Zemědělci kvůli zdražování odkládají objednávky hnojiv nebo jich nakupují méně

Rostoucí ceny hnojiv nutí farmáře k úsporám, objednávají jich méně nebo nákupy odkládají. Vyplývá to z vyjádření prodejců a odborníků, které ČTK oslovila. Zdražování hnojiv sleduje i ministerstvo zemědělství, aktuálně ale preferuje řešení na úrovni EU, uvedl resort na dotaz ČTK. Třetina světového obchodu s hnojivy prochází Hormuzským průlivem, který je od začátku konfliktu v Íránu z velké části uzavřen.

"U části zákazníků pozorujeme opatrnější nákupní chování - odklad objednávek, menší objemy a větší tlak na cenu," uvedl za společnost AgroZeta Servis Zdeněk Dvořák. Zároveň se podle něj mění struktura poptávky. "Místo klasických dusíkatých hnojiv část odběratelů volí alternativní řešení s nižšími náklady na jednotku aplikace," dodal Dvořák.

Společnost AGRA Group musela kvůli výraznému nárůstu cen močoviny pozastavit nabídku jednoho z nabízených hnojiv založených na bázi granulované močoviny. Podle obchodního ředitele Agrodivize společnosti Jiřího Leskovce by hnojivo zdražilo o více než polovinu. Při delším trvání konfliktu se firma nevyhne úpravě cen ani u kapalných hnojiv nebo biostimulátorů.

"Máme informace o omezených dodavatelských kapacitách pro druhé pololetí tohoto roku. Případně je nám avizován cenový nárůst poptávaných surovin v řádu desítek procent. A to i přesto, že dodavatelé nepůsobí v regionu postiženém válečným konfliktem," řekl Leskovec.

Také Společnost MJM agro zaznamenala závažné problémy v logistice. "Dodávky jsou opožděné a zdražují se i dříve dohodnuté kontrakty. Zásobu na skladě nemáme nyní žádnou, reagujeme a řešíme jen aktuální požadavky našich zákazníků," uvedl generální ředitel Radomír Šmoldas.

Agrofert jako jeden z nejvýznamnějších prodejců hnojiv v ČR nicméně uvedl, že evropští producenti hnojiv disponují dostatečnými výrobními kapacitami, takže nedostatek hnojiv pro zemědělský sektor v Evropě nehrozí. "Výroba hnojiv v EU probíhá a místní producenti mohou dodat potřebné množství hnojiv," uvedl mluvčí Pavel Heřmanský.

Válečný konflikt se podle odborníků více promítá do cen a dostupnosti dusíkatých hnojiv, kde plyn tvoří největší část složení. Podle agrárního analytika Petra Havla je jejich nahrazení možné jen částečně, není ani mnoho možností k dovozům z jiných zemí. "Lze zřejmě očekávat tlak na dovozy hnojiv sice původem z Ruska a Běloruska, ale prostřednictvím třetích zemí," uvedl Havel. Rusko kontroluje až 40 procent světového obchodu s dusičnanem amonným. "Nejlepší cestou k možnému částečnému zlevnění by bylo osvobození hnojiv od uhlíkového cla," dodal.

Návrh na dočasné pozastavení cel pro vybrané suroviny používané při výrobě dusíkatých hnojiv i pro některá dusíkatá hnojiva se aktuálně v EU řeší, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Pozastavení by se podle něj týkalo zásilek ze zemí mimo Rusko a Bělorusko. "Tyto úpravy jsou předpokládány od 1. května 2026 po dobu jednoho roku," uvedl Bílý.

"Uvědomujeme si, že případné další zdražování může zejména v průběhu vegetační sezóny představovat pro zemědělce významnou zátěž. Proto průběžně vyhodnocujeme vývoj trhu i dostupnost hnojiv," dodal Bílý. Na národní úrovni ale zatím resort žádné opatření nechystá.

Hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek upozornil, že plné dopady aktuální situace s hnojivy se pravděpodobně projeví až v druhé polovině roku a mohou přetrvat i v dalším roce. Farmáři totiž kromě omezení hnojiv přechází i na méně náročné plodiny nebo redukují rozsah osevu, což vede k poklesu výnosů. "Slabší sklizně v následujících měsících pak utahují globální nabídku potravin a vytvářejí tlak na růst cen," uzavřel Míšek.