Cíle zemědělské politiky EU by podle komisaře Hansena pomohlo splnit povinné zastropování dotací

Jakou představu mají členové Evropské komise o struktuře našeho zemědělství a jeho nejpalčivějších problémech, když v současnosti zastupují Českou republiku při klíčových jednáních lidé napojení na tuzemské největší zemědělské podniky? Představitelé Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), společně s předsedkyní zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronikou Vrecionovou, v sídle Evropské komise v Bruselu jednali s komisařem pro zemědělství Christophe Hansenem o nastavení Společné zemědělské politiky po roce 2027. Eurokomisař se tak seznámil s postojem sedláků z ASZ ČR ke klíčovým tématům, jako je zastropování přímých zemědělských plateb, sledování propojenosti podniků, definice aktivního zemědělce a podpora mladé generace v zemědělství. Eurokomisař Hansen potvrdil, že podporu z evropského zemědělského rozpočtu potřebují nejvíce mladí zemědělci, menší farmy, rodinné podniky a hospodářství ve znevýhodněných oblastech. Tomuto cíli podřídí Evropská komise nastavení pravidel pro čerpání zemědělských dotací napříč EU.

Návrh Společné zemědělské politiky EU a jejího rozpočtu na období 2028–2034 prochází dynamickým vývojem a doprovází jej protesty části zemědělců přímo v Bruselu i tlak národních vlád některých států na zachování dosavadní výše podpory. ASZ ČR se od začátku k návrhu stavěla konstruktivně a navzdory dílčím výhradám neodmítala změnu struktury rozpočtu, který zohledňoval zejména evropské bezpečnostní priority. Jednání s eurokomisařem Hansenem přímo v Bruselu bylo první skutečnou příležitostí k představení priorit sedláků pro novou Společnou zemědělskou politiku na evropské úrovni. ASZ ČR přitom zastupuje tu část tuzemských zemědělských podniků, která je početně největší a jejíž způsob hospodaření chce EU prioritně podporovat. Soukromě hospodařících zemědělců, resp. rodinných farem je v ČR celkem 27 tisíc z celkových 30 tisíc zemědělských podniků.

Jednání, na kterém zastupovali sedláky z ASZ ČR předseda Jaroslav Šebek, místopředseda Jan Štefl a tajemnice ASZ ČR Veronika Jenikovská, se kromě Evropského komisaře pro zemědělství a potraviny Christophe Hansena a předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové zúčastnila také asistentka Maxi Espeter, která má na starosti mimo jiné politiku pro mladé zemědělce, dále Paweł Wiśniewski z kabinetu Evropské komise a Petr Lapka, expert z Generálního ředitelství pro zemědělství a venkov (DG AGRI). Své zastoupení měli na jednání také mladí začínající zemědělci – delegaci ASZ ČR doplnila Anna Králová z Klubu mladých farmářů.

Zástupci ASZ ČR vyjádřili během jednání obavy o naplňování nové Společné zemědělské politiky v podmínkách ČR. Kromě odlišné struktury tuzemského zemědělství od většiny evropských zemí, která spočívá v tom, že má ČR větší průměrnou rozlohu půdy obhospodařovanou zemědělským podnikem, jde také o to, kdo stát zastupuje při jednání na mezinárodní úrovni. „Premiér Andrej Babiš dosud nevyřešil svůj střet zájmů, spočívající ve vlastnictví největšího zemědělského podniku v ČR. Evropské struktury nejsou na takovou situaci vůbec připravené. Jediným účinným nástrojem, který by zabránil zneužívání evropských dotací ze strany firem z holdingu Agrofert, by bylo povinné zastropování přímých zemědělských plateb na celoevropské úrovni,“ řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Současné nastavení zemědělských dotací ještě podporuje už tak silné postavení velkých podniků, které ČR historicky zdědila – velké podniky nad 1000 ha drží 2 mil. ha půdy, jejich průměrná velikost je minimálně 1200 ha. Proto je podle místopředsedy ASZ ČR Jana Štefla naprosto nutné nastavit zastropování přímých plateb (současný návrh EK je na 100 tis. EUR), a to bez možnosti odpočtu nákladů na mzdy. Eurokomisař Hansen potvrdil, že podporu nejvíc potřebují mladí začínající zemědělci, malé farmy a zemědělci ze znevýhodněných oblastí (ANC – oblasti s přírodními a jinými omezeními) a zemědělci, kteří dělají něco navíc ať už jde o zpracování či jiné formy zvyšování hodnoty své produkci nebo o oblast péče o životní prostředí. Evropská komise (EK) má v plánu bojovat za nasměrování financí k těmto cílovým skupinám zemědělských podniků.

