Pestrá krajina vzniká díky individuálnímu přístupu sedláků k místům, kde žijí a hospodaří

Jak úspěšně hospodařit, a přitom pečovat o krajinu, která kromě produkce potravin plní řadu dalších funkcí? Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již po osmé v rámci programu Pestrá krajina ocenila farmy a hospodářství, která kladou při své činnosti důraz na zadržování vody v krajně nebo na zvyšování druhové pestrosti na užívaných pozemcích. Záštitu nad konferencí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení výsledků tohoto programu, a která proběhla 12. února 2026 v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole, převzali předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová, manželka prezidenta republiky Eva Pavlová a předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil. Představujeme šestici farem, které letos odborná porota programu Pestrá krajina vybrala a ocenila zlatou či stříbrnou medailí.

Tůně, aleje, remízky a další přírodě blízké prvky byly vždy součástí venkovské, zemědělsky využívané krajiny. Hospodáři měli své dobré důvody, proč udržovat krajinu pestrou. Zavádění takových opatření ani v současné době nepřináší rychlý ekonomický zisk, ale prokazatelně přispívá k dlouhodobé udržitelnosti zemědělského hospodaření díky snižování eroze nebo lepšímu zadržování vody v krajině. Právě z těchto důvodů podporuje ASZ ČR dobrovolnou realizaci těchto opatření prostřednictvím programu Pestrá krajina.

Propagace již zrealizovaných opatření má motivovat další sedláky, aby se do něčeho podobného pustili i na svých pozemcích. Skutečný přínos konkrétních opatření hodnotí porota, ve které jsou zastoupeni nezávislí odborníci i hospodařící zemědělci. Hodnotí se přínosy opatření pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo zadržování vody v krajině. Šest oceněných farem ukazuje, že ekonomická prosperita farem a zemědělská produkce jde s péčí o životní prostředí dobře dohromady.

„Chtěl bych poděkovat sedlákům a jejich rodinám za práci, kterou vykonávají, za hodnoty, které vyznávají a za vše, co dělají pro český venkov. Konkrétně v péči o krajinu vynikají sedláci, hospodáři, kteří prošli za osm let trvání programem Pestrá krajina a my jsme měli to štěstí je navštívit a představit lidem ve veřejném prostoru. Osmý ročník se nevymyká a drží vysokou úroveň let minulých s šesti nádhernými hospodářstvími z Čech a Moravy. A jsem pevně přesvědčen, že v dalších letech objevíme další selská rodinná hospodářství produkující potraviny a zároveň citlivě a s láskou pečující o půdu a krajinu kolem svých domovů,“ řekl předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek.

Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek rovněž ocenil výsledky činnosti přihlášených farem a zdůraznil jedinečnost přístupů, která přispívá k pestrosti krajiny. „Oceňujeme především originální přístupy, které vyplývají z rodinného modelu zemědělského hospodaření. Tak jako každý sedlák hospodaří po svém, podobně svébytně přistupují jednotlivé rodinné farmy k realizaci opatření v krajině. Program Pestrá krajina pak skládá dohromady mozaiku životaschopných zemědělských hospodářství různé velikosti. Činnost oceněných farem také často vykazuje také znaky prozíravé šetrnosti a naplňuje tak moderní principy cirkulární ekonomiky,“ řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Tři z šesti oceněných hospodářství si ze slavnostního vyhlášení během konference Pestrá krajina odnesla zlatou medaili, další tři pak obdržela medaili stříbrnou.

Na severozápadním úpatí Švihovské vrchoviny v Plzeňském kraji v příjemném údolí říčky Merklínky pod vrchem Chlumec stojí po staletí Chumecký mlýn. Už na začátku 18. století zde mleli a hospodařili předkové současného farmáře Antonína Wollnera mladšího (ASZ Plzeňsko). Wollnerovi hospodaří s moderní technikou na více než 100 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce okolo 425 metrů. Na polích pěstují pšenici, ječmen, triticale, oves, kukuřici na siláž, jetel a vojtěšku. Trvalé travní porosty na svažitých pozemcích zabraňují vodní erozi a jsou zdrojem píce pro aktuálně zhruba 90 kusů hovězího dobytka. „Pokračování v rodinné tradici hospodaření v desáté generaci je už zajištěno, s partnerkou Jiřinou máme osmiletého syna Antonína a šestiletou dceru Gabrielu,“ hrdě sděluje Antonín Wollner.

Vedle zemědělské výroby se farma aktivně stará o pestrost okolní krajiny. Po obnovení náhonu na jeho březích vysázeli Wollnerovi dřeviny. Pro zadržení vody v krajině upravili terén nad korytem říčky a tím výrazně zpomalují odtok z přiléhajících svažitých pozemků. Pod mlýnským náhonem vybudovali rybník, který zadržuje vodu a zároveň umožňuje chov ryb. Na přilehlé louce vysázeli remízky a solitérní dřeviny. V loukách s nefunkční meliorací vznikly dva menší rybníčky napájené z otevřených drenáží a nad terénní úpravou pod svahem ještě dvě tůně. To vše a řadu dalších aktivit rodiny ocenila hodnotitelská komise udělením zlaté medaile v programu Pestrá krajina.

