Agris.cz - agrární portál

AP: Ruské útoky nechávají ukrajinským zemědělcům málo možností, jak vyvézt obilí

31. 7. 2023 | ČTK

Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.

Zemědělská společnost Ivuška letos požádala o akreditaci na vývoz obilí, ale úder v polovině července zničil velkou část jejích zásob jen několik dní poté, co Rusko odstoupilo od dohod o vývozu obilí, které by umožnily přepravu přes Černé moře bez obav z útoků.

"Nemáme tušení, proč to udělali," řekla Olha Romanová, vedoucí Ivušky. Nedokáže pochopit, proč se Rusové zaměřili na Ivušku, protože v okolí nejsou žádné vojenské objekty a frontová linie je od vesnice v Oděské oblasti daleko. "Utratili na nás tolik peněz," dodala zmateně. Rakety, které zničily sila, mají hodnotu milionů dolarů - mnohem větší než úroda, kterou zničily.

Ivuška však nebyla jediným cílem v Oděse. Zasažen byl také hlavní přístav, což zastavilo černomořské lodní společnosti spoléhající na obchod s obilím a na to, že je dohody ochrání a že do světa budou proudit potraviny.

Černé moře odbavovalo před ruskou invazí asi 95 procent ukrajinského vývozu obilí a iniciativa zprostředkovaná OSN umožnila Ukrajině odeslat velkou část toho, co zemědělci sklidili v letech 2021 a 2022, uvedl Joseph Glauber, vedoucí výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro výzkum politiky výživy (IFPRI).

Ukrajina, která je významným dodavatelem kukuřice, pšenice, ječmene a rostlinného oleje, odeslala 32,9 milionu tun obilí v rámci téměř rok trvajících dohod, které měly zmírnit globální potravinovou krizi. Další dva až 2,5 milionu tun měsíčně mohla vyvážet po Dunaji, silnici a železnici přes Evropu. To jsou nyní jediné trasy pro přepravu obilí, už však vyvolaly rozpory mezi okolními evropskými zeměmi a přinesly vyšší náklady, které musí převzít ukrajinští zemědělci, uvedl Glauber. Ruské raketové údery proti dunajskému přístavu minulé pondělí také vyvolaly otázky, jak dlouho ještě bude tato trasa životaschopná.

To odrazuje od dalšího osévání polí, která jsou již nyní ohrožena raketami a poseta minami. Podle analytiků je produkce kukuřice a pšenice na Ukrajině závislé na zemědělství letos téměř o 40 procent nižší než před válkou. Od prvního července loňského roku do 30. června letošního roku Ukrajina vyvezla 68 milionů tun obilí, vyplývá z údajů Mykoly Horbačova, prezidenta Ukrajinské obilnářské asociace.

Generálního ředitele společnosti Agroprosperis Group Ihora Osmačka odstoupení Ruska a krach dohod nepřekvapily. Jeho společnost je nikdy nepovažovala za spolehlivé nebo trvalé řešení v době války.

Uvedl, že Rusové dohody často brzdili, a to i v době, kdy fungovaly, tím, že zdržovali kontroly lodí, což jen jeho společnosti způsobilo ztráty ve výši 30 milionů dolarů (653 milionů Kč). Nyní jsou opět nuceni platit za přesměrování 100.000 tun obilí, které uvízlo v přístavech, které již nejsou bezpečné, řekl Osmačko. Odhadl, že zhruba 80 až 90 procent z přibližně 3,2 milionu tun obilí, které Agroprosperis během loňského roku vyvezl do Číny, Evropy a afrických zemí, prošlo obilným koridorem.

"Největším problémem jsou dnes náklady na logistiku," vysvětlil Horbačov. Před válkou platili zemědělci za dopravu obilí do přístavů v Oděse přibližně 20 až 25 dolarů za tunu. Nyní se logistické náklady ztrojnásobily, protože jsou nuceni platit více než 100 dolarů za přepravu jedné tuny alternativními cestami přes dunajský přístav do rumunské Konstance.

Podle červencové zprávy amerického ministerstva zemědělství je letošní ukrajinská úroda nejnižší za posledních deset let. Horbačov uvedl, že náklady na přepravu na vývoz do celého světa a nejistota ohledně délky trvání války mohou rychle způsobit, že se ukrajinským zemědělcům práce nevyplatí.

Ukrajina v současné době produkuje třikrát více obilí, než spotřebuje, přičemž světové ceny nevyhnutelně porostou, pokud se sníží vývoz ze země. "Myslím si, že přinejmenším po několik příštích let - a možná i déle - budeme mít před sebou zmenšenou roli Ukrajiny. To je něco, co zbytek světa prostě musí dohnat," řekl Glauber.

Válka představuje pro Agroprosperis rizika na všech stranách. V Sumské oblasti u ruských hranic sklízejí zemědělci úrodu v neprůstřelných vestách. Někdy musí zastavit kombajny uprostřed pšeničných polí, aby posbírali střepiny z ruských projektilů. "Někdy to může být těžké," připustil Osmačko. "Ale jsou tu povinnosti - někteří mají povinnosti na frontě. Někteří musí pěstovat potraviny a zajišťovat bezpečnost země a světa," dodal.


Zdroj: ČTK, 31. 7. 2023





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.06.2024 11:32