze vyhověl pěti žalobám na MPO, které kvůli nepřidělení dotací podaly jiné firmy z Agrofertu. Ministerstvo tak musí znovu rozhodovat o dotacích za celkem za 55 milionů korun, o které podniky požádaly v letech 2018 a 2020. Dvakrát u soudu uspěl zpracovatel plastů Fatra, dvakrát dřevařský výrobce Wotan Forest a jednou Kostelecké uzeniny, napsal už dřív web Hospodářských novin. Podle nedávné informace Seznam Zprávy musí MPO znovu rozhodnout o dotacích pro firmy z holdingu Mlékárna Hlinsko a Schorm Farms.

sat rmi