Rodinný statek Helmových (ASZ Strakonice) sídlí v čísle popisném 1 v malé vesnici Kapsova Lhota v šumavském podhůří. Prarodiče mladého sedláka Jakuba Helmy začali hospodařit v malém při práci asi na čtyřech hektarech vlastní zemědělské půdy. Dnes, po rychlém rozvoji statku, hospodaří Jakub Helma spolu s otcem a sestrou Michaelou na 380 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 450–550 m. Celkem obhospodařované pozemky představují asi jednu třetinu travních porostů a zbytek je orná půda. Na 220 hektarech hospodaří v režimu ekologického zemědělství s půdními bloky obsetými šestimetrovým kvetoucím pásem.

V nedávné době se Jakub Helma s rodinou rozhodl v krajině obnovit stabilitu vodního režimu, snížit riziko půdní eroze a navrátit do plochy stromy. Hospodář obnovil starý zarostlý rybník a vybudoval čtyři tůně. Do budoucna plánují Helmovi tůně i na revitalizovaných pastvinách. „Myslím si, že zadržování vody v krajině je v současné době nejvyšší priorita a každý zemědělec by se o to měl postarat,“ říká Jakub Helma. Dalším nemalým krajinotvorným počinem bylo zatravnění svažitého 30hektarového půdního bloku a jeho rozdělení na menší bloky s remízy a stromořadími, kde se v létě pase masný skot. Metodu agrolesnictví využili na části pastvin, kde vysázeli 1200 stromů. Celé rodině se daří hospodařit s citem ke krajině, navracet jí pestrost a obnovovat biodiverzitu i kulturní dědictví. Hodnotitelská komise proto ráda udělila statku Jakuba Helmy v programu Pestrá krajina zlatou medaili.

V severovýchodní části Frýdlantského výběžku v Libereckém kraji se přímo na hranici s Polskem nachází katastrální území vísky Dětřichov. Zde ve svažitém údolí, ze severní strany chráněném vrchem Francův kopec, má sídlo zemědělský podnik Biokráva s. r. o. (ASZ Jablonec, Liberec, Semily), vedený a vlastněný panem Karlem Maříkem a jeho manželkou Lucií Leou Maříkovou Vlkovou. Farma hospodaří na 36 hektarech pronajaté zemědělské půdy, která je ve většině případů zatravněná.

Hospodář se snaží o zapojení agroekosystému – o návrat života do trvalých travních porostů. Na pastvinách se pase smíšené stádo asi 20 kusů normandského skotu a také skotu plemen jersey. Skot na pastvině ještě doplňují ovce převážně hnědého plemene zwartbles, vhodného ke spásání podhorských travnatých ploch. Karel Mařík se s velkým elánem věnuje obnově pramenů, vytváření hrázek na vodotečích a budování tůní, kterých je na pastvinách již celkem devět. K zadržení vody a ke zvýšení biodiverzity krajiny vysadil do trvalých travních porostů na jižním svahu tři pásy malých sadů. Pro přihnojování se používá kompost zpracovaný z hnoje od chovaných hospodářských zvířat. „Protože jsme na malé ploše, diverzifikujeme naše činnosti a hospodaříme tak, abychom oživili půdu a krajinu a zlepšovali jejich kvalitu,“ vysvětluje Karel Mařík. Svým citlivým přístupem velmi přispívá ke zlepšení místní krajiny a hodnotitelská komise proto udělila podniku Biokráva s.r.o. zlatou medaili v programu Pestrá krajina.

Uprostřed rozlehlých lesů v Plzeňském kraji mezi vrchy Plánické vrchoviny v předhůří Šumavy leží malebná vesnička Zbyslav. Na většinou pronajatých pozemcích hospodaří rodina Martina Nejdla (Český svaz chovatelů masného skotu). Současný hospodář studoval zpěv, stal se členem Opery Plzeňského divadla a chtěl se věnovat vážné hudbě. Po navrácení majetku po předcích se pomalu začal orientovat na zemědělství a postupně se stalo hospodaření na statku jeho celoživotním posláním. Celková výměra obhospodařovaných zemědělských pozemků se v současnosti pohybuje okolo 80 hektarů, většinou ve svažitých profilech. Převládají zde pastviny a trvalé travní porosty pro zabezpečení objemného krmiva v zimním období.

