Zemědělci z V4 žádají navýšení rozpočtu zemědělské politiky EU o 500 miliard eur
14. 2. 2026 | ČTK
Zemědělské organizace zemí visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska a požadují navýšení rozpočtu Společné zemědělské politiky EU pro období let 2028 až 2034 o 500 miliard eur (asi 12,13 bilionu korun). Shodly se na tom při společném jednání v Polsku. Pokud nebude rozpočet navýšen, nelze podle nich vyloučit pokračování protestních akcí na národní i mezinárodní úrovni. ČTK o tom dnes informovala Agrární komora ČR.
Na navýšení se shodly agrární komory zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, rozšířené o Litvu a Lotyšsko. Bez dostatečného financování podle nich nemohou zemědělci plnit environmentální cíle Evropské unie a obstát v konkurenci producentů ze třetích zemí, kteří nepodléhají tak přísným standardům.
"Nejde jen o obživu zemědělců a potravinářů, ale především o potravinovou bezpečnost celého kontinentu. Její ohrožení by pocítili i spotřebitelé, kteří mají právo na dostupné a kvalitní domácí potraviny," uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Do zemědělství chce Evropská komise v příštím období dát zhruba 300 miliard eur, tedy o 22 procent méně než nyní. V návrhu také počítá se zastropováním dotací.
Výhrady mají agrární komory i k plánované reformě samotné struktury politiky. Návrh Evropské komise počítá se zrušením dosavadního dvoupilířového systému, který rozlišuje mezi přímými platbami navázanými na výměru obhospodařované půdy či počty hospodářských zvířat a investiční podporou. Nově by se výdaje na zemědělství měly stát součástí širších rozpočtových balíků, v nichž by soutěžily s jinými projekty. Například zemědělci by při pořízení zemědělské techniky soupeřili s dotováním nové rozhledny nebo cyklostezky. O přidělení prostředků by rozhodovaly členské státy, což by podle zástupců komor vedlo k oslabení skutečně společného charakteru této politiky.
Mezi požadavky zemědělských organizací patří také odmítnutí povinného zastropování dotací a degresivity, kdy se sazba dotace krátí s rostoucí výměrou. Zároveň požadují racionální podporu živočišné výroby a ekologického zemědělství a zjednodušení definice aktivního zemědělce.
Zemědělci loni kvůli změnám ve Společné zemědělské politice i kvůli obchodní dohodě EU s latinskoamerickými státy ze skupiny Mercosur několikrát protestovali. Naposledy demonstrovalo několik tisíc farmářů proti dohodě letos v lednu, a to před Evropským parlamentem.
Protesty proti dohodě se skupinou Mercosur nepodporuje česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která předsedá zemědělskému výboru Evropského parlamentu. Český ministr Martin Šebestyán (za SPD) protestujícím zemědělcům vyjádřil pochopení. Podporu Společné zemědělské politice po roce 2027 pak v ČR vyjádřila Asociace soukromého zemědělství. Podle asociace představuje návrh příležitost, jak podporu směřovat hlavně k menším a středním podnikům.
trp abz
Zdroj: ČTK, 14. 2. 2026
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.02.2026 20:42
