Podíl ekologicky obhospodařované půdy roste, prodej biopotravin ale klesá. Změnit to může zadávání veřejných zakázek a tlak na podniky, aby platily za skryté náklady, které s sebou přináší konvenční produkce. Myslí si to Eric Gall, zástupce ředitele organizace IFOAM v EU, která hájí zájmy ekologického zemědělství.
Podle výroční zprávy Výzkumného ústavu ekologického zemědělství (FiBL), která byla představena na největším veletrhu tohoto odvětví Biofach v Německu, se v roce 2022 v EU zvýšilo množství ekologicky obhospodařované půdy o 5,1 %, zatímco prodej biopotravin se ve stejném roce snížil o 2,8 %.
Nárůst ekologicky obhospodařované plochy je sice pro EU pozitivní zprávou, nízká poptávka by ale mohla zkomplikovat cestu za splněním cílů EU – podle schválené legislativy by měla EU do roku 2030 mít 25 % zemědělské půdy v ekologickém režimu.
Organizace IFOAM proto apeluje na rychlejší rozvoj trhu s biopotravinami.
Podle Erica Galla z IFOAM EU je rozdíl mezi poptávkou a produkcí spojený s tím, že trh se změnám přizpůsobuje i několik let. Poukázal také na to, že po letech „dvouciferného růst“ se trh s biopotravinami v roce 2022 zmenšil v důsledku inflace, která zvýšila cenu bioproduktů.
Gall dodal, že ve strategii Evropské komise pro ekologické zemědělství chybí dva konkrétní body, které by mohly situaci zlepšit.
Prvním je dlouho odkládaný a nakonec pod stůl smetený zákon o udržitelných potravinových systémech, který by podle Galla měl obsahovat cíl pro podíl bioproduktů ve veřejných zakázkách.
Druhým chybějícím dílem je podle něj zavedení systému „skutečného nákladového účetnictví“, který by vypočítával nejen přímé, ale i skryté náklady potravinářského průmyslu – například dopad na životní prostředí, v němž podnik působí. Podniky by pak tyto náklady musely platit.
„Pokud by všechny tyto negativní externality byly zahrnuty do ceny výrobků, byly by konvenční výrobky dražší než ekologické,“ uvedl Gall pro server Euractiv a vyzval k zavedení takové politiky, která by „zajistila, že cena potravin bude odrážet dopad různých výrobních systémů“.
Statistiky říkají, že unijní trh s ekologickými produkty v roce 2022 poklesl o 2,8 %. K pozoruhodnému růstu však došlo v zemích, jako je Estonsko (+6 %) a Nizozemsko (+4,4 %).
Pozitivní trendy
„Ekologická plocha v EU v roce 2022 nadále stabilně rostla,“ uvádí se dále ve výroční zprávě FiBL. Celkem přitom dosáhla 16,9 milionu hektarů, což představuje 10,4 % celkové zemědělské půdy v EU. V porovnání s údaji za rok 2021 se jedná o nárůst o 5,1 %.
Mezitím počet ekologických producentů v EU vzrostl o 9,5 % na více než 419 000 zemědělců, přičemž většina z nich se nachází v Itálii.
Zpráva dále upozorňuje, že společná zemědělská politika EU (SZP) sice hraje „klíčovou roli“ v procesu dosahování cílů v oblasti ekologického zemědělství, ale zdá se být „poněkud nedostatečná“. Nastavení SZP totiž vede k „různým úrovním ambic“ v jednotlivých členských státech.
„Její účinnost v tomto ohledu závisí na schopnosti nabídnout ekologickým zemědělcům solidní podporu a ocenit jejich dodatečné úsilí a investice,“ uvádí studie FiBL.
Podle autorů zprávy poskytla „eko-schémata“ obsažená v nové SZP příležitost motivovat zemědělce k ekologicky šetrným zemědělským postupům, za plnění nadstandardních ekologických opatření totiž dostávají platby navíc. Definice eko-schémat si ale určují členské země na národní úrovni a jejich efekt se tak stát od státu značně liší.