Martin Nejdl chová masný skot extenzívním způsobem s důrazem na péči o krajinu, která nebyla přeměněna melioracemi. Jeden z původních mokřadů plánuje Martin Nejdl v budoucnu přebudovat na rybník. Meze, remízy, solitérní stromy a mokřady ponechané v původní podobě, včetně citlivé opravy objektu statku Zbyslav v původním rázu zdejší venkovské architektury i podpora stavby kaple na kopečku u obce Kydlina spolu s výsadbou aleje ovocných stromů není v podání Martina Nejdla jen péčí o hospodářství, ale také projevem vztahu k přírodě spojený s duchovním rozměrem. „Propojení zemědělské činnosti s krajinotvorbou, zachování přírodních struktur a duchovních prvků vnímám jako přirozenou součást odpovědného hospodaření,“ říká na Martin Nejdl. Hodnotitelská komise udělila Statku Zbyslav za jeho činnost i další plány na realizace v krajině stříbrnou medaili.

Biofarma Viteplant rodiny Richterových (ASZ Beroun, Kladno) má hlavní provozovnu v obci Lišany v okrese Rakovník. Ves se rozkládá v mírném údolí Poddžbánské oblasti. Rodinná farma hospodaří na pozemcích o celkové výměře necelých osmi hektarů. Manželé Eliška a Petr Richterovi se specializují na u nás netypickou zemědělskou prvovýrobu v ekologickém režimu, jejímž hlavním zaměřením je pěstování květin. Mezi další aktivity rodiny patří pěstování bylinek, také v biorežimu. Na bylinných políčkách je možné spatřit především chrpu, měsíček, levanduli, mateřídoušku, echinaceu a další. Doplňkově pěstují Richterovi také dýně, brambory a další plodiny, které prodávají přímo ze dvora.

Manželé vysadili v CHKO Křivoklátsko alej jeřábů a po náročném vyklučení náletových dřevin obnovili ošetřením starých stromů a doplněním nové výsadby téměř hektarový extenzivní ovocný sad starých odrůd. V meziřadí jabloní, hrušní, třešní, švestek a kdouloní pěstují více než 2000 rostlin levandule. V lokalitě „Mezi remízky“ na úpatí přírodního parku Džbán pěstují na rozloze 1,2 hektaru černý bez v bio kvalitě a je zde založen agrolesnický systém s více jak 80 různorodými dřevinami. Ve snaze o zdravější životní prostředí rekultivovali také starý brownfield. Richterovi nepoužívají žádná průmyslová hnojiva a chemické prostředky na ochranu rostlin a snaží se hospodařit vstřícně ke krajině a životnímu prostředí po všech stránkách. Sami o sobě říkají: „Jsme lidé, kteří věří v návrat k půdě a přirozené rovnováze a naší motivací je nezávislost, soběstačnost a udržitelnost. Jednoduše chceme dalším generacím vrátit krajinu, která bude živá a úrodná.“ Hospodaření rodiny Richterových odpovídá principům programu Pestrá krajina, proto hodnotitelská komise ráda udělila jejich farmě Vitenplant stříbrnou medaili.

Na jihozápadním okraji moravskoslezské Ostravy leží Stará Bělá, která odolává rozsáhlé urbanizaci a zachovává si venkovský ráz. Má zde sídlo rodinná farma Nováčkových (ASZ Nový Jičín), ve které má zemědělství pevné kořeny po mnoho pokolení. Nováčkovi hospodaří v nadmořské výšce okolo 250 metrů, na 220 hektarech orné půdy a 30 hektarech luk. Na erozně ohrožených místech vysázeli zatravněný sad a v mírně erozně ohrožených místech v ochranných pásech provádí výsev čiroku nahusto. Projekt rodiny Nováčkových „Farma ve vsi“ spočívá v obnovení zdevastovaného zemědělského podniku. „Zvolili jsme zemědělský „brownfield“, protože máme za to, že v naší profesi se má navazovat na osvědčená místa, a ne stavět nové areály na zelené louce a zbytečně obírat krajinu o další ornou půdu. Ta se přece stará o obživu naší generace i těch, kdo přijdou po nás,“ sdělují unisono Markéta a Radim Nováčkovi.

Ve zničeném zemědělském areálu Nováčkovi postupně budují unikátní interaktivní expozici, která dětem i dospělým návštěvníkům přiblíží, jak vypadá skutečný venkovský život. Rozlehlé prostory mezi jednotlivými objekty slouží jako zeleninová, a hlavně květinová zahrada, kde dobrovolně pomáhají místní maminky a babičky. Martin Nováček se díky znalosti terénu a spolupráci s pomology zasloužil o výsadbu sadu z původních ovocných odrůd na erozně ohrožených obecních pozemcích a stromořadí kolem polní cesty. O další výsadbě ovocných dřevin se uvažuje na svažitém pozemku nad rybníkem, který se trochu netradičně nachází prakticky v lese. Hodnotitelská komise po zralé úvaze udělila farmě Nováčkových stříbrnou medaili v programu Pestrá krajina.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR