Čína zaplavila Evropu podezřelými biopalivy. Místo z použitého oleje mohou být z palmového

Čína je podezřelá z toho, že z Indonésie a Malajsie dováží biopaliva z palmového oleje a prezentuje je jako paliva z odpadních produktů.

Čína je podezřelá z toho, že z Indonésie a Malajsie dováží biopaliva z palmového oleje a prezentuje je jako paliva z odpadních produktů. Zdroj: ČTK

Čína čelí stále většímu podezření, že na evropský trh dodává falešná pokročilá biopaliva. Odborníci i výrobci poukazují na to, že místo odpadních surovin jako použitý kuchyňský olej obsahují olej palmový. Jejich dovoz do Evropy přitom rychle roste. Vytlačuje konkurenci kupříkladu z Argentiny a komplikuje činnost domácím producentům.

Čínský vývoz metylesteru, tedy suroviny pro bionaftu, do EU loni podle Bloombergu vzrostl o téměř čtyřicet procent na 1,8 milionu tun. V letošním roce se očekává zvýšení výrobní kapacity v zemi na tři miliony tun, přičemž téměř veškerá je orientovaná na export do sedmadvacítky.

Nedávná zpráva amerického ministerstva zemědělství hovoří dokonce o nárůstu dovozu v prvních měsících letošního roku o 86 procent. Nejvíce čínských biopaliv směřuje do Nizozemska, Španělska, Bulharska, Německa a na Maltu.

„V EU však narůstají obavy z možného podvodu spojeného s dovozem z Číny. V důsledku toho se někteří importéři mohou vyhýbat dovozu z Číny, pokud budou tyto diskuze pokračovat a tématu se chopí nevládní organizace,“ konstatovalo americké ministerstvo. Podotýká, že dovoz z Argentiny naopak letos zřejmě poklesne, protože její produkce cenově nedokáže konkurovat čínské.

Podezření z toho, že čínská biopaliva jsou podvodná, se v poslední době množí, píšou o tom zahraniční média a stěžují si na to i evropští výrobci. Přísun dodávek z Číny podle nich ohrožuje budoucnost domácí produkce. Výrobci se už také opakovaně obrátili na Evropskou komisi, aby záležitost začala řešit. Nařčení prověřují také německé úřady.

„Tržní podmínky pro producenty odpadové a pokročilé bionafty v EU a pro skutečný bionaftový průmysl jako celek jsou nadále extrémně negativní se zavřenými provozy a nulovou ziskovostí,“ konstatoval v létě podle serveru Euractiv Angel Alvarez Alberdi ze sdružení European Waste-based & Advanced Biofuels (EWABA).

To má padesátku členů včetně české společnosti Trafin Oil, která sbírá a zpracovává použitý olej. Situace je podle asociace natolik vážná, že jedenáct členských společností už zastavilo výrobu a dalších deset ji výrazně omezilo.  

Základem unijního podezření je právě příliš rychlé rozšiřování čínských produkčních kapacit. V případě pokročilých biopaliv je výrobní proces složitý a vyžaduje specializovaná zařízení, vysvětlil Deutsche Welle Claus Sauter, šéf společnosti Verbio, jednoho z největších evropských výrobců bionafty. Taková továrna podle něj vzniká zhruba tři roky.

Upozornil také na podezřele nízké ceny, se kterými čínští dodavatelé přišli. „Číňané nabízejí tyto věci za poloviční cenu, i když samotné náklady na dopravu tvoří pětinu ceny produktu,“ podotkl.

Producenti upozorňují i na další podezřelé okolnosti. „Zajímavé v této souvislosti je, že čínský dovoz bionafty z palmového oleje z Indonésie a Malajsie se podle informací z trhu za poslední dva roky zvýšil téměř desetinásobně,“ napsal pro Tagespiegel šéf asociace německých výrobců biopaliv VBD Elmar Baumann.

Míní, že Číňané jednoduše překvalifikovali tuto dovezenou bionaftu na pokročilé biopalivo. A existují domněnky, že jako „překladiště“ slouží ostrov Chaj-nan v Jihočínském moři, napsala na jaře agentura Bloomberg.

Palmový olej je přitom spojován s kácením deštných pralesů a EU letos schválila opatření, která mají zamezit tomu, aby se na unijním trhu prodávaly výrobky a potraviny, jejichž vznik přispěl kdekoli na světě k odlesňování.

Problémem je, že podle Baumanna se nedá ani v laboratoři určit, z jaké suroviny bylo biopalivo ve skutečnosti vyrobeno. Při kontrole obsahu se tedy spoléhá pouze na dokumenty poskytnuté úřadům. Odborníci navíc poukazují na to, že Čína by v budoucnu do Evropy mohla vyvážet i jiné produkty neprůkazného původu, například zelený vodík.

Pravidla EU vyžadují, aby pokročilé biopalivo pocházelo ze zbytků včetně těch z lesnictví, jako jsou piliny nebo listí, nebo odpadních materiálů, především použitého kuchyňského oleje a některých živočišných tuků. Klimatická legislativa EU ropnému a plynárenskému průmyslu, dopravě a některým dalším odvětvím předepisuje snižování emisí skleníkových plynů a využití biopaliv je jednou z nejjednodušších cest, jak toho dosáhnout.