Agris.cz - agrární portál

Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě

19. 4. 2024 | Silvarium

Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se ve svém výzkumu zabývali vlivem vlastností nejzachovalejších lesních stanovišť a jejich krajinného kontextu v rámci ČR na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků rostoucích na živých i mrtvých stromech, jakožto příhodné modelové skupiny organismů reprezentující lesní biodiverzitu.

Na studovaných lokalitách vědci v souhrnu zaznamenali 513 druhů lišejníků vázaných na živé, odumírající a mrtvé stromy, což představuje významnou část této skupiny lišejníků v ČR. Výsledky studie ukázaly, že počet těchto druhů na jednotlivých lokalitách roste s variabilitou povrchu živých i odumřelých stromů (přítomností tzv. mikrostanovišť), která se obecně zvyšuje se stářím stromů. Pestrost v druhovém složení společenstev lišejníků mezi jednotlivými studovanými lokalitami úzce souvisela s pestrostí v zastoupení jednotlivých typů mikrostanovišť na lokalitách. Obecně řečeno, na úrovni lokality byla pro druhovou diverzitu zásadní heterogenita stanovišť a struktur vázaných na člověkem málo ovlivněné lesy ponechaných samovolnému vývoji.

Z pohledu širšího krajinného kontextu byla zjištěna vyšší druhová diverzita lišejníků na lokalitách s větší plochou lesních stanovišť s přírodě blízkou druhovou skladbou v okolí (vyšší tzv. prostorovou kontinuitou) a delší dobou od posledního hospodářského zásahu (delší tzv. časovou kontinuitou). Tyto výsledky jsou relevantním příspěvkem k diskusi o významu ochrany starších hospodářských porostů s přírodě blízkou druhovou skladbou.

Lesní stanoviště klasifikované jako přírodní stanoviště dle Katalogu biotopů ČR tvoří přibližně čtvrtinu rozlohy lesů v ČR (tj. asi 8 % výměry ČR). Největší podíl připadá na acidofilní a květnaté bučiny, představující plošně nejvýznamnější stanoviště potenciální přírodní vegetace střední Evropy. Mnohé z těchto porostů v současné době dosahují mýtního věku a jsou mýtními těžbami obnovovány – a to někdy i v podmínkách, kdy tyto obnovní těžby mohou být ekonomicky ztrátové.

Výsledky publikované studie dokládají na příkladu modelové skupiny lišejníků zásadní význam zachování těchto stanovišť v rámci celé střední Evropy pro zachování druhové rozmanitosti lesních organismů.

„Naše studie na příkladu lišejníků ukázala, že ochrana starších hospodářských lesních porostů s přírodě blízkou druhovou skladbou může významně přispět k zastavení poklesu biologické rozmanitosti fragmentovaných lesních stanovišť střední Evropy. Zároveň může tento krok přiblížit ČR k naplnění závazků při ochraně biologické rozmanitosti Evropy, zejména přísné ochrany 10 % území, tak jak je formulována ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti,“ vyzdvihuje aplikační potenciál zjištěných výsledků hlavní autor Jan Hofmeister z Katedry ekologie lesa FLD ČZU. 

TZ ČZU


Zdroj: Silvarium, 19. 4. 2024





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.06.2024 09:00