Státní veterinární dozor v roce 2025

Státní veterinární správu (SVS) v loňském roce výrazně zaměstnala opatření proti nebezpečné nákaze slintavce a kulhavce (SLAK), která se vyskytla v Maďarsku a na Slovensku. Před jejím zavlečením se podařilo území České republiky uchránit a zamezit tak obrovským ekonomickým škodám. Díky pokračujícím opatřením se podařilo podruhé během krátké doby zcela vymýtit africký mor prasat. V loňském roce dále pokračoval nárůst podnětů na možné týrání zvířat. Zvýšil se objem odbavených zásilek živočišných produktů do třetích zemí i zkontrolovaných zásilek veterinárního zboží na ruzyňském letišti. Vybrané pokuty meziročně vzrostly o 0,6 milionu na rekordních 35,1 milionu Kč.

Opatření proti možnému zavlečení slintavky a kulhavky do ČR významně zaměstnala síly a prověřila schopnosti veterinárního dozoru v období od začátku března až do konce května. Ve spolupráci s policií, celníky, chovateli a mnoha dalšími subjekty se podařilo zavlečení nákazy do českých chovů zabránit.

„Na hranicích bylo v rámci těchto akcí dezinfikováno přes 400 000 vozidel, bylo zkontrolováno přes 1500 vozidel s veterinárním zbožím a postupně vydáno 22 mimořádných veterinárních opatření. Celkové náklady SVS dosáhly téměř 33 milionů korun. Pokud by se však nákaza do ČR dostala, škody by byly řádově mnohem vyšší,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Příznivě se vyvíjela nákazová situace u afrického moru prasat. Na podzim 2025 tak mohlo dojít k výrazné redukci uzavřených pásem zřízených kvůli výskytu této nákazy v Libereckém kraji. K úspěšnému zdolání nákazy přispěla řada opatření, která SVS připravila a ve spolupráci s dalšími subjekty aplikovala. Jednalo se například o pokračující monitoring populace divočáků ve vybraných oblastech Liberecka pomocí dronů a fotopastí, spolupráce s PČR při odlovu ve vybraných honitbách, vyhledávání uhynulých divočáků ve spolupráci se studenty či zvýšené zástřelné za vybrané kategorie divočáků.

Oproti předcházejícímu roku došlo v ČR v roce 2025 k poklesu počtu ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, a to jak v komerčních, tak nekomerčních chovech drůbeže a ptáků. Celkem bylo v tuzemských chovech potvrzeno 39 ohnisek ptačí chřipky, meziročně o 14 méně. Naopak oproti předchozímu roku přibylo potvrzených případů této nákazy u volně žijících ptáků.

V oblasti potravin živočišného původu provedli veterinární inspektoři bezmála 39 700 kontrol, zhruba o tři procenta meziročně více. Nárůst byl způsoben výrazným zvýšením počtu kontrol s Policií a celníky na silnicích a hraničních přechodech s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky do ČR. Spektrum závad v oblasti potravin bylo podobné jako v předchozích letech. Nejčastěji byly zjišťovány závady ve správné výrobní a hygienické praxi (20 %), vedení dokumentace (17 %), označení výrobků (10 %) a manipulaci s produkty (7 %).

Zásadní rolí SVS je zajištění stálého dozoru na jatkách a tím zdravotní nezávadnosti masa a dalších živočišných produktů na domácím trhu. Na jatkách a ve zvěřinových závodech dozorovalo v loňském roce více než 400 veterinárních lékařů a techniků. Celkové porážky hlavních kategorií zvířat na českých jatkách loni meziročně mírně vzrostly na bezmála 124 milionů kusů. Přibylo porážek prasat a drůbeže, naopak poráženého skotu mírně ubylo. Pokračoval nárůst počtu skotu poraženého nutně mimo jatky, poraženo takto bylo téměř 16 000 kusů zvířat. Od roku 2018

se počet takto poražených zvířat zvýšil zhruba patnáctinásobně. Svědčí to o zodpovědnějším přístupu chovatelů ke zvířatům, jež nemohou být přepravena na jatky, aniž by trpěla.

Veterinární inspektoři každý rok uskuteční tisíce kontrol zaměřených na dodržování podmínek welfare u hospodářských i zájmových zvířat. V roce 2025 provedli v této oblasti přibližně 6 950 kontrol, meziročně zhruba o 100 více. Rok od roku se zvyšuje množství podnětů podávaných občany pro podezření na týrání zvířat, loni na jejich základě proběhlo již zhruba 54 % uvedených kontrol. Procento zjištěných závad v chovech hospodářských zvířat mírně kleslo z 25 na 22 %, u zájmových zvířat dosáhl podíl kontrol se závadou 29 % (v roce 2024 to bylo 30 %). Nejčastějšími nedostatky byly nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezajištění veterinární péče a nezabezpečení zvířete proti úniku.

„SVS na základě svých zjištění postoupila obecním úřadům obcí s rozšířenou působností bezmála šest stovek podnětů z důvodu porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ve více než dvou desítkách nejzávažnějších případů předala SVS Policii ČR podnět pro podezření ze spáchání trestného činu,“ sdělil Semerád. V souvislosti s welfare kontrolami bylo odebráno a umístěno do náhradní péče více než sedm stovek zvířat.

Velmi důležitá je také úloha veterinárního dozoru při odbavování zásilek živých zvířat a živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok veterinární inspektoři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více než 12 640 zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí, meziročně zhruba o tři procenta více. Rostl počet vývozu potravin živočišného původu, vývoz živých zvířat naopak klesal. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. V loňském roce nově vyjednali či aktualizovali 31 vývozních osvědčení pro vývoz do třetích zemí.

Pohraniční veterinární stanice na pražském Letišti Václava Havla v loňském roce odbavila 859 zásilek veterinárního zboží, meziročně zhruba o tři procenta více. Zamítnutých a nevpuštěných do země bylo 31 zásilek, oproti roku 2024 zamítnutých zásilek výrazně ubylo. Mezi komodity nejčastěji dovážené ze třetích zemí patřily v loňském roce doplňky stravy, hovězí maso, zárodečný materiál či krmiva pro zvířata. Pokud jde o živá zvířata, dovážely se letecky nejčastěji akvarijní ryby, ale také terarijní či ZOO zvířata.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS