O vinici v Hněvkovicích, jednu z mála na Vysočině, pečuje neurolog Stránský

O vinici v Hněvkovicích na Havlíčkobrodsku pečuje neurolog Martin Jan Stránský. Pozemek na kopci s výhledem do krajiny s přehradou na řece Želivce nejdřív koupil kvůli tomu, aby se měla rodina kde scházet. Vinnou révou osázel plochu, která u nové usedlosti zbývala. První panenské víno z ní bylo před deseti lety.

"Rodina mé paní pochází z Chotěměřic, tam jsme jezdili pravidelně," řekl Stránský. Protože se jim v kraji líbilo, rozhodli se koupit pole v sousedních Hněvkovicích. "Já jsem vždycky měl rád víno, aniž bych tušil, co to obnáší," podotkl. S proměnou části pozemku ve vinici pomohla vinaři Rudolfští z Kutné Hory. Podle rozborů půdy došli odborníci k závěru, že by tam šlo pěstovat deset odrůd révy. "Ochutnali jsme všech deset, rozhodli jsme se pro dvě: Solaris a Hibernal," uvedl.

Vinici, v níž roste na 600 keřů vinné révy, s pomocí dobrovolníků z obce založili zjara 2014. "Na začátku jsem samozřejmě vůbec nic nevěděl o ničem. Každý měsíc sem přijel někdo z Kutné Hory... Byl jsem v totální panice, jakmile na lístku byla nějaká skvrna," zavzpomínal Stránský. Pak už posílal jen fotky. "A dnes už si troufnu říct, že dovedu pěstovat víno se vším všudy," doplnil.

Ve vinici nepoužívají chemické postřiky, vyrábí si je sami z bylin. Víno Solaris bylo oceněné zlatou medaili na mezinárodním poháru vín v Hradci Králové. Vinařství Želivka už má také sekt. Stránský míní, že to je možná první "šampaňské" v historii Vysočiny. "Vinice už dozrála a máme víno, které je, myslím si, velice dobré," shrnul. Roční produkce se pohybuje kolem 700 litrů. Zájem je také o naložené vinné listy z biovinice, používají se v kuchyni. Dřevo z odumřelých keřů révy poslouží v udírně.

"Myslím si, že jsme oficiálně tři registrované vinice na Vysočině, jedna je úplně na jihu," řekl Stránský. Podotkl, že nikdo nevěřil, že by šlo pěstovat révu na pozemcích s nadmořskou výškou 460 metrů, jaké má v Hněvkovicích. V porovnání s klasickými vinařskými oblastmi tam je sezona kratší o dva až tři týdny, což může být i výhoda při pozdějších jarních mrazech.

Péče o vinici vyžaduje hodně času. "Co můžu říct komukoliv, kdo si říká - jé to je krásné - absolutně nikdy nic podobného nedělejte. Vyhněte se jakékoliv touze pěstovat víc než dva nebo tři keře na verandě," řekl Stránský. Přínosy vidí v tom, že u práce, která se opakuje, začnou lidé přemýšlet o jiných věcech a že se propojí s přírodou. Ze své zkušenosti vyzdvihl, že si vinaři pomáhají a nezávidí si.

Lékař Stránský se narodil v New Yorku, v ČR začal působit po roce 1989. Je vydavatelem internetového časopisu Přítomnost. Navázal na odkaz svého dědy Jaroslava Stránského, který časopis začal vydávat v roce 1924. Kromě Polikliniky na Národní v Praze, již řídí, se nyní věnuje především přednáškám o negativním dopadu digitální technologie na uživatele, hlavně na dětský mozek. Je autorem knihy Vzestup a pád lidské mysli. Život na venkově ho inspiroval k sepsání Deníku doktora z Mrnic.