V Rychvaldu na Karvinsku skončilo utrácení 30.000 krůt kvůli ptačí chřipce

Veterináři a hasiči dnes dokončili utrácení krůt v chovech v Rychvaldu na Karvinsku, kde se tento týden objevila ptačí chřipka. Během tří dnů tam postupně utratili přibližně 30.000 ptáků. Nyní se na místě provádí dezinfekce hal. ČTK to řekl ředitel Krajské veterinární správy (KVS) v Moravskoslezském kraji Severin Kaděrka.

Nákaza se nejprve prokázala v jednom z chovů, jehož majitel nahlásil úhyn přibližně 250 z více než 15.000 krůt. Zbývající ptáky začali veterináři s hasiči utrácet ve středu. Během čtvrtka se pak nákaza objevila v sousedních dvou chovech, a tak museli utratit ptáky i tam.

Mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová uvedla, že hasiči měli na starosti i likvidaci usmrcených ptáků. Do nebezpečného prostoru vstupovali v ochranných oblecích, rukavicích a holínkách přilepenými izolačními páskami k oblekům a s maskami s filtry. Mrtvé krůty vynášeli ručně. "Hasiči dostali opravdu zabrat. Likvidovalo se prakticky 30.000 krůt, ty poslední krůty byly až 20 kilo těžké," řekl Kaděrka.

V Česku jde letos o 21. ohnisko ptačí chřipky. Kromě toho byla v zemi ve dvou desítkách případů potvrzena nákaza u volně žijících ptáků, polovina případů se týkala racků. Dvě z těchto míst byla na konci dubna v Moravskoslezském kraji a jedno z nich přímo v Rychvaldu - nákaza byla potvrzena u uhynulých racků nalezených u rybníku Skučák. Stejným výsledkem skončilo i vyšetření uhynulých racků z nedalekého Heřmanického rybníku na okraji Ostravy.

"Sběr uhynulých racků chechtavých na Skučáku řeší hasiči i nyní," řekl Kaděrka. Podezření na ptačí chřipku měli podle něj dnes ráno veterináři i u drobnochovu v Ostravě-Hrušově, kde chovatelce začaly hynout slepice. "Měla jich sedm, ale výsledky jsou negativní. Není to aviární influenza (ptačí chřipka)," řekl ředitel KVS.

V okruhu deseti kilometrů od ohniska v Rychvaldu je nyní vyhlášeno pásmo dozoru a mimořádná opatření. Chovatelé by ideálně měli mít drůbež v uzavřených objektech. "Chovatelé by měli co nejvíc omezit styk chovaných ptáků s volně žijícími ptáky. Krmivo a voda by měly být pod přístřešky, aby se to nerozšířilo. Tuto informaci dostaly veškeré obce. Obce a majitelé pozemků jsou povinni zajistit sběr uhynulých volně žijících ptáků a likvidovat to přes asanační ústav," řekl Kaděrka.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Chřipka H5N1 může být potenciálně přenosná na člověka.

vpl gcm