Národní hřebčín Kladruby nad Labem si letos prohlédlo celkem 84.647 lidí

Národní hřebčín Kladruby nad Labem si letos prohlédlo 84.647 lidí. Návštěvnost se tak zhruba vyrovnala dosud rekordnímu roku 2019. Do areálu v samotných Kladrubech přišlo 47.470 turistů, do hřebčína ve Slatiňanech 29.822 a do nově opravených výcvikových stájí v Heřmanově Městci 7355, uvedla mluvčí hřebčína Kristina Chaloupková.

Zájem byl letos i o prohlídky ve vánočním období nazvané Zimní království starokladrubských koní, které se konají 26. a 27. prosince v Kladrubech a Slatiňanech. "Téměř všechny prohlídky byly vyprodané," uvedla Chaloupková.

Hřebčín pořádá různé akce pro veřejnost. Kromě speciálních prohlídek areálů mezi ně patří například jezdecké soutěže, závody spřežení, výkonnostní zkoušky hřebců a klisen, komentované projížďky, drezurní závody nebo Hubertova jízda.

Na konci března po dvou letech skončila oprava výcvikového střediska kladrubského hřebčína v Heřmanově Městci. Obnova památkově chráněného areálu z roku 1875 byla nákladná a bylo pro ni nutné například vyrobit velké množství speciálních cihel, původní byly poškozené nebo zcela chyběly. Stavební firma opravila hlavní stájovou budovu, v níž je 18 stání pro koně, a obě její křídla, v nichž jsou letní stáje pro šest koní a byty pro zaměstnance hřebčína. Součástí byla i obnova bývalého psince, který je využíván jako sklad, a objekt sloužící jako zázemí pro personál. V hlavní budově je i historická postrojovna a galasedlovna, některé exponáty jsou i 200 let staré. Přibyly také moderní prvky pro výcvik starokladrubských koní, například kruhová jízdárna nebo kruhový trenažér pro koně. Odstraněny byly některé nepůvodní přístavby či úpravy. Náklady dosáhly 97 milionů korun, zaplatilo je ministerstvo zemědělství jako zřizovatel státního hřebčína.

Krajina pro chov a výcvik koní v Kladrubech nad Labem byla v roce 2019 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V minulých pěti staletích byla formována chovem starokladrubského koně, které je jediným původním plemenem chovaným na českém území. Hlavní přístupové osy krajiny se nekříží jako jinde přes zámek, ale přes stáje. Na osy navazuje území pastvin vymezené stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy.

Hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 český král a římský císař Maxmilián II. V roce 1579 ho Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín. Stát ho převzal v roce 1918. Nyní je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.