Agris.cz - agrární portál

Sladěná produkce potravin i fungování na vesnici. Politici navštívili sedláky na Plzeňsku

30. 5. 2024 | ASZ

V posledním květnovém týdnu se uskutečnila návštěva politických představitelů na farmách členů Asociace soukromého zemědělství v Plzeňském kraji. Hejtman Rudolf Špoták z České pirátské strany, předseda rozpočtového výboru PSP ČR, plzeňský radní pro zemědělství a náměstek Josef Bernard ze STANu, Pavel Čížek, který je současně místopředseda tohoto hnutí a náměstek pro dopravu v kraji, a také senátor za zdejší obvod Vladislav Vilímec z ODS mohli poznat místní statky, jejich produkci a způsoby péče o půdu. Zblízka se tak seznámili s rodinami, které v tomto kraji vytváří nejenom potraviny, ale také zdravou krajinu a podílí se na udržování selské tradice.

Návštěva začala na Angus farmě Kvaslice, kterou obhospodařuje rodina Nejdlových. Nejdlovi se starají o 80 hektarů zemědělské půdy a v ekologickém režimu na těchto pozemcích pěstují pícniny pro svá stáda. Ta tvoří masný skot plemene aberdeen angus. V současné době rodina chová na statku přibližně sto kusů skotu tohoto plemene, přičemž každý rok navyšuje počty plemenic ve stádě a snaží se vylepšovat i samotný pastevní areál. V nabídce farmy je prodej plemenných jalovic a býků. Jalovice jsou prodávány i do řady dalších zemí – kromě Německa se jedná například o Rumunsko, Kazachstán nebo Gruzii. S těmito kontakty pomáhá Asociace chovatelů aberdeen angus, která jednotlivcům usnadňuje zprostředkovat tyto typy obchodů. Zároveň je možné na farmě zakoupit hovězí maso v podobě balíčků přímo ze dvora.

Přítomné politiky zajímalo, zda na úctyhodné a malebné hospodářství využívali nějaký typ dotací. Zdeněk Nejdl, který s hospodařením na statku začal v roce 1992, připustil, že se několikrát o finanční podporu pokoušeli, ale povětšinou proces zkomplikovaly byrokratické nesnáze. Kromě administrativních překážek vstoupili do plánů rodiny i živly, když krajem zadotované přístřešky zničila vichřice. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, připomněl, že v současné době mají nepřiměřeně větší dostupnost dotací právě velké nebo supervelké podniky. Jejich růst ale může způsobit, že vláda bude vydíratelná, protože se strategicky podstatné typy produkce budou soustředit do několika obřích výroben. Dana Nejdlová zároveň zdůraznila, že jejich farma je tím typem statku, na němž hospodařící rodina přímo žije a veškeré příjmy jsou ze zemědělské oblasti, nikoli z dalších typů podnikání, které by dotovalo selskou činnost. Blízký vztah k místu dokládá i poctivá péče o krajinu, na kterou není aplikována zemědělská chemie. Hejtman Špoták ocenil kromě jiného právě i stav a malebnost okolní krajiny.

Během debaty mezi návštěvníky a rodinou Nejdlových přišla řeč rovněž na zavedení eura – toto téma totiž není pouze otázkou pro ekonomy, neboť může výrazně ovlivnit chod českých statků. ASZ ČR již v minulosti doporučovala vládním představitelům, aby podpořili možnost vyplácení evropských dotací právě v eurech. Zjednodušila by se tak administrace a nebylo by zapotřebí řešit kursové rozdíly. Úspora by mohla činit až 11 procent. Také díky takovým krokům by i rodina Nejdlových mohla lépe pokračovat ve své snaze zdokonalovat odchov plemenných býků a jalovic aberdeen angus, kteří mají „co nejlepší hodnoty a užitné vlastnosti, jsou dobře osvalení, vitální, krotcí, vyrovnaní a mají vynikající exteriér“, jak samotní hospodáři popisují své ambice.

Píle a rodinná soudržnost hraje podstatnou roli rovněž na farmě v Seči u Blovic. Pavel Fiala a další členové rodiny pečují o 25 hektarů orné půdy, pěstují brambory, klasické plodiny a doplňkově chovají ovce. Pavel Fiala rovněž provozuje, jako přidruženou výrobu, truhlárnu. Na to konto poznamenal, že má zkušenosti s podnikáním v truhlařině i zemědělství, přičemž prvně jmenovaný obor má o poznání jednodušší podnikatelské podmínky. Zemědělství vychází v tomto srovnání jako profese zatížená zdlouhavou byrokracií.

Hejtman Špoták souhlasil s tím, že velké podniky mají mnohem lepší možnosti, jak se pohybovat v dotačním systému. Malé hospodářství si nemůže platit aparát právníků a expertů, kteří se za něj zorientují v nepřehledných podmínkách. Hejtman zároveň připomněl nedávné navýšení prostředků do Programu stabilizace a obnovy venkova, který již od roku 2019 nabízí Plzeňský kraj a jenž je i z popudu ASZ nastaven tak, aby byl srozumitelný a efektivní – a aby vedl ke skutečným změnám ve venkovském prostoru, nikoli k rozšiřování úřednických šanonů. Šebek poznamenal, že podobně hladce funguje několik podpůrných programů v Ústeckém kraji, s nimiž mají menší rodinné farmy dlouhodobě dobrou zkušenost a díky kterým mohou zvyšovat přidanou hodnotu své produkci.

Pavel Fiala zdůraznil i nejisté postavení menších zemědělců v rámci společnosti. Na jednu stranu je patrné, že si část spotřebitelů příliš neváží drobných producentů, neboť mají dojem, že si potraviny stejně dobře mohou koupit v obchodních domech, přičemž místní farmy mají spojené s tím, že jim traktory blokují dopravu, práší na silnicích a ustájená zvířata prý „smrdí“. Význam lokální produkce totiž není ve veřejném prostoru dostatečně zdůrazňován a správně vysvětlen. Zároveň ale pan Fiala ocenil sousedskou výpomoc, která u nich na vesnici funguje a díky které se jim některé části výstavby farmy podařilo snadněji dokončit. Právě vzájemné vazby a součinnost ve venkovském prostoru jsou procesy, které by političtí reprezentanti měli podporovat.

Také z toho důvodu ASZ ČR soustavně pracuje na systémových řešeních, které se nebudou opírat jen o dotace. Jednou z těchto konkrétních snah je úprava vícero právních předpisů ke zjednodušení podnikání menších zemědělských subjektů a směrem k dodání nového významu takových statků pro sociální a ekonomický život v obcích. Další zviditelnění selského stavu by mohlo ve veřejném prostoru konečně vyjasnit to, že sedláci nabízí řadu nezbytných služeb a produkují kvalitní potraviny. Zároveň rodinné farmy tvoří společensky zásadní element venkovských oblastí, který přispívá nejenom k udržitelné péči o krajinu, ale také k potravinové bezpečnosti a kulturní soudržnosti lokalit. Význam menších farem dobře ilustroval i poslední navštívený statek.

Rodinná farma Borek vznikla v roce 1993 a sídlí ve Štěnovickém Borku. Rodina hospodaří v ekologickém režimu, zabývá se chovem masného skotu plemene galloway a k dispozici má 140 hektarů půdy. Rodina původně začínala se dvěma hektary, které zdědila po svých předcích. Nyní se statek úspěšně rozrůstá: přímo na místě je maso bouráno a zpracováno, farma nabízí různé typy výrobků, a to včetně klobás a salámů. Prodej se uskutečňuje přímo ze dvora a o konkrétních termínech prodeje jsou zákazníci informováni na webových stránkách. Balíčky obsahují „zadní maso, přední maso, maso na polévku, mleté maso a kost. Samostatně lze dokoupit: nízký a vysoký roštěnec, svíčkovou, oháňku, dršťky, líčka, srdce, ledvinky nebo jazyk. Zdarma nabízíme velké kosti“, uvádí rodina na svých webových stránkách. Svým zákazníkům tak nabízí všemožné části zpracovaného masa a pečlivě dbá na kvalitu a pověst své výroby. To, že se jí daří stále zvyšovat úroveň své produkce, dokládají rovněž dva automaty umístěné v okolí, kde si zájemci mohou nakupovat lokální produkty.

Poslance Josefa Bernarda, náměstka hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství, a místopředsedu hnutí STAN Pavla Čížka upoutaly pečlivě spravované prostory pro zpracování masa, a to včetně voňavé udírny, která celý prostor farmy protkává zauzeným aromatem kvalitního dřeva. Při pohledu na skvěle zvládnutý proces výroby bledne častý argument spočívající v tvrzení, že malé farmy „neprodukují“. Kromě distribuce lokálním spotřebitelům se navíc produkce z místního statku dostává i do zahraničí – o skot z Farmy Borek mají zájem mimo jiné i v Srbsku. Členové ASZ ČR a zástupci politické sféry se shodli rovněž na tom, že rodinné farmy neprodukují pouze potraviny, ale díky své činnosti vytváří i veřejné statky – starost o půdu a péče o krajinu patří mezi nezanedbatelné kvality, které selský stav nabízí celé společnosti.

Návštěva na statcích členů ASZ ČR v Plzeňském kraji ukázala, že rodinné farmy mohou být nepostradatelnou součástí potravinové produkce, udržitelného využívání půdy i sociálního života venkovských oblastí. Všechny tyto sféry přitom Česko musí v současné době podporovat. Výroba potravin nemůže být delegována na několik málo obřích podniků, krajina vyžaduje šetrný přístup i vzhledem ke klimatickým změnám a samotný venkov se musí popasovat s hrozbou vylidňování a společenského skomírání. Je pozitivní zprávou, že zmínění političtí zástupci rozpoznávají význam rodinných farem v těchto procesech a jsou připraveni na zlepšení jejich situace pracovat i v budoucích měsících.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR


Zdroj: ASZ, 30. 5. 2024





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.07.2024 15:34