Podmínkou pro účinné zastropování přímých plateb v zemědělství je sledování propojenosti zemědělských podniků. Zástupci ASZ ČR upozornili eurokomisaře Hansena, že v ČR se v současnosti u přímých plateb nesleduje majetková propojenost podniků, ale naopak se zkoumá propojenost mezi jednotlivými příslušníky rodinných hospodářství. Na evropské úrovni bude sledovat držbu půdy a zkoumat vlastnické vztahy k ní tzv. EU Land Observatory. Tento nástroj by měl pomoci k transparentnosti v kombinaci s dalšími veřejnými rejstříky. Christophe Hansen potvrdil, že EK rozhodně nechce, aby sledování propojenosti negativně zasáhlo rodinné farmy, protože má primárně cílit na velké konglomeráty zemědělských podniků. Nutná je také redukce byrokracie, která by odrazovala mladé začínající zemědělce.

Priority začínajících zemědělců z rodinných farem v ČR představila během jednání Anna Králová z Klubu mladých farmářů. Mladá generace podle ní ztrácí motivaci v zemědělství setrvat, a to zejména kvůli množství odrazujících překážek, mezi nimiž dominuje obrovská míra byrokracie. Anna Králová poděkovala za podporu mladých zemědělců a požádala přítomné zástupce EK, aby při rozhodování mysleli na to, jaká mají rozhodnutí dopad na širší motivaci začínajících zemědělců. EK se podle Anny Králové má zaměřit více na hodnoty, které reprezentují právě mladí zemědělci a malé farmy, zodpovědné za rozvoj venkova. „Generace dnešních mladých farmářů je možná poslední, která je ještě ochotna pracovat v zemědělství, protože jsou její členové s farmami přirozeně spojeni skrze rodinu. Tento vztah se bude s každou další generací čím dál více ztrácet. Každý mladý farmář by proto měl být podpořen. Při nastavování podpory je pak potřeba více než na ekonomiku myslet na skutečné hodnoty, mezi něž mimo jiné patří schopnost rodinných farem produkovat nové zemědělce. Je důležité vytvořit prostředí, ve kterém mladí farmáři budou věřit, že je vůbec možné začít hospodařit přes vysoké počáteční náklady a obtížný přístup k půdě,“ řekla Anna Králová.

Zástupci EK potvrdili nutnost omezení byrokracie tak, aby neodrazovala mladé farmáře. Přijetí balíčků opatření Omnibus, které zahrnují například větší využití paušálních plateb, zrušení některých kondicionalit nebo větší využití digitálních technologií a elektronických informací, ocenili také zástupci ASZ ČR. EK bude prosazovat zavedení digitální „peněženky“ s jedinkrát zadávanými informacemi o zemědělci, které budou všechny instituce ve své konkrétní činnosti pro zemědělce povinné využívat. Komisař zmínil, že snaze o zrušení duplicitních hlášení se však některé státy brání, protože to na ně klade vyšší nároky a musí umět propojit jednotlivé úřady a agendy. Klub mladých farmářů ASZ ČR může podle zástupců EK pomoci s prosazením povinného 6% podílu na balíčku pro mladé a nové zemědělce. EK chce dále posílit sociální pomoc rodinným farmám v případě dovolené, nemoci, mateřské a rodičovské dovolené apod. Právě mladí zemědělci vnímají špatnou zastupitelnost na farmách jako velký problém.

Záměrem EK podle komisaře Hansena není unifikace a neustálé zvětšování podniků, ale podpora diverzity v podobě menších, lokálních a v mnoha úrovních rozmanitých hospodářství, což je základem i pro skutečnou diverzitu produkce. Některé země EU však nastavily nesmyslnou podporu produkce, která neměla vůbec žádný efekt. Christophe Hansen uvedl příklad s produkcí zeleniny, kterou pak nikdo nesklízel. Nesmyslnou podporou produkce se podle eurokomisaře může nabourávat dostupnost půdy pro začínající zemědělce. Zástupci ASZ ČR upozornili na to, že v ČR se v současné době silně prosazuje téma „produkčních“ zemědělců, které ale ve skutečnosti slouží jako zástěrka pro další podporu velkých subjektů. „Debata o jakémsi prokazování produkce je přitom zbytečná a pro zemědělce nepochopitelná, protože každý zemědělec z podstaty své činnosti něco produkuje. A spíše zavání další byrokracií a upřednostňováním některých typů podniků, Navrhujeme vyjmutí mikropodniků z povinností plnění podmínek aktivního zemědělce, protože dle našich zkušeností jednoznačně platí, že drtivá většina zemědělců jsou produkční zemědělci automaticky a venkovský prostor je akutně potřebuje,“ řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek komisaři pro zemědělství Hansenovi, který současně přijal pozvání na návštěvu rodinných farem ASZ ČR v budoucím období.

Mgr. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR