Zrušení daní z dotací? Předcházet musí data a analýza přínosu

V únoru ministr zemědělství Marek Výborný prohlásil, že zvažuje zrušení danění dotací v rámci zemědělství. Zdanění dotací je prý výjimkou uvnitř Evropské unie, která se uplatňuje jen na Slovensku a v Česku. Tyto návrhy se objevují v médiích jako reakce na únorové protestní akce některých zemědělců. Asociace soukromého zemědělství ČR proto požádala ministra zemědělství o konkrétní podklady k této problematice, aby se tím rovněž mohla seriózně zabývat celostátní Rada ASZ ČR, která je naplánována již na březen.

Na setkání s premiérem Petrem Fialou zmínili zrušení daní z dotací rovněž zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Důvodem, který uvedli pro zvažování tohoto opatření, byl právě odkaz na praxe ostatních evropských států, které daně z dotací údajně nepožadují. Tento návrh se stal později tématem, kterého se ujali i někteří koaliční a opoziční politici. Například Karel Havlíček naznačil, že by tento krok podpořilo také hnutí ANO.

Zástupci ASZ ČR se obrátili na ministra zemědělství Marka Výborného s dotazem, zda existuje analýza skutečného stavu danění zemědělských dotací, která by mapovala situaci v ostatních členských státech Evropské unie. Pro vytvoření nových opatření je potřeba vycházet z ověřených informací, a to včetně dat týkajících se toho, v jakém rozsahu a za jakých podmínek k osvobození od daní v evropských státech případně dochází. Natolik zásadní téma nelze projednávat bez empirických dat a bez možnosti analytického srovnání mezi členskými státy.

Zároveň ASZ ČR požádala ministerstvo zemědělství o sdělení informace, zda existuje nějaká analýza či kvalifikovaný odhad toho, jaké dopady by mělo zrušení daní ze zemědělských dotací. Otázkou totiž je, jaká skupina zemědělců a daňových poplatníků by z této změny nejvíce profitovala a jaký dopad by tento krok měl na státní rozpočet. Předem je nezbytné rovněž promyslet, jaký efekt by nastal v postupu prokazování daňově osvobozeného příjmu při daňové evidenci skutečnými výdaji, respektive při prokazování paušálními výdaji. Celkově zatím není jasné, jak by takový krok byl také nově zakomponován do českého daňového systému.

Analýza přínosu je přitom klíčovým odrazovým můstkem pro další vyjednávání. Vzhledem ke specifické strukturální povaze českého agrárního sektoru není také vůbec jisté, že by aplikace zrušení daní z dotací měla stejný efekt na všechny velikostní kategorie podniků. To, že se v některých členských státech EU dotace přímo nedaní, ještě neznamená, že by takové opatření v české zemědělské struktuře plnilo stejné funkce jako v jiných zemích. ASZ ČR má zatím informace, že jednotlivé státy mají různá řešení a nedanění přímých dotací není pravidlem. Určitě by dávalo smysl nedanit například dotace, které jsou svázány s environmentálními závazky. Hnutí ANO dalo najevo, že by plné zrušení daní z dotací podpořilo – zatím však tato strana nikdy nepodporovala malé farmy, což vyvolává otázku, kdo by z této změny skutečně těžil.

Zrušení daní z přímých zemědělských dotací je jen jedním z možných řešení, jak ulevit některým z českých zemědělců. Jednou z cest, která prokazatelně navazuje na běžnou praxi v Evropské unii, je také například větší podpora rodinných farem: „Pokud by se dodržel i v ČR původní záměr Společné zemědělské politiky EU, tedy podporovat lokálně ukotvené farmy, které generačně pokračují ve svém hospodaření, snížila by se v této souvislosti i nutnost direktivně nařízených a plošně aplikovaných pravidel, která farmářům berou potřebnou svobodu,“ zdůraznil Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR.

Na problémy selského stavu by tedy nebylo dobré reagovat změnou, která by hypoteticky mohla ještě zintenzivnit administrativní vytížení zemědělců. Právě proto ASZ ČR očekává od vládních představitelů poskytnutí relevantních podkladů. Teprve na jejich základě je možné rozhodnout. Mezitím a prioritně je však potřeba, aby se ministerstvo zemědělství více věnovalo stávajícímu vládnímu programu, který má při skutečně důsledném naplňování velký potenciál pomoci převážné většině zemědělských podnikatelů. To se ale bohužel zatím neděje.

27. 2. 2024

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR