Farmáři mohou začít podávat jednotné žádosti, SZIF rozdělí 30 mld. Kč, jako loni

Zemědělci mohou ode dneška začít podávat jednotné žádosti, jejichž prostřednictvím žádají o přímé platby na plochu obhospodařované půdy, chov hospodářských zvířat či o vybrané neprojektové podpory na rozvoj venkova. ČTK to dnes sdělil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který žádosti přijímá a podpory vyplácí. Mezi farmáře fond rozdělí zhruba 30 miliard korun, podobně jako loni. V roce 2024 fond přijal 30.513 jednotných žádostí a celkem v rámci takzvané Společné zemědělské politiky EU rozdělil 41,2 miliardy korun.

Prostřednictvím jednotné žádosti mohou zemědělci žádat například o platbu vázanou na produkci, která má napomáhat konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Nově mohou platbu získat i chovatelé na masná telata, která v průběhu minimálně prvního měsíce od svého narození nebyla chována na hospodářství žadatele o dotaci z důvodu úhynu nebo utracení v prvním měsíci života. Podmínkou pro získání podpory je ale řádné označení a evidence telat. Změny se týkají i ekologických zemědělců. Pokud pěstují zeleninu nebo speciální byliny na výměře přes 50 hektarů, na přesahující plochu zmíněných plodin dostanou dotaci z jiného titulu. Platbu na podporu údržby krajinných prvků pak nově zemědělský fond neposkytne na plochu, na kterou zemědělec podal žádost o celofaremní prémiovou ekoplatbu.

Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) je jednotná žádost pro zemědělce důležitým nástrojem, který jim přináší stabilitu a předvídatelnost. "Zemědělci prostřednictvím tohoto jednoho univerzálního elektronického formuláře získají nárok na celou řadu základních podpor, ať už jde o přímé platby, dotace na plochu půdy, zvířata či vybraná neprojektová opatření rozvoje venkova," uvedl Šebestyán.

Jednotnou žádost musí zemědělci podat v řádném termínu prostřednictvím Portálu farmáře do 15. května 2026. Po termínu bude možné podat žádost ještě do 9. června 2026, ale se sankcí jedno procento za každý den prodlení. S vyplněním mohou zemědělcům pomoct pracovníci fondu. Fond upozornil, že žadatelé o dotace musí v čestném prohlášení ke střetu zájmů doplnit veškeré vazby či zájmy na zaměstnance ministerstva zemědělství, ministerstva financí, členy vlády, SZIF nebo certifikační orgány. "Osoba se střetem zájmů se musí zdržet účasti na administraci, kontrole či rozhodování o dané žádosti včetně přidělení finančních prostředků," uvádí fond v tiskové zprávě.

SZIF v současnosti řeší dotace, které čerpal holding Agrofert mezi lety 2017 a 2021, kdy byl tehdejší majitel Andrej Babiš (ANO) zároveň premiérem. Opozice mluví o neoprávněném vyplácení a Agrofert by podle ní měl peníze vrátit. O navrácení dotací má rozhodnout SZIF, který si v současnosti nechává k oprávněnosti dotací vypracovat analýzu. Agrofert i Babiš opakovaně říkají, že pro vrácení peněz není důvod.

Zemědělci dostávají platby z EU ve dvou pilířích. V prvním farmáři dostávají přímé platby na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat, ve druhém získávají platby na rozvoj venkova, investice nebo pro mladé zemědělce. Programy rozvoje venkova jsou spolufinancovány z vnitrostátních rozpočtů a mohou být připravovány buď na celostátní, nebo na regionální úrovni. Přímé platby jsou financovány v převážné většině z evropských zdrojů, částečně jsou doplněny ze státního rozpočtu.

V návrhu nové evropské Společné zemědělské politiky se ale se současným dvoupilířovým systémem již nepočítá. Nově by se výdaje na zemědělství měly stát součástí širších rozpočtových balíků, v nichž by soutěžily s jinými projekty. O přidělení prostředků by rozhodovaly členské státy, což by podle dřívějšího vyjádření Agrární komory vedlo k oslabení společného charakteru této politiky. Podle agrárníků by si změna vyžádala také předělání administrativně-kontrolních systémů, což by byl časově i nákladově náročný projekt, uvedli už dříve.