Agris.cz - agrární portál

Lidé změnili Zemi tak moc, že migrujícím zvířatům hrozí vyhubení, píše CNN

26. 2. 2024 | ceskenoviny.cz

Samičky kožatek velkých patří mezi nejhouževnatější tvory na světě. Po vylíhnutí z vajíčka se vydávají na cestu dlouhou až 16.000 kilometrů, aby ve vzdálených mořích našly potravu. Je o nich známo, že putují z tropické jihovýchodní Asie až do chladných vod Aljašky, kde se hojně vyskytují medúzy. Tak dlouhá cesta ale znamená setkání s hrozbami, které mohou být smrtelné: rybářské sítě určené pro jiné druhy, pytláci, znečištění a teplejší vody v důsledku klimatické krize, které želvy nutí cestovat ještě dál, napsal server CNN.

Tyto želvy jsou jen jedním ze stovek migrujících druhů, které každoročně podnikají pozoruhodné cesty po souši, v řekách či oceánech a jimž hrozí vyhynutí v důsledku lidských zásahů. Uvádí to zpráva agentury OSN, která byla zveřejněná začátkem tohoto týdne na konferenci v uzbeckém Samarkandu.

Z 1189 živočichů uvedených na seznamu Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) je více než pětina ohrožená. Jsou mezi nimi druhy z nejrůznějších skupin zvířat - mimo jiné velryby, žraloci, sloni, kočkovité šelmy, dravci, ptáci a hmyz.

Zpráva uvádí, že přibližně u 44 procent těchto druhů dochází k poklesu populace. Nejvíce alarmující je stav světových migrujících ryb: Téměř všem - 97 procentům - hrozí vyhynutí.

Jedná se o první souhrnnou zprávu, která hodnotí stav migrujících druhů a jejich snahu přežít ve světě, který se dramaticky změnil vlivem člověka. Zásadní hrozbu podle ní představuje nadměrné využívání a ztráta přirozeného přírodního prostředí v důsledku lidské činnosti, jako je zabírání půdy pro zemědělství, silnice a infrastrukturu. Tyto činnosti také tříští trasy stěhovavých druhů a někdy jim znemožňují cestu dokončit.

Přibližně 58 procent sledovaných lokalit, které byly označeny za významné pro stěhovavé druhy, čelí podle CMS neudržitelnému tlaku ze strany člověka.

Mezi hlavní hrozby patří také změna klimatu a znečištění. Vyšší teploty nejenže nutí některé druhy putovat do větší vzdálenosti, ale mohou také vést k tomu, že se zvířata stěhují v jinou roční dobu. To může znamenat, že přijdou o kořist nebo partnera pro rozmnožování.

Jedním z typických příkladů jsou narvalové. Tito bájně vyhlížející mořští tvorové, známí svými spirálovitými rohy, které jsou vlastně extrémně prodlouženým zubem, tráví léto v pobřežních oblastech bez ledu, a pak migrují na jih do hlubších arktických vod. Vědci ale zjistili, že s oteplováním oceánů, kvůli němuž se mořský led rozšiřuje rok od roku později, někteří narvalové cestu na jih odkládají. Riskují tak, že pokud na podzim moře bleskově zamrzne, uvíznou v ledu bez otvorů, kterými by mohli dýchat.

Globální oteplování může také zničit biotopy, například korálové útesy. Světelný smog pak zvyšuje riziko migrace některých druhů, především ptáků. Zpráva uvádí, že v chicagské budově McCormick Place na břehu Michiganského jezera bylo od roku 1978 nalezeno přes 40.000 mrtvých ptáků, kteří do ní narazili, protože je přilákalo světlo z oken.

Některá hromadná uvíznutí velryb podle odborníků souvisí se zvukovým znečištěním, zatímco znečištění plasty je spojováno s vyšší úmrtností velkých stěhovavých mořských ptáků albatrosů.

Tvorové, kteří se vydávají na pozoruhodné migrační cesty po zeměkouli, přitom hrají důležitou roli při udržování křehké ekologické rovnováhy na Zemi.

"Tato zvířata jsou především součástí ekosystémů, ve kterých se vyskytují," řekla CNN výkonná tajemnice CMS Amy Fraenkelová. "Máme mnoho důkazů, že pokud tyto druhy zmizí či jich bude ubývat, bude to mít dopady na dané ekosystémy, a ty nebudou pozitivní," dodala.

Vezměme si například netopýry. Může být těžké myslet na ně jako na tvory, kteří dělají svět krásnějším místem. Ale ti, kteří migrují, hrají klíčovou roli jako opylovači obrovského množství plodů a květin - podle zprávy CMS opylují víc než 500 druhů kvetoucích rostlin. Netopýři také roznášejí semena, která pomáhají udržovat zdravé lesy, a regulují šíření hmyzu tím, že ho obrovské množství spořádají. Ale tyto létající savce ohrožuje odlesňování, které ničí jejich životní prostředí, a také lov - jejich maso je v některých zemích považováno za delikatesu. Netopýry navíc rozptyluje hluk a snižuje jejich efektivitu lovu.

Studie ale přinesla i dobré zprávy. Pozitivní vývoj zaznamenala u 14 druhů, včetně plejtváků obrovských a keporkaků. Celkově je však situace alarmující. "Tato zpráva nám jasně ukazuje, že neudržitelné lidské aktivity ohrožují budoucnost stěhovavých druhů - tvorů, kteří nejenže fungují jako indikátory změn životního prostředí, ale hrají i nedílnou roli při udržování složitých ekosystémů naší planety," uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí.

Autor: ČTK

Zdroj: ceskenoviny.cz, 26. 2. 2024





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 22.05.2024 08:02